Boj o šéfa BIS. Koudelkův konec by byl pro spojence signálem podvolení se ruskému vlivu, říká Kundra
Lenka Kabrhelová mluví s investigativním reportérem Ondřejem Kundrou, zástupcem šéfredaktora týdeníku Respekt
Na české politické scéně se rozhořela bitva o budoucnost ředitele zpravodajské služby BIS Michala Koudelky. V polovině srpna mu končí pětiletý mandát a premiér Andrej Babiš (ANO) stále váhá, jestli ho znovu potvrdit ve funkci, a tím pádem se vymezit vůči prezidentu Miloši Zemanovi, který Koudelku dlouhodobě kritizuje, anebo nechat rozhodnutí na nové vládě, která vzejde z říjnových voleb. Kam Michal Koudelka během svého působení BIS dovedl? Znamenal by jeho odchod automatické ohrožení nezávislosti zpravodajské služby? A co premiérovo opatrné našlapování prozrazuje o jeho vztazích s prezidentem Zemanem?
Hudba: Martin Hůla
Editace, rešerše, sound design: Kateřina Pospíšilová, Ondřej Franta, Marie Čtveráčková
Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.
Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.
„Co se týká pana Koudelky, mandát mu končí 15. srpna. Požádám o svolání bezpečnostního sněmovního výboru, aby se k tomu vyjádřily politické strany. Jsou tady dvě možnosti – nové jmenování, nebo uplynutí mandátu a jmenování nového ředitele, které by realizovala nová vláda.“
premiér Andrej Babiš (ANO) během brífinku před Lánským zámkem po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem (2. 8. 2021)
Česko v uplynulých měsících narazilo a řešilo události, které otevřely velkou debatu týkající se národní bezpečnosti. Konkrétně mám na mysli výbuch ve Vrběticích, angažmá ruských zpravodajských služeb, které potvrdily české vyšetřovací úřady. Když se díváme na osobu Michala Koudelky, o kterém se v těchto dnech intenzivně mluví, jak důležitou personou je v té celé souvislosti on sám?
Ředitel BIS Michal Koudelka je samozřejmě klíčovou osobou, co se týká národní bezpečnosti státu, protože BIS, kterou vede, má ze zákona povinnost chránit naše bezpečí, upozorňovat zákonné zástupce, což je premiér, představitelé vlády, prezident a vybraní představitelé parlamentu na rizika, která jsou spojená s ohrožením naší bezpečnosti. Právě tento rok to vrcholilo zmiňovaným případem Vrbětic, což jak dnes už víme, byl teroristický útok ruské vojenské rozvědky GRU, specificky jejího utajeného křídla s číslem 29155, která tam v roce 2014 zaútočila.
Stálo to dva lidské životy. Dva nevinní Češi zahynuli. Stálo to více než miliardu škody. Stovky lidí musely být vystěhovány. Když se toto celé zveřejnilo, následovala operace, kdy vypovídalo mnoho špionů z ruské ambasády v Praze. V tom Michal Koudelka sehrál velmi důležitou roli, protože BIS přinesla společně s policií důležité informace.
Hrál roli jakéhosi zprostředkovatele s politickou sférou, kdy jim případ nějakým způsobem vysvětloval, říkal jim k tomu detaily. BIS k tomu podávala zprávu například prezidentovi. Dostal ji premiér Andrej Babiš. Koudelka vystupoval v případu i navenek. Měl jednání se zahraničními spojenci, a to nejen s tajnými službami, ale i s velvyslanci států Severoatlantické aliance. Takže on je pilíř, od nějž je tady odvozená bezpečnost.
Českou republiku dnes opustili poslední vyhoštění diplomaté a zaměstnanci ruského velvyslanectví v Praze. Zemi museli opustit kvůli kauze Vrbětice do konce května. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka z ČSSD tak ruská strana splnila české požadavky.
