Veterináři vítají novelu občanského zákoníku
Za zcela revoluční veterinární lékaři považují změnu, že zvíře už není věc, jako tomu bylo doposud, ale živý tvor. Dle této změny by živé zvíře mělo mít přednost před majetkem.
Zvěrolékaři by zároveň chtěli diskutovat o změně kontrolního dozoru nad živočišnými produkty - státem organizovaná kontrola bezpečnosti potravin je podle nich neefektivní a drahá, navrhují převést tuto kontrolu na soukromé firmy.
Názory veterinářů, které zazněly na jejich tiskové konferenci, shrnula ve Světě o druhé redaktiorka Lenka Buriánková
Veterinární lékaři se domnívají, že dozor by byl v rukách soukromých společností efektivnější a hlavně levnější. Hodlají se inspirovat v Británii. Tamní lékaři zaznamenali v soukromém dozoru úspory až 25 % na úkor dozoru státního.
Soukromý či státní dozor
Jason Aldiss, evropský expert na veterinární kontrolní činnosti, tvrdí, že soukromý dozor také více chrání spotřebitele. Zároveň vysvětluje, jak soukromý model funguje.
"V mnoha zemích vládní úřady vybírají soukromé společnosti, kterým svěřují dohled na hygienu potravin, kupříkladu na jatkách. Vlády pak tyto společnosti kontrolují, ale respektují jejich soukromoprávní charakter. Firmy zaměstnávají kvalifikované veterináře, kteří plní dohledové činnosti v provozech. Tito provozovatelé platí vládě a vláda platí soukromé společnosti tak, aby kontroly byly plně nezávislé," uvedl Aldiss.
Karel Daniel, člen představenstva Komory veterinárních lékařů ČR s praxí ve Velké Bíteši tvrdí, že soukromý model veterinárního dozoru funguje s různými modifikacemi i v Německu, Rakousku, Holandsku nebo Novém Zélandu a shrnuje další výhody.
„Omezení byrokracie, zbytečných byrokratických mezičlánků a zvýšení flexibility lidí, kteří dělají dozorovou koncovku,“ uvedl Daniel.
Britský veterinární lékař Jason Aldiss navíc říká, že pokud by stát o tuto změnu formy veterinárního dozoru stál, změny se dají převést do praxe během pouhého půl roku. S tímto odhadem souhlasí i Ondřej Rychlík - prezident Komory veterinárních lékařů v České republice. Rychlík ale také přiznal, že veterináři zatím ministerstvo o svých představách oficiálně neinformovali.
Existují však i výhrady. Například Petr Havel, agrární analytik řekl, že už kvůli snaze státu šetřit v rozpočtu, nejsou úvahy o privatizaci veterinární správy vůbec špatné. Nicméně některým rizikům bychom se asi podle jeho slov nevyhnuli. Havel zmiňuje při té příležitosti i aktuální dioxinovou kauzu v Německu.
Jiné postavení v zákoně
Zvěrolékaře však nyní spíše zajímá, jak se ujme v praxi jedna z údajně revolučních změn v obsáhlém občanském zákoníku. Zvíře se už totiž nebude považovat za věc, ale za živého tvora.
Tuto pro zvěrolékaře převratnou změnu upřesnil Ondřej Rychlík, prezident Komory veterinárních lékařů: „Tam, kde je to účelné zůstává postavení zvířete jako věci, jinak bychom nemohli se zvířaty obchodovat. Ale tam, kde se dá zohlednit, že se jedná o živého tvora, který cítí bolest a emoce, tak s tím občanský zákoník počítá.“
Postavení zvířete jako živého tvora, nikoliv věci, v novele občanského zákoníku ale vidí sporně agrární analytik Petr Havel, podle něhož mohou vzejít právní nejistoty třeba při posuzování viny zvířete.
