Vietnam odstraní administrativní překážky pro české firmy, řekl tamní prezident
České podniky by se měly lépe dostávat na vietnamský trh. Tamní prezident Truong Tan Sang řekl, že odstraní administrativní potíže, které brání českým firmám při obchodování s jeho zemí. Prohloubení ekonomických vztahů Vietnamu a České republiky dnes projednával spolu s českou hlavou státu Milošem Zemanem při své oficiální návštěvě Prahy.
Podle posledních údajů dosáhl český vývoz do Vietnamu za prvních sedm měsíců roku 2014 téměř 1,5 miliardy korun. Více se však do Česka dováží. Import z Vietnamu ve stejném období přesáhl 7,5 miliardy. Deficit České republiky přes 6 miliard korun se tak od roku 2013 příliš nelišil.
České podniky doufají v to, že by se situace mohla změnit a že by mohly do Vietnamu vyvážet více. Vietnamská socialistická republika má 90 milionů obyvatel, tamní ekonomika je ve fázi růstu a prochází industrializací. Už před časem to za velkou příležitost označil i sociálnědemokratický ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Jak v současné době vypadají vzájemné podnikatelské vztahy Česka a Vietnamu, přiblížila Jitka Hanžlová
„Je to země, která má stále obrovský počet obyvatelstva v zemědělství a která začíná industrializovat, a když země industrializuje, je obrovský hospodářský růst a obrovská příležitost. Protože samotný fakt, že ze zemědělce se stane průmyslový dělník, zvyšuje životní úroveň, plat, HDP, je poptávka po tom, co dodává český průmysl,“ popsal Mládek.
Že jde o perspektivní trh, si myslí také analytik společnosti Home Credit Michal Kozub. „Vietnam je obecně perspektivní země pro české podniky. Když vezmeme v potaz, že jde o 90milionovou zemi, která právě zažívá boom, je jasné, že českým podnikům se může vyplatit právě do těchto zemí exportovat.“
K hlavním dovozním položkám z Vietnamu patří obuv, oděvy, mobilní telefony, kancelářské stroje a zařízení pro zpracování dat. České podniky tam vyváží stroje a dopravní prostředky, telekomunikační zařízení, zbraně a munici.
„Česká republika má dlouhodobé ekonomické vztahy s Vietnamem už od 50. let minulého století. V současnosti je Vietnam pro Českou republiku zajímavý hlavně v průmyslové oblasti, to znamená, že může vyvážet hlavně průmyslové zařízení. Asi největší potenciál lze najít u elektráren, chemiček, čističek a podobných továren,“ připomíná Michal Kozub další odvětví, kde by mohly české firmy uspět.
Tomu odpovídají i praktické zkušenosti. K významným českým projektům ve Vietnamu patří totiž například stavba cementárny realizovaná společností Inekon Group. Strojírenská skupina Alta Brno dodává technologie pro vietnamské antracitové doly a společnost BGM postavila ve Vietnamu závod na těžbu a úpravu kaolinu.
Významná je rozvojová spolupráce, která se z české strany zaměřuje na ochranu životního prostředí, na zemědělství nebo na podporu podnikání a modernizaci průmyslové infrastruktury. Ve venkovských oblastech například čeští odborníci pomáhají s rozvojem malých vodních elektráren.
'Večerky nepřevezmem'
V České republice tvoří Vietnamci třetí největší skupinu cizinců. Podle posledních statistik ministerstva vnitra jich v Česku legálně žije zhruba 57 tisíc, z toho 46 tisíc má trvalý pobyt.
O tom, že vietnamská komunita je významnou součástí české společnosti, svědčí i to, že v roce 2013 Česko uznalo Vietnamce jako oficiální národnostní menšinu a jmenovalo jejich zástupce do Rady vlády pro národnostní menšiny.
Mimo jiné to znamená, že lidé z této menšiny můžou s úřady komunikovat ve svém rodném jazyce. Tam, kde je v obcích výrazné zastoupení této menšiny, se děti můžou ve svém jazyce, tedy vietnamštině, dokonce i učit.
Vietnamci přijížděli do tehdejšího Československa už v době normalizace, kvůli práci i studiu, a jejich komunita stále hodně drží při sobě. Třeba v Praze je to dobře vidět na obchodním a kulturním centru Sapa v pražské Libuši, které se přezdívá „Malá Hanoj“. Nejenže tam spousta Vietnamců pracuje a nakupuje, velká část z nich také bydlí v okolních sídlištích.
Mladší generace už ale tento komunitní styl života opouští. S nadsázkou se říká, že mladí Vietnamci mají příjmení Nguyen, ale žijí jako Novák. Mladý filmař Duc Viet Duong v dokumentu Večerky nepřevezmem vysvětluje, že starší generace Vientamců se zaměřují hlavně na svoji práci a vlastně nemají téměř žádný sociální život.
„Snaží se, abychom byli více Vietnamci, abychom se více vraceli ke kořenům, ale problém je, že když jsme vyrůstali, kdy to bylo nejkritičtější, neměli na nás čas, a tak jsme se s vietnamskou asijskou kulturou moc neztotožnili,“ říká Duc Viet Duong. Vietnamci narození v Česku už si tak často třeba vybírají životní partnery mimo svoji komunitu.
Češi mají podle různých kampaní vůči Vietnamcům předsudky a stále je vnímají jako prodavače z večerek. K úctě a respektu vůči Vietnamcům vyzvalo například Centrum pro integraci cizinců v krátkém videu (viz níže).
Studie Geografického migračního centra, kterou si v roce 2013 objednalo ministerstvo pro místní rozvoj, ale upozorňuje, že ani česky dobře mluvící druhá a třetí generace Vietnamců v tuzemsku to nebude mít se začleňováním jednoduché. Ani vysokoškolsky vzdělaní Vietnamci totiž často nemohou najít práci, a vracejí se tak k rodinnému podnikání - tedy zpět do své komunity.
