Veřejných zakázek bude kvůli přísnějším pravidlům až třikrát více
Rozdělování veřejných peněz bude od neděle pod mnohem přísnějším dohledem veřejnosti. Právě 1. dubna začne platit rozsáhlá novela zákona o veřejných zakázkách. Kritici přitom říkají, že zákon mohl být daleko přísnější. Naopak zejména menší obce se nových pravidel bojí, především kvůli nárůstu administrativy.
Takzvaní veřejní zadavatelé, tedy stát, kraje, obce a jejich instituce, každoročně zadávají zakázky za 600 miliard korun. Veřejnými tendry ale přitom projde jen polovina této částky. Nyní by se měl jejich počet výrazně zvýšit.
Snižuje se totiž hranice potřebná pro vypsání zakázky – v případě služeb z dnešních 2 milionů na jeden milion, u zakázek na stavební práce z 6 na 3 miliony.
Co se od dubna změní v oblasti veřejných zakázek, shrnuje redaktor Petr Sehnoutka
Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že jen tímto krokem se zvýší počet zakázek z dnešních zhruba 10 tisíc ročně až na 30 tisíc. Počítá ale s tím, že zadavatelé budou některé zakázky dělit tak, aby nemuseli vypisovat klasický tendr a je tedy možné, že jich bude daleko víc.
Další změnou je zákaz omezování počtu účastníků, což nově půjde jen u zakázek v resortu obrany a bezpečnosti. I tam však budou pravidla přísnější a rozhodovat o vítězi by měla jasná kritéria, například cena.
Některé menší obce mají z nového zákona strach. Obcím vadí, že například u menších zakázek nově musí dát měsíc dopředu vědět, že budou zakázku vypisovat, což považují za významné zdržení. Stejně tak budou muset dopředu zveřejnit a ekonomicky obhájit, proč zakázku vypisují a proč právě takto.
Zákon o zvýšení transparentnosti právnických osob má zpoždění
Číst článek
Zpřísňují se také podmínky pro zadávání zakázek na stavební práce. Zakázky jen s jedním účastníkem budou muset být zrušeny. A snižují se i nároky na předchozí reference firem, což by mělo otevřít cestu k zakázkám i menším firmám.
Firmy musejí nově v nabídkách uvádět seznam členů statutárních orgánů za poslední tři roky a také musí doložit seznam vlastníků akcií firmy s podílem 10 procent a více. Stejné pravidlo bude platit i pro subdodavatele.
Tento bod je ale podle některých neziskových organizací příliš slabě formulovaný a nezabrání třeba tomu, aby peníze neputovaly třeba až k další firmě, která může být registrovaná v daňovém ráji a nikdo její skutečné vlastníky nedohledá.
Končí praxe neprůhledných veřejných zakázek. Tendry s jedinou nabídkou neprojdou
Číst článek
Naopak novináři a aktivisté kontrolující úřady mohou mít ze zákona radost. Zadavatelé veřejných zakázek mají zcela nové povinnosti. Na svých stránkách musí nově zveřejňovat všechny uzavřené smlouvy v hodnotě vyšší než půl milionu korun, dále také musí uvést skutečně uhrazenou cenu za celou zakázku, aby bylo zřejmé o kolik se cena změnila proti smlouvě. A také například odůvodnění zakázky nebo informace o subdodavatelích.
Jedná se už o dvanáctou novelizaci zákona za dobu jeho platnosti, je ale nejzásadnější. Ministerstvo pro místní rozvoj proto očekává zvýšený nápor tazatelů a rady bude dávat jak po telefonu, tak e-mailem. Firmy, které působí v oblasti zakázek ale očekávají, že se v dubnu trh s veřejnými zakázkami právě kvůli těmto změnám téměř zastaví.