„Zde od zítřka bude působit sedm diplomatů a 25 členů administrativního a technického personálu,“ uvedl Kulhánek. Bude tak dokončena striktní parita. (zdroj: Český rozhlas, 31. 5. 2021)
Výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích z roku 2014 a účastí ruských agentů se dnes bude zabývat Severoatlantická aliance. Velvyslanci zemí NATO věc budou řešit na dopoledním jednání. Přidá se k nim i ředitel BIS Michal Koudelka. (zdroj: Český rozhlas, 22. 4. 2021)
V této celé souvislosti se momentálně řeší, jestli Koudelka bude ve funkci ředitele BIS pokračovat, nebo ne. Pojďme se podívat na to, jak se vůbec do čela služby dostal. Jejím je jejím ředitelem je od roku 2016, mandát mu vyprší tento měsíc. Jaká byla jeho cesta?
Jeho jmenování bylo poměrně překvapivé. Dozvěděli jsme se ho až na poslední chvíli, v podstatě krátce předtím než tehdejší premiér Bohuslav Sobotka nesl Koudelkovo jméno jako budoucího možného ředitele BIS do bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, protože bezpečnostní výbor ze zákona musí jméno projednat.
Vláda ho navrhuje a schvaluje, i když bezpečnostní výbor řekne, že třeba s kandidátem nesouhlasí, že se jim nelíbí. Vláda to může přehlasovat podle zákona, ale musí to projít procedurou představení dotyčného kandidáta v bezpečnostním výboru. A tam to jméno přišlo víceméně zčistajasna pro odbornou komunitu. Nečekalo se, že to bude Michal Koudelka.
Proč se to nečekalo?
Jednak se tenkrát nečekalo, že odejde dlouholetý ředitel BIS Jiří Lang. Přesně řečeno, že odejde přesně v době, kdy odešel a kdy byl hledán jeho nástupce.
Lang ve funkci výrazně přesluhoval. Byl tam 13 let, což je neuvěřitelně dlouhá doba. Když se podíváme do zahraničí, do britské tajné služby, tak šéfové vedou rozvědku nebo kontrarozvědku čtyři, pět let. Málokdy se stává, že by to bylo přes deset let, protože člověk je logicky vyčerpaný, zajede se do jisté rutiny, chce to obměnu. Je to velmi jako náročné. Nicméně Lang ve funkci setrvával velmi dlouho. Pak si z nějakého důvodu zřejmě zvolil cestu ven. Z BIS přešel do vedení Národního bezpečnostního úřadu.
Koudelka byl přinesen premiérem Sobotkou. Myslím si, že to tenkrát bylo na doporučení Jiřího Langa. Zároveň si myslím, že to mohlo vyvolat pnutí uvnitř BIS mezi některými lidmi, kteří očekávali, že by se sami mohli stát řediteli. Jeden z nich byl Jiří Rom, který se později s Michalem Koudelkou konfliktně rozešel. Teď slouží prezidentu Zemanovi.
Rom si brousil zuby na ředitele BIS. Možná mu Lang mohl dávat nějaká vodítka, že se jim skutečně stane, ale pak doporučil Sobotkovi Koudelku, a ten se takto poprvé dostal na veřejnost. Byl to muž, který do té doby vedl velmi dlouho kontrašpionážní oddělení BIS.
Co v tu chvíli, pakliže je to vůbec možné vědět, protože tyto věci bývají utajené, měl z hlediska kontrašpionážní aktivity za sebou? Narážím teď na to, že se hodně oceňuje otázka jeho přístupu k Rusku a Číně. Jak zásadní moment to mohl být při výběru Koudelky do čela BIS? V jaké pozici se s těmi tématy stýkal ve své roli zaměstnance BIS?
U Michala Koudelky nepochybně při výběru hrály roli nějaké charakterové vlastnosti. To, že pro tehdejšího premiéra Sobotku to byl nepochybně muž, nebo alespoň mu tak byl představen, který má pevnější hodnotové postoje, charakter, který se spíše nebude lámat před politickou mocí, před různými nástrahami, kterým je člověk vystaven ve vysoké bezpečnostní pozici.
Ale sehrávalo to roli i u toho, na co se ptáte, a byla to nepochybně dobrá volba, protože než se Koudelka stal ředitelem BIS, tak asi deset let vedl kontrašpionážní oddělení, což je zjednodušeně řečeno protiruský odbor. Ono to takto zní negativně, ale není to tak myšleno. Chci tím říct, že kontrašpionáž BIS se především dlouhodobě zaměřuje na aktivity cizích mocností a jejich špionáže na českém území, což je logicky dlouhodobě nejvíce právě působení ruských tajných služeb, které jsou tady historicky už před rokem 1989, ale i po něm, nejaktivnější. Mají tady nejmasivnější výsadek. Provádějí tady nejrobustnější a nejšpinavější operace. A tomu se Koudelka z pozice ředitele kontrašpionážního oddělení BIS dlouho díval pod prsty.
Koudelka jako ředitel kontrašpionážního oddělen BIS viděl pod prsty špinavým operacím ruských tajných služeb. Nejen jim, ale především jim. Takovou špičkou operací bylo sledování nelegála, špiona Roberta Rachardža, člověka, který pracoval pro ruskou tajnou službu GRU a předával jí citlivé informace z vrchních pater armádní moci v České republice. To byla úspěšná operace BIS v mnoha směrech. A protože si Lang a Sobotka vyhodnotili, že právě působení ruské špionáže bude do dalších let představovat značné riziko pro Českou republiku, sáhli po člověku, který tomu nejvíce rozuměl. A to byl právě Michal Koudelka.
Zdá se, že od roku 2016 si Koudelka drží velký kredit i mezi jednotlivými složkami českých institucí. Je zadobře s premiérem Babišem, nebo až dosud byl, kabinet ho šestkrát navrhl na hodnost generála. Vláda, ministři, koneckonců i parlamentní komory, které zkoumají činnost BIS, ho opakovaně hodnotí pozitivně. Dá se říct, v čem oceňují Koudelku a jaký je vůbec jeho vztah s těmito všemi klíčovými hráči?
Můžeme vycházet z oficiálních dokumentů, což jsou třeba ty, když vláda šestkrát navrhla Koudelku prezidentovi na povýšení do generálské hodnosti, což prezident Zeman nikdy neopětoval. Tam je zdůvodnění napsáno.
Většinou se tam objevují slova jako vysoká profesionalita, dobré plnění pracovních úkolů, dobré výsledky v řízení BIS. Oceňují ho jako profesionála, který má dobrou reputaci, pod kterým BIS funguje nadstandardně, má dobré vztahy do zahraničí a plní svoji práci více než dobře. To ostatně opakovaně říkal premiér Babiš i na veřejnosti.
Koudelka komunikuje logicky s politiky. Myslím si, že oproti svému předchůdci zvolil takový větší otevřený komunikační způsob, a to jak vůči veřejnosti, tak politikům. Uvědomuje si, že se pohybuje ve velmi složitém prostředí nejen pro něj, ale pro kontrarozvědku BIS, kterou se snaží od politické moci ochránit. K tomu patří samozřejmě složité bruslení a komunikace s nejrůznějšími politiky včetně premiéra.
Dostáváme se k tomu, co se děje teď: trojúhelníku premiér Babiš, prezident Zeman, šéf BIS Koudelka. Co víme o vztahu Koudelky s premiérem a předsedou ANO Andrejem Babišem?
Samozřejmě nikdo u schůzek mezi premiérem a ředitelem BIS nesedíme. To, jak to probíhá, vědí jenom oni dva. Nicméně z náznaků lze odhadovat, že jejich vztah je poměrně pravidelný. Myslím si, že ředitel BIS předává premiérovi v pravidelné týdenní frekvenci výstupy a poznatky BIS v řadě oblastí, na což má premiér nárok. Někdy mu některé věci ozřejmuje, aby chápal jasněji některá bezpečnostní rizika.
Ale zároveň se Koudelka pohybuje v ošemetné pozici – nebo role, do které byl postaven, je pro něj velmi složitá. Musíme si uvědomit, a on to nepochybně ví velmi dobře, že komunikuje s premiérem, který je trestně stíhaný, má masivní střet zájmů a sám nějakým způsobem představuje bezpečnostní ohrožení pro právní stát nebo pro bezpečnost země, což je mimochodem i věc, kterou by se měla BIS také zabývat. I toto patří nějakým způsobem do její působnosti.
A víme, jestli se tím zabývá?
Předpokládám, že se tím zabývá. Ale zase by bylo naivní si představovat, že by Koudelka nosil Babišovi detailní zprávy o tom, v čem všem Babiš selhává. To si myslím, že by ho velmi rychle premiér z funkce vyhodil. Předpokládám, že tyto zprávy někde mohou být.
A v tom je složitost pozice Michala Koudelky. Jak říkám, jednak musí bránit službu před Milošem Zemanem a před dalšími lidmi, kteří by ji chtěli zničit, jednak musí komunikovat s premiérem, který za ním nějakým způsobem stál, i když teď to tedy není úplně jako jasné, jestli bude stát až do toho posledního konce, jestli mu prodlouží tedy mandát v ředitelské pozici. Ale zároveň ví, že ten premiér je sám problematický článek bezpečnosti tohoto státu.
Dostáváme se ke vztahu Koudelky s prezidentem Milošem Zemanem, který, jak víme, se na jeho adresu vyjadřuje velmi kriticky. Netají se, že je přesvědčený, že by Koudelka měl být z funkce ředitele BIS odvolán. Jak prezident vysvětluje své výhrady vůči Michalu Koudelkovi?
Prezident dlouhodobě ostřeluje službu navenek, což je paradoxní, protože služba je z ústavy zřízena, aby chránila bezpečnost země. Prezident je adresátem zpráv BIS. Jestli se mu něco nelíbí, může si to vyříkat s ředitelem BIS mezi čtyřma očima, ale ne tu službu jako takovou podkopávat navenek. A to prezident dělá.
Vytýká jí, že pracuje neprofesionálně, že se jí nikdy nepodařilo chytit žádného ruského a čínského špiona, a na adresu BIS používá pejorativní označení.
„Dovolte mi říci slovo, které možná nebude vulgární, ale nebude zdvořilé. Jsou to čučkaři, pane Soukupe. “
prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro TV Barrandov (6. 12. 2018)
Argumenty, které prezident uvádí, jsou nepravdivé. BIS odhalila celou řadu ruských špionů. V tomto má úspěchy. Stačí, aby prezident zvedl telefon a zeptal se někoho ze západních představitelů tajných služeb nebo politiků, kteří o mají konkrétní informace a poznatky. Takže prezident se snaží především službu pošpinit a zbavit se Michala Koudelky.
Snaží se to dělat proto, protože BIS – a toho je Koudelka ztělesněním – tady dlouhodobě brání prosazování politiky, kterou Zeman představuje. Zeman vlastně otevírá hráz ruskému a čínskému vlivu. Koudelka už jako ředitel zmiňovaného kontrašpionážního oddělení BIS se tomuto snažil bránit, takže tam logicky muselo mezi nimi dojít ke kolizi.
Někteří kritikové ale připomínají, jestli je namístě, aby BIS bránila stylu politiky, protože nakonec je to jedna instituce, která je součástí širšího demokratického organismu. Má přijímat úkoly právě od vedoucích představitelů státu, a ne jim bránit. Není to fér argument?
Ne, protože BIS nebrání Miloši Zemanovi prosazovat jeho politiku. BIS brání tomu, aby se tady prosazovali ruští špioni, aby tady dělali vlivové operace, aby se tady prosazovala ruská dezinformační kampaň, která vytváří zmatky v mnoha lidech, podkopává svobodu země, právní stát, demokratické volby. Toto se snaží BIS monitorovat a předávat o tom konkrétní poznatky a zprávy politikům.
Zeman dlouhodobě říká, že všechno, co jsem zmiňoval, tady buď není, relativizuje to, umenšuje to nebo tomu dává otevřenou náruč, protože nikdy nekritizoval násilné operace ruských tajných služeb, nikdy se nestavěl kriticky k prezidentu Vladimiru Putinovi, který, dnes už je to doložitelné, se velmi násilně chová k řadě lidí. Jeho tajné služby mají na svědomí řadu smrtelných zásahů vůči svým kritikům, a to i na území Evropské unie. Koneckonců i na území Česka.
