Víceletá gymnázia přispívají k horší kvalitě vzdělání na druhém stupni školství, říká Feřtek z EDUin

Kvalita výuky na druhém stupni českých základních škol je horší než na prvním, ukázaly to testy České školní inspekce, která výsledky prezentovala ve středu. Testování se loni účastnili žáci pátých a devátých tříd. „Odborná veřejnost to ví už dlouho. Zajímavé je, že se to podařilo naměřit pomocí testů,” říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus Tomáš Feřtek, odborný konzultant společnosti EDUin.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomáš Feřtek, EDUin | Foto: Luboš Vedral | Zdroj: Český rozhlas

Pro Feřteka nejsou výsledky zkoumání, které přinesli inspektoři, překvapením. „Je to něco, co ví odborná veřejnost dlouho. Dokonce i inspekce to opakovala vícekrát. Zajímavé je, že se to podařilo naměřit pomocí těch testů,” říká.

Žáci pátých a devátých tříd podstoupili test České školní inspekce. „Ty testy mohou samozřejmě vždycky ověřit jen malou část curricula, to, co je měřitelné testem. Proto je zajímavé, že i v takovém měření se projeví různá kvalita prvního a druhého stupně,” myslí si konzultant.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tomáš Feřtek v rozhovoru pro Český rozhlas Plus

Chyba systému 

Kvalita výuky ve vyšších třídách postupně klesá. „Těch příčin je víc. Druhý stupeň základní školy je stupeň vzdělání, ve kterém máme největší problém. Většina problematických jevů v českém vzdělávání má zdroj tady,” říká Feřtek pro Český rozhlas Plus.

„Důvod je například to, že je naše vzdělávání poměrně dost selektivní, takže po páté třídě vyvedeme velkou část populace na víceletá gymnázia. Na druhém stupni pak učitelům poskytujeme daleko menší podporu. Přitom jdou ty děti do puberty, je s nimi daleko horší komunikace. My nic neděláme pro to, aby to ti učitelé mohli lépe zvládat. Neříkal bych, že je to vina školy, je to vina systému,” tvrdí. 

Víceletá gymnázia podle Feřteka přispívají k tomu, že je kvalita druhostupňového školství nízká. „Nejsou příčinou, ale přispívají. V rámci tohoto šetření se ukázalo, že na víceletá gymnázia neodchází vždycky jen ti nejtalentovanější, ale ti, jejichž rodina je motivovanější. Velká část odborné veřejnosti dnes soudí, že opětovný vznik víceletých gymnázií v 90. letech byla jedna z největších chyb toho systému,” popisuje.  

Jednotný přijímací problém 

„Jestli budou základní školy posuzovány výhradně podle toho, kolik dětí se dostane na maturitní studium, omezí v 8. a 9. třídě vyučování na přípravu k testům,” říká.

Testy školní inspekce také ukázaly, že žáci stále bojují s matematikou. Proč přetrvává trend její neoblíbenosti? „O neoblíbené matematice jsme se začali bavit před asi čtyřmi roky. Změna postoje, to je záležitost možná spíše na desetiletí. Nemůžeme čekat, že by se to projevilo tak rychle,” odpovídá odborný konzultant EDUin. 

Na kvalitě druhostupňového školství se podle výzkumu odráží i jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory, které se konaly poprvé letos na jaře. „Je to docela logické. Jestli budou základní školy posuzovány výhradně podle toho, kolik dětí se dostane na maturitní studium, omezí v 8. a 9. třídě vyučování na přípravu k testům,” říká expert. 

„Ještě méně se věnují těm dětem, které na maturitní studium nejdou. To je ve výsledku třetina populačního ročníku. To jsou ti, se kterými budou mít potom pedagogové na učilištích ještě větší problém, než měli do teď. To je systémově špatný krok. Nová vláda by měla provést revizi, zjistit, co to způsobilo, a podle toho se zachovat,” věří Feřtek.  

Renata Kropáčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme