Z vězení vyšli dva žháři odsouzení za útok proti Romům ve Vítkově. Z dvaceti let si odseděli třináct
Z věznice v Mírově na Šumpersku vyšli v úterý před 9.30 na svobodu Václav Cojocaru a Ivo Müller, kteří si v jedné z nejtěžších káznic v zemi odpykávali dvacetiletý trest za žhářský útok na domek Romů ve Vítkově z roku 2009. O jejich podmíněném propuštění po více než 13 letech strávených za mřížemi rozhodl minulý týden Okresní soud v Šumperku.
Muži si za pokus o několikanásobnou rasově motivovanou vraždu odpykali dvě třetiny trestu, soud jim stanovil zkušební dobu na sedm let a probační dohled. Splácet musejí i náhradu škody. Další dva odsouzení ve vězení zůstávají.
Z věznice v úterý dva propuštěné odvezl jejich obhájce Ladislav Myšák, oba muži se v autě skryli za sedačkami.
Žhářský útok ve Vítkově
Tři pravicoví extremisté zaútočili v noci z 18. na 19. dubna 2009 na domek ve Vítkově na Opavsku, kde bydlela početná romská rodina. Chvíli před půlnocí vhodil každý z nich do okna zápalnou lahev naplněnou benzinem. Poté žháři nasedli do auta, kde čekal jejich komplic, a zmizeli ve tmě. Jejich čin vyvolal jednu z nejostřeji sledovaných kauz v Česku. Útočníci Ivo Müller, Václav Cojocaru, David Vaculík a Jaromír Lukeš odešli od soudu s výjimečnými tresty – od 20 do 22 let. „Akce byla naplánována, dům byl vytipován, jednalo se o naprosto neobvyklý brutální útok,“ zdůvodnil tehdy své rozhodnutí soudce.
Zhruba dvě desítky novinářů se k nim vůbec nedostaly, prostor již zhruba 50 metrů před věznicí střežila vězeňská služba se psem a vchod do věznice zakrývala po celou dobu záměrně postavená hasičská cisterna.
Pár minut předtím, než byli oba odsouzení podmíněně propuštěni, se za vraty káznice ozval pískot a potlesk.
„Jedním z našich úkolů je předcházení trestné činnosti a narušení veřejného pořádku. Pokud máme informace o hrozícím riziku, musíme adekvátně reagovat. V případě propuštění žhářů z Vítkova šlo o tento případ. Naše přítomnost na místě nebyla servisem, ale preventivním opatřením,“ komentovala později policie.
Soud žádostem dvojice mužů o propuštění po dvou třetinách trestu vyhověl ve čtvrtek minulý týden.
‚Já jim věřím‘
Žalobce Tomáš Horák si ponechal lhůtu pro případné podání stížnosti, v pondělí ale uvedl, že to neudělá, a tím se oběma odsouzeným otevřely dveře na svobodu. „Jsem přesvědčen, že soud rozhodl dobře. Já jim věřím,“ řekl k tomu obhájce Myšák.
Šumperský soudce Lubomír Kozák u obou žádostí minulý týden uvedl, že splnily formální podmínky, odsouzení mají za sebou dvě třetiny trestu, v jejich prospěch svědčilo i dobré chování za mřížemi a snaha splácet škodu, kterou soudy vyčíslily na 17 milionů korun.
Oba podle obhájce ve vězení pracovali. „Müller dělal vedoucího přípravy výroby, Cojocaru dělal parťáka na dílně, oba byli ve vedoucích funkcích,“ uvedl v pondělí obhájce. Doplnil, že jeden z nich má vystudovanou průmyslovou školu, druhý je vyučený autoelektrikář a nebude pro ně problém pracovat také na svobodě.
Svou roli hrál také znalecký posudek z oboru klinické psychologie, znalec v jejich případě vyslovil pozitivní prognózu. Müller i Cojocaru dostali za mřížemi desítky kázeňských pochval a v kladném stanovisku se za ně postavilo i vedení mírovské věznice.
I přes obrovskou medializaci případu s ohledem na rasový motiv jejich činu podle obhájce neměl ani jeden z nich problém v mírovské věznici s Romy, vycházeli s nimi prý bez problémů. „S Romy byli i na cele a nikdy žádný problém nebyl, ani nejmenší,“ doplnil Myšák. V mírovské věznici si odpykávají tresty vězni za nejtěžší trestné činy, umístěni jsou zde i doživotně odsouzení.
Zatímco Cojocaru a Müller vyšli na svobodu, za mřížemi věznice zůstávají i nadále jejich komplicové David Vaculík a Jaromír Lukeš. Oba dostali tresty přísnější, ve výši 22 let. Dvě třetiny trestu jim uplynou, až si odpykají za mřížemi 14,5 roku.
Dům číslo 58. Před deseti lety otřásl Českem žhářský útok neonacistů na spící romskou rodinu
Číst článek
Započítává se do toho i doba strávená ve vazbě, ve které jsou umístěni od srpna 2009. Nejdříve by tak mohli podat žádost o podmíněné propuštění v první polovině příštího roku. Svou roli při rozhodování soudu o těchto žádostech však hraje i chování ve vězení, snaha uhradit škodu či sebereflexe.
Šokující, nepřiměřené, necitlivé
Matka popálené Natálie, Anna Siváková, letos v lednu deníku Právo řekla, že Cojocaru a Müller posílají měsíčně dohromady asi 3000 korun, Lukeš posílá 150 nebo 200 korun a jediný, kdo neposlal nic, je Vaculík.
Rozhodnutí soudu propustit dva ze čtyř odsouzených Annu Sivákovou minulý týden šokovalo. „Chce se mi brečet. Chce se mi zvracet. Nesouhlasím s tím. Oni se nezměnili. Naše rodina, hlavně Natálka, budeme trpět celý život,“ uvedla.
Prasečák z romského koncentráku v Letech zmizel, ale k sebereflexi u Čechů nedošlo, říká komentátor Šídlo
Číst článek
Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové je rozhodnutí soudu nepřiměřené.
Za necitlivé považuje, že se poškozená rodina o verdiktu dozvěděla až z médií. Rozhodnutí soudu šokovalo také vládní zmocněnkyni pro záležitosti romské menšiny Lucii Fukovou.
Aktivní neonacisté
Na dům obývaný početnou romskou rodinou zaútočila čtveřice mladíků v noci na 19. dubna 2009, do oken hodila zápalné láhve. Dům začal okamžitě hořet. Tři lidé byli zraněni, nejvážněji tehdy ani ne dvouletá Natálie.
Dítě bylo popáleno na 80 procentech těla a přišlo o tři prsty na rukou. Podle znalců všichni čtyři odsouzení patřili k aktivním severomoravským neonacistům, kteří propadli neonacistické ideologii.
