Většina populace je šťastná, uvedl průzkum

Výzkumný tým na Masarykově univerzitě již téměř 20 let sleduje vývoj postojů a hodnotového žebříčku české populace. Nejnovější výsledky byly zveřejněny na brněnské Fakultě sociálních studií.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výzkum

Výzkum | Foto: Filip Rožánek

Výzkum je od roku 1991 založen na stále stejných otázkách a proto je perfektně zmapován vývoj postojů a hodnot obyvatel České republiky za posledních dvacet let po revoluci.

"Výběr vzorku dvou tisíc respondentů byl proveden tak, aby byla získaná data zobecnitelná na celou českou populaci starší osmnácti let," vysvětluje Ladislav Rabušic, děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Přehrát

00:00 / 00:00

Děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Ladislav Rabušic mluvil na Rádiu Česko o průzkumu postojů a hodnot české populace.

Podle průzkumu za posledních 20 let výrazně klesl zájem lidí o politiku. "Počet lidí, kteří se zajímají o politiku se snížil z jedné třetiny na 20 procent. Podstatné také je, že lidé přestávají se svými přáteli o politice diskutovat," pokračuje Rabušic.

Podle něj se ale dostáváme do normální situace západních demokracií, kde lidé nemají o politiku velký zájem. "Nicméně poslední data máme z podzimu roku 2008 a tam se ještě neprojevilo velké rozčarování z politiky z roku 2009," dodává sociolog.

"Indikátory ukazují, že společnost je spokojená a v okamžiku, kdy jste spokojení, tak politiku ke svému životu moc nepotřebujete," říká Ladislav Rabušic.

Na změnu hodnot je potřeba 60 let

Podle průzkumu se také za posledních deset let snížil o celých deset procent počet lidí, kteří považují demokracii za nejlepší nebo aspoň přijatelné zřízení.

Děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Ladislav Rabušic to vysvětluje doznívajícím rysem postkomunismu v nás:

"Politologové odhadují, že je potřeba 60 let, aby se změnily hodnoty a postoje. Především starší populace byla zvyklá, že když ÚV KSČ o něčem rozhodlo, tak se podle té linie jelo. A najednou zjišťují, že spousta věcí je vágních, beztvarých a rozhodnutí nepadají a tak jsou možná tímto zjištěním zděšeni."

Většina populace je šťastná

I přesto roste počet šťastných lidí v populaci. Velmi šťastných respondentů bylo v roce 1991 pouze sedm procent a v roce 2008 15 procent.

Když se ale sečte celkový pocit štěstí, tak je u nás nás 86 procent respondentů šťastných.

"To je docela zajímavý údaj, nabourávající stereotyp blbé nálady," říká sociolog Rabušic.

Jaroslav Beránek, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme