Během rekonstrukce věznice do ní chodím i v noci. Musím, říká expertka na vězeňskou architekturu

V českých věznicích mají vězni k dispozici asi čtyři metry čtvereční na osobu. Standardem by přitom mělo být 12 metrů čtverečních. To, že jsou věznice v Česku přeplněné, připouští i vláda. Vězeňská služba proto plánuje výstavbu nové věznice, která by měla vyrůst nejspíš na Táborsku. Hostem Interview Plus byla Andrea Seelichová, expertka na vězeňskou architekturu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Interiér věznice (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Pixabay | CC0 Creative Commons

Andrea Seelichová vysvětluje, že věznice musí vznikat nejen se znalostí bezpečnostních opatření, ale i běžného provozu instituce. „Musíte myslet na bezpečnost odsouzených mezi sebou, odsouzených směrem k personálu, personálu mezi sebou. Musíte znát zákonodárství, tedy jaký typ výkonu trestu je ve které zemi provozován jakým způsobem,” říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus

„Je strašně důležité znát i provoz přímo v dané věznici, vědět, co se tam děje třeba ve tři v noci. Znát pocity lidí, kteří tam pracují,” vyjmenovává s tím, že vězení v noci opravdu několikrát navštívila. 

„Je to pro mě velmi zajímavé. Jak pracuji v různých zemích, je důležité vědět třeba při přestavbě co nejvíc. Například v Rakousku má dozorce povoleno v noci spát, takže tam se řešilo rozdělení lůžkového oddělení pro dozorce, jestli můžou mít ženy a muži společné lůžkový oddělení. V Německu je to pak třeba zakázáno,” popisuje expertka. 

Lešení? Únikový trenažér

Počet vězňů klesá, věznice jsou však stále přeplněné. Stát chce postavit novou ve Všechově

Číst článek

V Česku se už řadu let mluví o přeplněných věznicích. Podle Seelichové jde o hlavní problém českých vězení.

„Je tam málo prostoru, takže i pro činnosti, které by byly smysluplné a vedly by k nápravě odsouzeného, není dost místa. Málo prostoru je ale i pro zaměstnance. Psycholožka má jeden malý stůl s hromadou spisů. V téhle místnosti má přijímat vězně, se kterými má vést osobnější rozhovor. Není to jednoduché,” podotýká.

Co dělat s českými věznicemi, které se nachází v historických budovách? Příkladem může být symbol českého vězeňství - bývalý středověký hrad Mírov. „Je důležité vědět, že jeho kapacita je asi 369 míst. Není tam tolik vězňů, jak bývá v českých věznicích obvyklé,” upozorňuje.

„Další věc je, že tam jsou ložnice, ve kterých bývá i osmnáct odsouzených. Bydlíte se sedmnácti lidmi, které jste si nevybral, kteří mají přinejmenším zvláštní chování. Když tato čísla srovnáme s tím, co je běžné venku, tak je celkový počet ideální. Do 400 vězňů má personál šanci mít přehled o tom, co se mezi odsouzenými děje,” odpovídá expertka s tím, že Mírov má svá „ale”.

„Pro odsouzené tam nejsou k dispozici venkovní plochy, na kterých by mohli vykonávat nějakou smysluplnou, třeba zahradní činnost. Navíc je ten hrad z pohledu údržby velmi neekonomický, ať už jde o tepelné ztráty nebo fakt, že když tam chcete opravit fasádu, postavíte lešení, tedy takový trenažér pro únik,” vysvětluje odbornice na vězeňskou architekturu.

„Architekt může vždycky něco provést, aby to bylo lepší. Otázka je vždycky ekonomická. Tohle je ten klíčový bod, peníze,” uzavírá Seelichová.

Proč není dobře stavět věznici pro 800 odsouzených? Máme vězňům vytvářet pohodlí? Je při aktivní práci s vězni recidiva nižší? Poslechněte si celé Interview Plus v přiloženém audiu.

Jan Bumba, Vítek Svoboda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme