Před rokem opustila vězení. Dnes si chce Nikola dodělat maturitu a pomáhá jiným propuštěným

Celý týden sleduje Radiožurnál osudy rodičů a dětí, které rozdělily vězeňské mříže. Jednatřicetiletá Nikola brala drogy, kradla, a tak máma malé Johanky musela na rok do vězení. Teď je už několik měsíců na svobodě. A snaží se i s malou dcerou žít nový život.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Věznice Všehrdy

. Jednatřicetiletá Nikola brala drogy, kradla, a tak máma malé Johanky musela na rok do vězení (ilustrační foto) | Zdroj: Český rozhlas

„Drogová éra začala přímo tady, kde teďka jsme, na Palmovce. První drogy - perník, heroin… Všechno se prostě odehrávalo asi tak šest let přímo na tomto místě. Jako se říká, že všechny cesty vedou do Říma, tak moje cesty vedou prostě přes Palmovku,“ popsala Radiožurnálu Nikol.

Z Palmovky Nikolu krádeže v obchodech dovedly až za mříže. Její tehdy šestiletá dcera Johanka zůstala doma s babičkou. „Byla jsem tam rok v podstatě na den, by se dalo říct. A pustili mě na podmínečný propuštění,“ popisuje.

A dodneška si pamatuji na první setkání s dcerou po propuštění: „Nemůžu na to ani myslet. Bych zase brečela. Do teď si pamatuji, když jsem vyšla ven, jak se malá rozeběhla.“

Z vězení odešla jen s igelitkou a pár věcmi. Nikola se musela znovu postavit na vlastní nohy a řadu věcí začít na svobodě řešit.

Třeba se zase starat o svou dceru. „Co bylo úplně nejhorší – zní to jako banalita, ale pro mě to bylo hrozně těžký -, šla jsem do krámu, chtěla jsem jí něco koupit na sebe, musela jsem zavolat mojí mámě, co má za velikost.“

Maturita a pomoc ostatním

Po propuštění z vězení vedly Nikoliny kroky zase na Palmovku. Tentokrát ne kvůli drogám, ale do centra Rubikon. Pomáhají tam lidem s trestní minulostí a Nikola podle svých slov pomoc potřebovala.

„Do toho úřady, exekuce, vyřizování, zajištění práce. Jak vůbec vypadá životopis, když si ho chce člověk napsat, zejména s mojí minulostí. Takže všechno dohromady. Bála jsem se toho, že když na to budu sama a bude to těžké, tak že se na to vykašlu, protože jsem to takhle znala, takhle jsem to vždycky dělala.“

‚Ti muži jsou najednou jako malí kluci‘. Dětský den ve věznici umožňuje odsouzeným vidět své děti

Číst článek

I se záznamem v rejstříku se Nikole podařilo za měsíc najít práci. Dělala v pizzerii, teď pracuje v call centru, postupně se zbavuje dluhů a od září nastoupí i do školy.

„Jdu si dodělat maturitu na hotelovku. Těším se na to a zároveň se bojím. Hrozně se bojím,“ popisuje.

A na otázku, proč chce maturitu, odpovídá: „Protože bez maturity nejde jít na vejšku a chci toho zvládnout co nejvíc. Přece nebudu sedět doma a koukat na televizi, když můžu budovat a tvořit. A chci, aby na mě jednou i ta malá byla pyšná, i mamka a já sama na sebe.“

Nikola je na svobodě rok a sama začala v Rubikonu pomáhat lidem, kteří na tom byli podobně jako ona. „Byla hodně napálená už ze začátku, měla motivaci, takže toho hodně udělala sama. Je to už naše kolegyně, je to mentorka, takže za ten rok udělala velký kroky, který ji doprovodily až sem,“ říká odborná poradkyně Magdalena Dérerová.

Marie Veselá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme