Peněžité tresty místo pobytu za mřížemi. Ministerstvo spravedlnosti připravuje plán, jak ulevit věznicím

Ministerstvo spravedlnosti připravilo plán, jak zlepšit situaci českých věznic. Chce, aby soudy povinně dávaly peněžité tresty některým lidem, kteří by jinak poprvé skončili za mřížemi. Ukazuje to pracovní verze resortního materiálu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Věznice Všehrdy

Resort spravedlnosti novinku nechystá pro všechny - navrhuje ji pouze u některých prvotrestaných (ilustrační foto) | Zdroj: Český rozhlas

„Jsem prvotrest, takže jsem tady poprvé. Nečekala jsem to, že se sem dostanu. Nikdy bych to prostě neřekla,“ popisuje Radiožurnálu Veronika, kterou soud poslal na 30 měsíců do vězení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Marie Veselé

Opakovaně podle svých slov řídila bez řidičského průkazu. „Přítel mě fyzicky a psychicky týral, takže to bylo spíš tak, že jsem sedla do auta, a ujížděla jsem,“ popisuje Veronika.

Místo pobytů za mřížemi by mohlo nově víc odsouzených dostávat peněžité tresty. Resort spravedlnosti ale novinku nechystá pro všechny – navrhuje ji pouze u některých prvotrestaných. Jako první o návrhu informoval server Česká justice.

„Je potřeba zdůraznit, že to nebude v žádným případě na všechny trestné činy. Bude se to týkat jenom trestných činů nenásilného charakteru,“ říká náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS).

Vězeňské službě v Česku chybí přes 1000 lidí, budoucí zaměstnance hledá i mezi letošními maturanty

Číst článek

A to třeba majetkových nebo hospodářských. Ministerstvo má i další podmínky, které musí viník splnit, aby místo s trestem vězení od soudu odešel s peněžitou sankcí.

„Bude plně nahrazená způsobená škoda. V tomhle ohledu akcentujeme posílení práv poškozených. Aby v první řadě došlo k náhradě škody postiženému. Potrestání pachatele v této věci je, když to tak řeknu, až druhořadé,“ dodává Stanislav. 

Odsouzený pak bude muset poslat peníze na státní účet na pomoc obětem trestných činů. Složit by měl minimálně desetinu z ceny toho, co ukradl, nebo aspoň desetinu škody, kterou způsobil. Bohatí lidé by podle resortu spravedlnosti měli platit více než chudí, trest by měl odpovídat jejich příjmům.

Zisk společnosti?

Ministerstvo si od změny slibuje, že přinese víc peněz poškozeným lidem i do státní kasy. Jeden odsouzený stojí stát denně v průměru 1800 korun. Ve věznicích bylo na konci loňského roku přes 19 tisíc lidí.

Snížit počet vězňů navrhuje i Národní ekonomická rada vlády. „Češi typicky v drtivé většině páchají majetkovou trestnou činnost. Ne násilnou, ale majetkovou. Když máme takový profil trestné činnosti, a když tak velký podíl je těch, kteří nechtějí plnit nějaký typ závazku, který spočívá v tom, že máte platit, že někomu něco dlužíte... tak je rozumná ekonomická úvaha. Získává společnost něco tím, že ti lidi jsou ‚za katrem‘ a nic nemůžou ekonomicky dělat?“ říká člen Národní ekonomické rady a šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

V Česku vznikne otevřená věznice pro ženy. Vězeňská služba ji postaví kousek od Prahy

Číst článek

Odhaduje, že by stát alternativními tresty mohl ušetřit stovky milionů až miliardu korun.

„Ze všech mezinárodních studií to jasně vychází tak, že alternativní trest je levnější. Jednak pro veřejné rozpočty, ale hlavně by měl něco přinášet těm poškozeným,“ vysvětluje Hampl.

Pro peněžité tresty je i Gabriela Slováková, která 20 let pracovala ve vězeňské službě a roky řídila ženskou věznici ve Světlé nad Sázavou. Trest ale podle ní musí v první řadě dávat smysl.

„Když uložíte peněžitý trest bezdomovci, tak ho asi těžko zaplatí. Ale potom zavřete bílé límečky, ekonomické zločince, a oni tam sedí šest let, ale nemají žádnou náhradu škody. Peníze jim někde zůstanou, a oni tam sedí a stát je ještě živí. To mi taky nedává smysl,“ vysvětluje Slováková.

Materiál pro vládu

Nejvyšší státní zastupitelství upozorňuje na to, že peněžité tresty musí být vymahatelné a že nesmí být na úkor náhrady škody poškozeným lidem.

‚Je nutno se oprostit od veřejného mínění.‘ Přečtěte si, proč soud pustil lobbistu Janouška na svobodu

Číst článek

Prozatím jsme se neúčastnili žádných odborných jednání k tomuto návrhu. Máme za to, že daný záměr jde správným směrem, neboť zejména u majetkových a hospodářských trestných činů by měla být majetková sankce primární, protože zločin se především nesmí vyplácet, zdůrazňuje mluvčí úřadu Petr Malý.

Podle Malého už teď soudy ukládají víc peněžitých trestů než v minulosti. Společnou iniciativou s Nejvyšším soudem se podařilo navýšit ukládání peněžitých trestů z 5,5 procentního podílu v roce 2014 na 26,2 procenta v roce 2022,“ říká. 

Ministerstvo spravedlnosti chce pracovní verzi návrhu probrat se státními zástupci, soudy nebo s politiky. Pokud bude na peněžitých trestech shoda, materiál by mohla v budoucnu projednat vláda.

Marie Veselá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme