Vicekancléř Hájek: 'Kauza s Dělnickou stranou je rozklad demokracie
Zástupce vedoucího kancléře prezidenta republiky Petr Hájek si myslí, že v kauze s bývalým předsedou pražské organizace rozpuštěné Dělnické strany Patrikem Vondrákem a dalšími lidmi navázanými na toto uskupení se jedná o rozklad demokracie. Podle Petra Hájka je vývoj případu výsměchem práva na spravedlivý proces a přirovnává ho k totalitním praktikám.
Svůj komentář o svobodě a demokracii zveřejnil vicekancléř prezidenta Petr Hájek na serveru ParlamentniListy.cz.
Špičky pravicové scény jsou obžalovány z několika trestných činů, například z výlepu samolepek propagujících neonacistický Národní odpor. Za to jim hrozí až osm let vězení.
O svobodě slova debatují vicekancléř prezidenta Petr Hájek a JUDr. Milan Hulík
„Svoboda slova je, nebo není. Mně se myšlenky pravicových i levicových extremistů velmi nelíbí. Ale obhajovat svobodu slova stojí nad tím. Napsal jsem, že jsme něco podobného zažívali v podobě karikatury svobody slova za totality a že se bojím, že k tomu teď kráčíme,“ vysvětluje Hájek.
„Pokud jsou lidé za to, že šíří myšlenky, které se nám nelíbí, a vylepují samolepky, které odkazují k internetovému serveru, zatčeni a drženi ve vazbě, pak se nejedná o zdravou strukturovanou demokracii. Ani mě se ty myšlenky nelíbí, jsou mi odporné, ale v tom je právě základní voltairovská maxima říkající: ‚Pane, já s vašimi myšlenkami absolutně nesouhlasím, ale budu se do krve bít za to, abyste je mohl říkat‘.
Podle JUDr. Milana Hulíka, obhájce disidentů v době komunistické totality, se však přístup současné justice k pravicovým extremistům nedá přirovnat k tomu, jak se k takzvaným nepřátelům režimu chovala komunistická moc.
"Stanovit hranice svobody slova je složité"
„Mí klienti disidenti tehdy stáli na pozicích demokracie a svobody, zatímco neonacisté stojí na pozicích jiných. V tom, že svoboda slova je, nebo není, s panem Hájkem souhlasím. Stanovit hranice svobody slova je někdy velmi těžké a i nebezpečné. Každý limit hrozí překročením a zneužitím,“ míní Hulík.
Jak dodává, USA, kde je čistá svoboda slova součástí Ústavy už od jejího počátku, se nachází v jiné situaci. „Evropa si prožila něco, co si velká část světa včetně USA neprožila. Pro stanovení hranice musí existovat tragická událost, která brání absolutní svobodě slova tak, jako je tomu v USA,“ tvrdí.
Hájek se však domnívá, že svoboda slova ve Spojených státech způsobila, že nacismus či bolševismus nemohly zapustit kořeny, protože měly ventil. „Evropa svobodu slova v podstatě nezažila. Což je důvod, proč se tu uchytily zrůdné ideologie.“
Boj s nebezpečnými myšlenkami ve veřejném prostoru
„Svoboda slova je podle vicekancléře Hájka očistná věc. „Umožnit utkat se ve veřejném prostoru s myšlenkami, které jsou nám odporné, zbraněmi demokratických argumentů – to je princip, na který máme jít. Zákazy k ničemu nevedou,“ myslí si Petr Hájek.
Podle obhájce disidentů Milana Hulíka si však Evropa prošla holocaustem a dovolit jeho popírání už není jen sporem o svobodu slova, ale urážkou těch, co byly vyhubeni. „Jestliže povolíme svobodu slova i v hlásání takovýchto názorů, pak je to plivnutí do obličeje potomků zavražděným lidem.“
Petr Hájek také dodává, že jestliže lidem není normálně umožněno se před soudem hájit – byť se nám jejich názory mohou ošklivit, a jejich obhájci nedostanou záznamy policejních odposlechů, v demokratické justici se tak dostáváme na hranu spravedlnosti.