Víc než třetina žáků se otevřeně vymezuje vůči Romům, zjistil průzkum Scio
Přes třicet procent žáků základních škol by se nikdy nekamarádilo s Romem. Ukázal to výzkum společnosti Scio mezi více než sedmnácti sty žáky šestých a devátých tříd. Podle školáků je barva pleti jedním z důvodů, proč by to měl jejich spolužák u nich ve třídě těžké.
Volí spíše ty, kteří nevybočují, a to jak v negativním, tak i pozitivním slova smyslu. Mnoho šancí tak třeba nemají žáci, kteří se hodně a dobře učí, nebo ti, kteří jsou příliš sebevědomí.
Třetina žáků se otevřeně vymezuje vůči Romům. Žáci měli v dotazníku doplnit větu: „Kdyby u nás byl pochod proti Romům, tak...“ a 40 % žáků ji doplnilo v tom smyslu, že by se k pochodu přidali nebo by ho nějakým způsobem podpořili.
Akce by se nezúčastnilo 26% žáků, 16,5 % by se někam schovalo. Jen necelých 8% žáků by proti takovému pochodu otevřeně vystupovalo.
„Velkou roli v takovémto smýšlení žáků hraje určitě rodina, ale také média a škola, ale odhadnout přesně hranici jednotlivých vlivů je velmi těžké,“ říká Bohumil Kartous ze Společnosti Scio.
Výsledky průzkumu mezi žáky šestých a devátých tříd shrnul Bohumil Kartous ze Společnosti Scio
Průzkum se zaměřoval nejen na postoj školáků vůči jiným etnickým skupinám, ale také na způsob, jakým by školáci volili své kamarády a jak je posuzují.
„Velmi důležitou roli přitom hraje vzhled. Některým žákům jsme jen četli popisy a někteří k nim viděli i obrázek – a byl-li na obrázku třeba velmi obézní chlapec, byla jeho potenciální popularita daleko nižší, než když byl pouze slovně popsán z hlediska svých vlastností,“ dává příklad Kartous.
Čeští žáci podle něj upřednostňují určitou konformitu, tedy nemají příliš rádi ty, kteří nějakým způsobem vybočují – ať už negativně, nebo pozitivně.
„Ideální kamarád je takový, který příliš nevybočuje, není ani příliš chytrý, ani příliš hloupý, příliš veselý, ale ani příliš smutný a pokud možno nemá odlišnou barvu pleti,“ uvádí vedoucí výzkumu Štěpán Pudlák, jak podle dětí vypadá ideální kamarád.
Bulvár je informativnější
Z průzkumu vyplynul také překvapivý poznatek o tom, že žáci považují článek bulvárního typu za informativnější něž článek seriózního typu. Podle Bohumila Kartouse označilo za informativnější bulvární článek plných 62% žáků.
„Svým způsobem je to logické, informace je něco, co nás zevnitř formuje – expresivní výrazy a emoční zabarvení přitom na žáky zřejmě více působí. Na druhou stranu je vidět, že deficit kritického odstupu je u žáků značný.“
Smyslem projektu, jehož součástí byl zmíněný výzkum, bylo vytvoření deskové hry Multipolis při finanční spoluúčasti evropských sociálních fondů. Tato hra se už dostala do 700 škol a za cíl má ovlivnit multikulturní výchovu ve školách a pomoci jim k tomu, aby pro tuto oblast vzdělávání měly i metodickou náplň.