Mluvili jsme tady o případu Vrbětice. Při výbuchu v roce 2014 zahynuli dva čeští občané, zbrojíři, kteří byli ve zbrojních skladech a neměli nic do činění s ruskými tajnými službami, neudělali nic špatného. Ale protože tady ruská vojenská rozvědka dělala vlivovou operaci, nastražila tady výbušný systém, tak zahynuli. I toto Zeman do této chvíle relativizoval. Lhal o tom, když říkal, že je více vyšetřovacích verzí, než ta, že za tím byli Rusové. Není to pravda.
Prezident, jak už jste zmiňoval, si nechal vypracovat o působení Koudelky v čele BIS i speciální materiál, který mu přinesl a vypracoval zmiňovaný bývalý analytik BIS Jiří Rom, jenž službu opustil loni v létě. Přinesl ten materiál cokoliv, co by z hlediska hodnocení působení Koudelky vnášelo nové informace do hry?
Nic takového jsem v tom materiálu nezaznamenal, tedy podle toho, jaké jsem o tom měl informace, protože jsme o tom s kolegou Jaroslavem Spurným v Respektu na začátku roku psali.
Je to zase takový klasický způsob práce Miloše Zemana. Vršení obvinění, které nejsou podloženy zásadními fakty. Nemluvili jsme tady třeba o případu otravy Sergeje Skripala, dvojitého agenta ve Velké Británii, který byl otráven ruskou tajnou službou – mimochodem stejnými muži, kteří útočili právě v roce 2014 ve Vrběticích. Otrava byla provedena paralytickou látkou ze skupiny novičoků.
Britská prokuratura obvinila z útoku novičokem na Sergeje Skripala a jeho dceru dva příslušníky ruské vojenské rozvědky. Na Alexandra Petrova a Ruslana Boširova Britové vydali evropský zatykač. Spojené království si také předvolalo ruského velvyslance v Londýně. Moskva znovu jakýkoli podíl na útoku odmítla. (zdroj: Radiožurnál, 5. 9. 2018)
Prezident Zeman velmi rychle vyšel vstříc ruské propagandě, když začal tvrdit, že se to tady mohlo vyrábět. Požádal BIS, aby mu o tom donesla důkazy. Když BIS zjistila, že se to tady nevyrábělo, Zeman byl velmi nespokojený. To si myslím, že byl jeden z momentů, kdy se zásadně rozklížily jeho vztahy s Koudelkou, ale nebyl to samozřejmě jen tento moment.
Ve výtkách prezidenta, o kterých se bavíme, je třeba zmíněno, že BIS mu nedonesla správné informace o novičoku. Těžko jde donést informace o tom, že to tady bylo, když to tady prostě nebylo. Možná si Zeman představuje, že se dá leccos vymyslet, ale standardní instituce právního státu takto nepůsobí.
Teď se o dalším osudu Michala Koudelky radil premiér Babiš se Zemanem na speciální schůzce. Vyplynulo z ní, alespoň podle Babišových slov, že požádá o svolání bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, a tam se bude věc znovu řešit. Poslanci se mají vyjádřit, jestli má Koudelka v čele kontrarozvědky pokračovat, nebo jestli má kabinet nechat vypršet jeho pozici v polovině srpna a Koudelkova nástupce vybere příští vláda. Co jsme se skrze celou věc dozvěděli o tom, jakým způsobem se chystá premiér celou věc vyřešit? Není to z jeho strany tak trochu přehození odpovědnosti na někoho jiného?
To, jak premiér v pondělí argumentoval, mě zaujalo v tom, že říká, že zatím nechce plnit svoje ústavní funkce, a to je právě výběr ředitele BIS a jeho posvěcení vládou, a že odpovědnost chce přehazovat na někoho jiného. Premiér ukázal, že je velmi nejistý, že v tom přešlapuje, že má obrovské dilema, jak se má rozhodnout. Teď narážím na to, že po schůzce s prezidentem řekl, že se má Koudelka sejít se Zemanem.
To je samo o sobě absurdní, protože za jmenování ředitele zodpovídá vláda, ne prezident. Prezident má právo dostávat konkrétní zprávy od BIS. On je dostává. Ale dost těžko si jde představit, co teď bude probírat s Koudelkou. On nemá ze zákona jedinou pravomoc a odpovědnost řešit, kdo bude budoucí ředitel BIS. V tomto premiér ukazuje, že se bojí Zemana a že hledá kličku, jakou by celé to rozhodnutí mohl oddálit.
Druhou (věcí) je to, že premiér chce jednání přenést do bezpečnostního výboru. Zároveň ale řekl, že chce zjistit, jaký postoj k tomu mají jednotlivé politické strany. To ale premiér ví dlouhodobě, protože dva opoziční bloky dlouhodobě říkají, že chtějí, aby Koudelka pokračoval na další pětileté funkční období. Znovu to v pondělí všechny strany zopakovaly. Premiér není hluchý ani slepý, takže informace k němu tečou. Stejně taky ví, že komunisté a SPD Michala Koudelku nechtějí.
Takže řekl, že si chce ověřovat, co už dávno ví. Tím říká, že se cítí velmi slabý vůči prezidentovi. A to myslím, že především proto, že Zeman Koudelku zásadně nechce. A zároveň prezident bude na podzim rozhodovat o tom, kdo se stane novým premiérem této země.
Takže tady hraje zásadní roli načasování a blížící se parlamentní volby?
To je schizma pro Andreje Babiše, protože se bojí, že kdyby nepřinesl Koudelkovu hlavu prezidentu Zemanovi, tak ho nemusí pověřit premiérem, ale zároveň se úplně nechce zbavit Koudelky, protože by se zbavil ředitele instituce, která staví hráz pronikání ruské a čínské špionáže, kterou i Babiš bere za jisté riziko. Hráz velmi problematickým lidem kolem Miloše Zemana. Kdyby mu dal Michala Koudelku, tak by se už celý odevzdal prezidentovi Zemanovi. Udělal by ze sebe Zemanova zástupce ve vládě, takového jeho náměstka, který dočasně řídí vládu této země.
Dále se ukazuje, a to si myslím, že je zásadní problém, že když trestně stíhaný politik, jako je Andrej Babiš, má tento problém, tak jeho případný konec v politice, což prostě patří k politickým cyklům – politici přicházejí, odcházejí, jejich politické pády, neúspěchy, to, že se nestanou znovu premiérem, řada z nich bere jako politický pád – bere Babiš jako zcela existenciální věc, která ohrožuje jeho osobní bezpečnost, protože se bojí, že by to trestní stíhání mohlo pro něj vyústit velmi nepříznivě. Mohlo by tam být vězení. A proto především bojuje za sebe, předřazuje zatím svoje zájmy před bezpečnostními zájmy státu, které by měl hájit jako premiér.
V souvislosti s pondělní schůzkou mezi premiérem a prezidentem se okamžitě začaly výstupy hodnotit. Jedna věc, nad kterou se i analytici pozastavovali, bylo, že premiér Babiš uvedl, že se mu nelíbí, že Koudelka příliš vystupuje v médiích a že se profiluje jako politik. Co to prohlášení může znamenat? Může to ve vztahu mezi oběma muži znamenat nějaký náznak možné roztržky, nebo přinejmenším ochlazení nebo změny vztahů?
Bylo to poprvé, co Babiš nějakým způsobem Michala Koudelku za cokoliv kritizoval. Doteď to nedělal. Doteď ho ve všem veřejně podporoval. Ale teď zmínil toto, o čem mluvíte.
„Na moje gusto pan ředitel často vystupoval v médiích, často se profiloval jako politik, a to samozřejmě není dobře. A proto jsem mu doporučil, aby se choval s ‚low profile‘, s nízkým profilem, protože proto je to tajná služba, aby fungovala diskrétně.“
premiér Andrej Babiš (ANO) během briefingu po jednání v Lánech (2. 8. 2021)
Samo o sobě je to ze strany premiéra účelové, protože premiér byl informovaný o mediálních vystoupeních ředitele BIS. Teď myslím to, když Koudelka čas od času dává rozhovory médiím. Mimochodem, nedává jich o moc více než jiní představitelé tajných služeb. Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun také dával několik veřejných rozhovorů, takže tuto kritiku by musel namířit i vůči Berounovi. Babiš si stěžuje na něco, o čem podle mě měl informace. Takže jestli si chce na něco v tomto směru stěžovat, měl by si stěžovat na sebe.
A druhá věc je, že ze strany Babiše je to nepochopení, jak fungují moderní tajné služby. Koudelkův největší přínos za ředitelování BIS, a to si myslím já osobně, je, že službu otevřel navenek. Za Jiřího Langa služba nekomunikovala, byla do sebe uzavřená. Možná si ještě pamatujete tehdejšího mluvčího Jana Šuberta, který celých 13 let v podstatě opakoval jedinou větu, že k ničemu nemůže nic říct, protože je to utajené. S tím si služba vystačila.
V době, kdy jsme zavaleni dezinformacemi, kdy dostupnost informací je pro každého daleko snadnější, moderní západní tajné služby pochopily, že musí komunikovat s veřejností otevřeněji, protože tímto způsobem upozorní na rizika. Lidé jsou více informovaní, chápou to. Zároveň informovaní lidé mohou pomáhat tajné službě, mohou ji říkat informace, mohou se sami bránit pronikání cizí špionáže.
Kdo to nedělá, podkopává bezpečnost svého státu. A BIS ví a Koudelka ví, že BIS není ohromná tajná služba. Není CIA, německá BND a podobně. Rozpočet je omezený, lidské kapacity jsou omezené, takže potřebují informovanou veřejnost. Jestliže mu Babiš vyčítá, že komunikuje, tím v podstatě říká, že nechce, aby česká veřejnost byla informována a rozuměla bezpečnostním rizikům.
Z toho, jak jste to vylíčil, z mediálních vystoupení politiků, expertů nebo bezpečnostní komunity i třeba ze samotných komentářů některých novinářů, se zdá, jako kdyby se rozhořela bitva o směřování České republiky, zosobněná možným dalším jmenováním, nebo nejmenováním Michala Koudelky. Není to ale z druhé strany vytváření mylné představy, že demokratické instituce stojí a padají se jménem jednoho ředitele Bezpečnostní informační služby, který působil ve funkci, jak jste uvedl, léta, která jsou ve světě zcela běžná? Není tu ani běžné, že by ředitelé působili třeba dekádu v čele, což by mohlo Koudelku čekat, pokud by byl jmenovaný znovu. Nedochází trochu k posunu jeho skutečné role? Nereprezentuje něco, co by ve skutečnosti jako šéf BIS reprezentovat vůbec neměl?
Myslím si, že síla právního státu je odvozena od síly, robustnosti, nezávislosti jeho jednotlivých institucí, které jsou nějakým způsobem nezávislé na politické moci. Už před mnoha lety americký komentátor Fareed Zakaria o tom napsal knížku, kde píše, že liberální demokracie si nevystačí jenom s volbami jednou za čtyři nebo za pět let. Že právě proto, aby byly liberální, aby byly svobodné a otevřené, abychom si tady mohli povídat, o čem si povídáme, aby lidé mohli svobodně projevovat své názory, pracovat, radovat se z toho, co dělají, tak potřebují, aby stát stál na nezávislých institucích.
Mířila jsem k tomu, jestli je možné říct, že když nebude v čele BIS Koudelka, tak to může automaticky znamenat, že služba nebude nezávislá?
Automaticky určitě ne. To samozřejmě bude záviset na tom, kdo by byl kandidátem, který bude vybrán za Koudelku. Ve službě jsou další lidé, kteří jsou důvěryhodní, kredibilní a drželi by nepochybně podobný kurz. Ale Koudelkovo odstranění by v tuto chvíli bylo minimálně vnímáno jako jasný signál na podvolení se ruskému vlivu.
Protože znovu – tento rok jsme tady měli ještě v dubnu případ Vrbětice, což bylo zásadní odhalení policie, NCOZ a právě BIS. Celá řada ruských špionů musela opustit ruskou ambasádu, BIS je s tím úzce svázána. Krátce poté se český premiér, který doteď chválil ředitele BIS, šestkrát ho navrhoval na povýšení na generála, se chce ředitele BIS najednou zbavit.
Jaký signál tím vysílá Česká republika západním spojencům? Co tím říkáme sami o sobě? Že máme minimálně nejasnost v tom, co sami si analyzujeme jako rizika pro tento stát.
Související témata: Vinohradská 12, podcast, Michal Koudelka, BIS, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Vrbětice, Bezpečnostní informační služba