Českým věznicím stále chybí asi 1200 zaměstnanců. Zvyšuje se naopak počet trestanců
Rostoucí agresivita vězňů nebo častější pokusy o útěk. To jsou podle vězeňské služby možné důsledky dlouhodobého podstavu personálu v českých věznicích. Aktuálně tam chybí více než 1000 zaměstnanců. Nejhorší je situace v Plzni, Jiřicích, Valdicích nebo v Praze.
„V současné době nám chybí 71 příslušníků, ať už na pozici strážných nebo dozorců,“ říká ředitel Ruzyňské věznice v Praze Zbyšek Trepeš. Špatnou personální situaci se tady nedaří vyřešit. Celkově věznici chybí až 18 procent zaměstnanců. Mezi nimi je i 11 volných míst pro takzvané občanské pracovníky.
„Tam je struktura různá. Je to od lékaře, přes speciálního pedagoga, psychologa, vychovatele, pracovníka zabezpečovacích technologií,“ dodává Trepeš.
Nedostatek zaměstnanců se podle Trepeše „projevuje zejména velkým množstvím přesčasů a samozřejmě přetížením personálu, protože každou neobsazenou pozici musí někdo saturovat“.
Zaměstnanci ale nechybí jen v Ruzyňské věznici. Podle generálního ředitele vězeňské služby Simona Michailidise se neobsazenost pozic v českých věznicích pohybuje v průměru kolem deseti procent. „V současné době chybí 1200 zaměstnanců, z toho 800 příslušníků,“ říká.
Vězeňská služba se proto snaží o nábor nových zaměstnanců. Ročně jich přijme až 500. Zhruba čtvrtina z nich ale skončí během tří let ještě před vykonáním služební zkoušky. Málokdo totiž zvládne vydržet ve složitém vězeňském prostředí. V poslední době navíc stoupá agresivita vězňů a také se množí pokusy o útěk.
Násilné chování ve věznicích? Služba je náročná, zavádíme kamery na uniformy, zdůrazňuje ředitel
Číst článek
I to může být důsledek podstavu. „Někdy kolem roku 2018 jsme měli do 10 případů fyzického napadení našich kolegů a kolegyň. Vloni to bylo 48 případů. Téměř každý týden se něco podobného stane v situaci, kdy se nám velmi rychle zvyšují počty vězněných osob,“ tvrdí Michailidis.
Přibývá vězňů
Zatímco v roce 2022 přibylo za celý rok přibližně 400 vězňů, v roce 2023 už se za mřížemi ocitlo 640 lidí. Generální ředitel vězeňské služby proto upozorňuje, že do roka kapacita věznic už nemusí stačit.
„Pokud by stavy odsouzených, ale i obecně vězněných osob, stoupaly tempem jako doposud, tak k tomu zcela určitě dojde,“ varuje Michailidis.
Lidé páchající trestnou činnosti přitom nemusí vždy skončit za mřížemi. „Máme sami zkušenost, že můžeme být efektivní na svobodě, když se dobře zkombinuje alternativní trest, kterých v Česku máme poměrně širokou škálu, k tomu například působení probačního úředníka, který bude toho odsouzeného v době výkonu trestu kontrolovat, vést,“ říká Lenka Ouředníčková, ředitelka pro inovace a rozvoj Rubikon centra, které pomáhá lidem po návratu z vězení
Soudci podle ní alternativních trestů využívají dostatečně. „Kde jsou určité rezervy, je například domácí vězení, ale to je trest, který doufejme se také v České republice díky elektronickým náramkům více rozvine,“ dodává.
Od roku 2024 navíc začnou platit nové právní normy, které kapacitu věznic ještě sníží.
„Budou určovat naši povinnost zajistit každému prvnímu vězněnému člověku v cele nebo ložnici prostor šest metrů čtverečních a pro ty ostatní minimálně čtyři metry čtverečné. To znamená, že v cele pro dva budeme muset mít minimálně deset metrů čtverečních k dispozici bez započítání sociálního zařízení. Takže jenom touhle administrativní změnou se sníží kapacita českých věznic o 10 procent,“ říká Michailidis.
Týrání vězně v Pardubicích? Inspekce předala případ do věznice, ta dozorce potrestala napomenutím
Číst článek
Třeba věznice v Ruzyni je teď na 90 procentech obsazenosti. Snížení kapacity kvůli nové legislativě chce řešit stavebními úpravami. „Velkou část toho dokážeme řešit stavebními úpravami a úbytek může být pouze v rámci jednotek nebo nižších desítek,“ říká její ředitel Trepeš.
„Nás se až tolik nedotkne, ale ostatních věznic, kam se budou muset ti vězni přemístit. A dotkne se nás to v těch stavebních úpravách, což stojí finance a pracovní sílu,“ uzavírá Trepeš. Podle dat vězeňské služby je v České republice na 100 tisíc obyvatel 180 vězňů. To je jeden z nejhorších výsledků mezi zeměmi Evropské unie.
Řešení přeplněných věznic leží podle Ouředníčkové v legislativních změnách: „Musíme napravit určitý nesoulad, kdy skutečně do vězení na dlouhé tresty posíláme lidi, kteří se třeba opakovaně dopustí krádeže, ale ta společenská škodlivosti rozhodně není taková, abychom trvali na tom, že je musíme od společnosti izolovat.“
Pozitivní podle ní je, že návrhy legislativních změn jsou připravené, podložené daty a prodiskutované a je potřeba jen najít politickou shodu na tom, že jsou prioritní.
„A samozřejmě začít veřejnosti vysvětlovat, že řešení vysoké míry uvěznění je potřebné, že neohrozí jejich bezpečnost, že naopak přinese řadu pozitiv třeba pro oběti, protože ty se spíše dočkají nápravy. Bude to mít pozitivní dopad na rodiny odsouzených. Vězení je zkrátka místo pro lidi, kteří jsou nebezpeční,“ dodává.
