Veterináři našli v rybách méně rtuti, než tvrdí Arnika

Rybáři, kteří chytají na březích Labe, si od řeky neodnášejí právě nejzdravější úlovky. Už dříve prokázalo sdružení Arnika, že koncentrace rtuti v mase labských ryb několikanásobně překračuje povolený limit. Nová a méně dramatická čísla představil také producent rtuti v okolí Labe, společnost Spolana.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ryba na studeno

Ryba na studeno | Foto: Pavel Novák | Zdroj: Český rozhlas

Chemičku koncem dubna ohromilo číslo ekologů z Arniky, že labské ryby v okolí Spolany obsahují více než 12 miligramů rtuti na kilogram váhy. Norma přitom povoluje až na některé výjimky maximálně půl miligramu.

Nejvyšší obsah rtuti v rybě veterináři naměřili v Obříství pod Spolanou stejně jako na jaře vědci pracující pro Arniku. Výsledky veterinářů sice nejsou tak dramatické, ale říkají, že v celém Labi je koncentrace rtuti v rybách vyšší než je ta povolená. Kdyby se tyto ryby objevily v obchodech, veterináři by je okamžitě stáhli z pultů.

"Jsou jednoznačně nevhodné pro lidský konzum a nesmí být uváděny do oběhu," tvrdí Jiří Drápal ze Státní veterinární správy. Je tedy čistě soukromou věcí každého sportovního rybáře, jestli bude své úlovky z Labe také jíst, doplňuje šéf Spolany Miroslav Kuliha.

Nový výzkum podle Kulihy ukazuje na to, že Spolana není hlavním znečišťovatelem řeky a že a že zvýšená koncentrace není tak nebezpečně vysoká, jak uvádí Arnika. "Je to individuální přístup každého člověka, nakolik toto riziko připustí a nakolik toto riziko chce nějakým způsobem chce eliminovat," poznamenal ředitel Spolany.

Mluvčí Arniky Marek Jehlička ale říká, že Spolanou zadané měření není důvěryhodné. "Výsledky, které jsme my prezentovali, tak to je výzkum Českého hydrometeorologického ústavu, který probíhá deset let," obhajuje čísla prezentovaná Arnikou její mluvčí.

To, že Státní veterinární ústav dospěl ke zcela jiným výsledkům, než Český hydrometeorologický ústav, je podle veterinářů v pořádku a ani jedna strana nemusela udělat při svých měřeních chybu. Skutečnost se prý vždy pohybuje v určitém rozpětí.

Rtuť se podle Arniky do Labe dostává ve velké míře z podniků chlorové chemie, tedy neratovické Spolany a Spolchemie v Ústí nad Labem. Výroba nebezpečného chloru je v těchto chemičkách založena na amalgámovém postupu využívajícím jedovatou rtuť.

Arnika požaduje, aby Spolana tuto technologii co nejdříve nahradila modernější membránovou metodou. Spolana ovšem počítá s přechodem na tuto technologii až v roce 2015. Do roku 2011 by také měli odborníci zlikvidovat starou amalgámovou elektrolýzu ve Spolaně, která je také zdrojem úniků rtuti do prostředí.

Rtuť se akumuluje v organismech a přenáší se potravním řetězcem. Nejvíce jsou rtutí ohroženy organismy na vrcholu potravní pyramidy včetně člověka.

Martin Hromádka, Michal Fila Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme