Za krádež kuřecích prsou do vězení. Česko si ‚vyrábí recidivisty‘, kteří plní věznice

České věznice plní odsouzení, kteří si odpykávají několik trestů po sobě. Nejméně dva má polovina z nich. Často si pak mají odsedět víc, než kolik by mohli dostat za nejzávažnější jimi spáchaný trestný čin. Vyplývá to z výzkumu Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který se věnuje kumulaci trestů. Poukazuje na to, že lidé končí na řadu let ve vězení například kvůli drobným krádežím.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vězení

Vězení | Zdroj: Profimedia

Petra v roce 2012 podmíněně propustili z pankrácké věznice v Praze. Letos se tam opět vrátil. Porušil zákaz řízení.

„Moje manželka byla na rizikovém těhotenství a poslední dvě řízení, za který jsem dostal deset měsíců, bylo, když mi začala krvácet v autě. Já si sedl za volant a odvezl jsem ji do nemocnice, vlastně neodvezl, chytli mě,“ popsal Petr tehdejší situaci.

To ale nebyl jediný jeho prohřešek. Už před tím měl podmínku za krádež a další porušení zákazu řízení. Tu mu soudy přeměnily a přičetly mu také zbytek nevykonaného trestu z minulosti. Celkem si tak Petr má odsedět pět let. A to ve vysokém stupni zabezpečení bez možnosti vycházek, protože už byl trestán v minulosti.

„Ano, věděl jsem, že přijde nějaký trest, nepočítal jsem, že mi to promění,“ uvedl.

Drobná kriminalita

Stejně jako Petr vykonává víc než jeden trest odnětí svobody 47 procent odsouzených. Často si pak mají odsedět víc let, než je horní hranice nejzávažnějšího trestného činu, který spáchali. Ukazuje to nový výzkum Právnické fakulty Univerzity Karlovy založený na datech vězeňské služby za rok 2018.

„Trestní zákoník nepředvídá žádným způsobem, že by šlo přihlížet k dříve uloženým, dosud nevykonaným trestům. Na druhou stranu víme, že v praxi se to někdy děje, někdy neděje,“ vysvětlil autor výzkumu Jakub Drápal.

Krádeže a vraždy, vězení i podmínky. Podívejte se, jaké tresty a komu ukládá tuzemská justice

Číst článek

Dochází tak k situacím, kdy za drobnou kriminalitu, typicky krádeže, končí lidé na několik let za mřížemi. Přispívá k tomu i fakt, že u lidí odsouzených v posledních třech letech za krádež se nepočítá minimální hranice 5000 korun pro trestný čin.

„Narazili jsme na případ pachatele, který nejdřív ukradl půl kila kuřecích prsou, potom kradl další jídlo v obchodě. Za celkovou způsobenou škodu 6500 korun nakonec měl vykonat trest v délce přes tři roky odnětí svobody. To mi přijde, že je nepřiměřené a neproporční,“ uvedl Drápal.

‚Recidivistou do 14 dní‘

Kumulace trestů je podle něj jedním z důvodů, proč Česko patří v Evropě k zemím s největším počtem vězňů a nejdelšími tresty, jak uvádí Rada Evropy. Aktuálně je v tuzemsku za mřížemi 21 200 lidí. Situaci podle předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry paradoxně zhoršuje zrychlení práce justice u drobné kriminality.

„My umíme během dvou tří dnů odsoudit běžné krádeže od dopadení pachatele po pravomocný rozsudek. To znamená, že toho recidivistu vyrobíme za čtrnáct dní,“ řekl Vávra.

Řetězení trestů podle Vávry nedává smysl. A to i kvůli tomu, že každý člověk ve vězení stojí stát zhruba 1300 korun za den.

Dvacetiletého recidivistu honila policie v Českých Budějovicích po střeše banky

Číst článek

„Zájem státu není prodlužovat jeho izolaci, ale aby se ten člověk převychoval a pokud možno nepáchal trestnou činnost dál,“ uvedl předseda soudu.

Řetězení trestů

Výzkumník Jakub Drápal proto navrhuje, aby se na některé pachatele nenahlíželo čistě jako na recidivisty, ale aby dostávali mírnější celkový trest. Podobně jako v případě souběhu, kdy se počítá sazba toho nejzávažnějšího provinění.

S tím nesouhlasí soudce Nejvyššího soudu Jiří Říha, jak nedávno řekl na semináři v Poslanecké sněmovně. „Ve skutečnosti bych kodifikoval generální pardon na veškeré mírnější trestné činy, kterých se dopustí dříve, než vykoná trest odnětí svobody za ten nejzávažnější,“ řekl.

Zohlednit už dřív uložené tresty umožňuje polovina evropských zemí. Řetězení alternativních trestů, hlavně podmínek, považuje za problém i ministerstvo spravedlnosti. Soudy podle něj ale v praxi nereagují dost rychle, vysvětlil mluvčí resortu Vladimír Řepka.

„Soud by měl v případě jeho porušení urychleně reagovat buď tím, že zahájí řízení o přeměně na nepodmíněný trest odnětí svobody, nebo že pachateli uloží další vhodná omezení a povinnosti směřující k jeho nápravě,“ uvedl.

Pomoci by proti kumulaci mohla podle ministerstva například novela, která ruší možnost přeměny peněžitého trestu na jiné alternativní tresty.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme