Rok 2020 očima Vinohradské 12: pandemie v běžných životech, volby v USA i ekologická katastrofa na Bečvě

Rok 2020 vyvolává nejspíš u málokoho nostalgii. Jeho blížící se konec budí spíš všeobecnou úlevu a naději na obrat k lepšímu. Pandemie vzala ve světě život více než 1,7 milionu lidí, životy dalších proměnila buď samotná nemoc či ekonomické dopady. Ve zpravodajském podcastu Vinohradská 12 jsme se v uplynulých 12 měsících snažili zachytit vývoj pandemie, ale i dalších událostí s celosvětovým a lokálním dopadem. Jaké díly byste neměli minout?

Tento článek je více než rok starý.

Výběr Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tým Vinohradská 12

Tým Vinohradská 12 | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Rok ve znamení pandemie

Začněme koronavirem. Epizod věnovaných pandemii jsme poslali do oběhu desítky. Snažili jsme se reflektovat nejrůznější úhly pohledu, jedna otázka se nám ale vracela znovu a znovu zpět: podle čeho formuje své postoje k pandemii veřejnost? Proč jsou někteří lidé ochotni opatření dodržovat a jiní je odmítají, ba dokonce zpochybňují existenci viru jako takového?

Odpovědi nabízí sociální psycholog z Masarykovy univerzity v Brně Jan Krajhanzl, s nímž jsme se zamýšleli i nad tím, co nám překáží v tom se jako společnost semknout a čelit epidemii společně.

Rostoucí počet zjištěných případů nákazy covidem-19 a přibývající počet nemocných vedl před koncem roku ke zpřísnění protiepidemických opatření v Česku. Oživil ale i debatu o podmínkách, ve kterých už měsíce fungují zdravotníci.

Na vrcholu druhé vlny epidemie jsme vám ve Vinohradské 12 nabídli pět příběhů „bílých plášťů”, které jsou teď možná ještě aktuálnější než v říjnu.

Rozhovory o volbách v USA

Zásadní událostí, která zformovala část roku 2020 a dál bude promlouvat do globálního dění, jsou prezidentské volby v USA. Republikánský prezident Donald Trump utrpěl porážku, kterou odmítal týdny přiznat.

Jak to v den oficiálního součtu hlasů a deklarovaného vítězství kandidáta Demokratické strany Joea Bidena vypadalo ve Washingtonu, si můžete připomenout v rozhovoru s americkou novinářkou Julií Ioffe, který jsme pořídili mezi slavícími davy přímo před Bílým domem.

O selhání průzkumů veřejného mínění, které během předvolební kampaně předpovídaly mnohem pohodlnější vítězství Joea Bidena, mluví zpravodajka listu New York Times Lisa Lererová. I její analýza stojí za zpětný poslech.

A konečně Alex Kliment, analytik think tanku Eurasia Group a editor online newsletteru Signal, který doporučujeme vaší pozornosti, se zamýšlí nad tím, co všechno se USA v roce 2020 o sobě dozvěděly.

Nejposlouchanější epizody:

  • Pět příběhů covidu. ‚O život jsem nebojoval, ale bylo mi hodně špatně,‘ popisuje Čtvrtníček (12.10., 43 855 stažení)
  • Amerikanista Petr Boháček: Paradoxně můžeme být Trumpovi vděčni, že ukázal Ameriku, jaká je (2.6., 35 226 stažení)
  • Novinářka Švédského rozhlasu Ulrika Björksten: Opatření jsou poměrně přísná, v zahraničí si náš systém vykládají mylně, vysvětluje švédská novinářka (30.9., 34 469 stažení)

Nezodpovězena zůstává otázka, kam se Amerika může posunout dál. Při dramatickém rozdělení společnosti, které volby jednoznačně potvrdily, to podle Alexe Klimenta nemusí být směr vůbec jasný a jednoznačný.

‚Poslední diktatura na kontinentu’

V evropském měřítku měly převratnou dohru volby v násobně menším Bělorusku, které léta plnilo kolonku „poslední diktatury na kontinentu”. V zemi od srpnových voleb pokračují protesty proti režimu Alexandra Lukašenka, který podle kritiků zfalšoval výsledky hlasování, aby mohl zůstat v úřadu i po 26 letech.

Co se během voleb dělo, popsali ve Vinohradské 12 běloruští pozorovatelé. Brutální praktiky běloruských represivních složek, jejichž rukama od srpna prošlo přes 30 tisíc lidí, popsal jeden z mučených účastníků protestů, Igor Stankevič z běloruského Helsinského výboru.

A pro ty, kdo by se chtěli zorientovat v současné situaci v Bělorusku po měsících patu mezi opozicí a Lukašenkovým režimem, připojujeme ještě prosincový experimentální díl Vinohradské 12 - zvukovou anotaci rozhovoru Českého rozhlasu s běloruskou opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou.

Otázky o Bečvě

A zpět do České republiky. Mezi důležitými událostmi, které přinesl rok 2020, zaujímá přední místo zářijová ekologická havárie na řece Bečvě. Jak už v říjnu varoval kolega Jakub Troníček, v příběhu zůstává zatím víc otázek než odpovědí.

Události se od té doby posunuly, o viníkovi bohužel ale česká veřejnost dál jasno nemá. Jak kolega Jakub Troníček zjistil při své poslední prosincové reportážní cestě, situace dopadá na atmosféru v regionu, o napětí mluví například i místní rybáři a zástupci měst a obcí v okolí havárie.

Ministr Havlíček

Znovu doporučujeme také portrét jednoho z nejvytíženějších členů české vlády, ministra Karla Havlíčka (za ANO). Ministr průmyslu a obchodu a zároveň i ministr dopravy hraje zásadní roli v odpovědích vlády Andreje Babiše (ANO) na koronavirovou krizi.

V tomto dílu Vinohradské 12 z ledna 2020 mapujeme s Jiřím Štickým z časopisu Reportér, jak úspěšná byla podnikatelská kariéra muže, o němž se mluví jako o schopném manažerovi.

Krize v České televizi 2.0?

Rada České televize má od poloviny prosince nové vedení. Předsedou se stal Pavel Matocha, který do té doby vykonával funkci místopředsedy a zasadil se o odvolání dozorčí komise, jež je poradním orgánem radních.

Situaci v Radě ČT a veřejnoprávní televizi analyzoval ve Vinohradské 12 Milan Šmíd. Jeho vysvětlení hlavních problémů, kterým média veřejné služby čelí a budou čelit i v budoucnosti, se jistě bude hodit v příštích měsících.

Při té příležitosti doporučujeme pohled za hranice, konkrétně do Maďarska. O tom jak snadné je o veřejnoprávní média přijít a jak dramatické důsledky absence svobodného a nezávislého tisku pro osud země má, vyprávěl ve Vinohradské 12 maďarský novinář Márton Gergely.

Inspirativní ženy

A na závěr ještě příběh dvou silných a inspirativních žen. Novinář Daniel Anýž přibližuje osud Jany Kánské, jejíž matku Miladu Horákovou před 70 lety zavraždil komunistický režim.

Na veřejnost se také poprvé v ucelené podobě dostal 70 let starý příběh Květy Axmanové, která rok po konci 2. světové války, ve svých 18-letech, zachránila z válečných ruin “Údolí smrti” 45 dětí.

A jako úplnou tečku za vyčerpávajícím rokem doporučujeme tři díly ze závěru letošního roku, kde hodnotí uplynulých 12 měsíců dobrovolníci, kteří se rozhodli pomáhat během koronavirové krize, senioři vyprávějí o měsících odloučení a konečně děti se svou bezelstnostní a otevřeností líčí, co všechno pandemická situace vzala a dala jim.

Školáci připojují i několik svých přání, můžete se inspirovat. Domeček s kočičkou vám z Vinohradské 12 už letos nadělit nestihneme, ale přejeme inspirativní poslech a šťastný a úspěšný rok 2021!

Závěrem několik čísel:

  • Vinohradská 12 vám letos nabídla celkem 251 dílů
  • Vyzpovídala 175 respondentů z řad novinářů a expertů a na tři desítky našich spoluobčanů - dětí, seniorů, dobrovolníků, lidí nemocných covidem, kteří se podělili o své zkušenosti s nemocí a z koronavirové krize
  • Za rok 2020 zaznamenala necelých 9 milionů stažení

Lenka Kabrhelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme