Domněnky o puči stály 300 tisíc. Pravdivost lékařských zpráv o Zemanově stavu se stále řeší

Vám se jako prvním podařilo zjistit, proč si Miloš Zeman ke konci svého druhého prezidentského období myslel, že chce někdo spáchat ústavní puč, asi tomu tak říkejme. Souviselo to tehdy s dobou, kdy byl převezen do nemocnice. Proč ten příběh doteď nebyl nějakým způsobem podrobně prozkoumaný, proč nebyl známý? 
Martin Štorkán: Ústavní puč tomu, mimochodem, říká sám Miloš Zeman. Pro nás byl tento příběh důležitý, protože jsme se zdraví prezidenta předloni na podzim věnovali několik měsíců, vydali jsme k tomu několik reportáží, popsali jsme třeba, co se mělo dít za zdmi Lánského zámku v době předtím, než Zemana hospitalizovali. Ohledně toho podnětu se pojďme vrátit do června loňského roku. Tehdy, konkrétně ve středu dvacátého devátého, měl ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS schůzku na Pražském hradě s Milošem Zemanem. Ze schůzky si odnesl písemný podnět k přezkumu možné sabotáže, pak ho poslal na vrchní státní zastupitelství v Praze, které po šesti týdnech označilo Zemanovo podezření o sabotáži za nedůvodné. Veřejnost měla během loňského roku určité povědomí o událostech, na které Zeman narážel, tedy na diskuzi o aktivaci ústavního článku 66, kterou by mohlo dojít k přenesení některých jeho pravomocí na jiné ústavní činitele. Dosud také nebylo jasné, jaké konkrétní události a situace vedly bývalého prezidenta k úvahám, že byla spáchána sabotáž. Nebyly známé ty, řekněme, důkazy. Hrad dokument zveřejnit nechtěl a policie, ani státní zástupci to udělat nemohli. 

Pokud ten podnět dosud nebyl známý veřejnosti, ani novinářům, tak vy jste se k němu předpokládám nějakým způsobem dostali. Jak? 
Tereza Čemusová: My jsme se ji snažili nejdříve získat oficiální cestou, takže jsme požádali policii, potažmo státní zastupitelství o zveřejnění prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím. To ale nemohlo vyhovět. My jsme neočekávali, že by to mohli poskytnout, ale tento krok jsme samozřejmě udělali. Státní zastupitelství nás odkázalo přímo na Hrad, jakožto na původce té informace, podnětu. Kancelář prezidenta to ale odmítla, takže potom, co jsme vyčerpali všechny oficiální varianty nebo cesty, tak jsme museli najít jiný způsob. 

Co se dělo v Lánech

Martin už nastiňoval události, které se tehdy staly na Lánském zámku. Za Milošem Zemanem přijel tehdejší premiér Andrej Babiš, pak byl Miloš Zeman za takových dramatických okolností převezen do nemocnice. Kde se v jeho hlavě vzala myšlenka, že někdo chystá sabotáž nebo ústavní puč, jak tomu on sám říká?
TČ: Na to by nám nejspíš odpověděl pouze Miloš Zeman nebo někdo z jeho hradního aparátu. Každopádně v médiích Zeman o pokusu o puč, ke kterému mělo dojít během jeho hospitalizace, mluvil už v únoru loňského roku. Už tehdy také zmiňoval, že si to možná vyžádá právní řešení. Podnět pak ministru Blažkovi podal na konci června, takže se nedá říct, že by to bylo nějaké v uvozovkách střílení od boku. Koneckonců i jeho advokát Marek Nespala, jehož prostřednictvím Zeman podnět podával a který byl pravděpodobně spoluautorem, říkal, že to nebylo žádné unáhlené řešení a že si to Zeman velmi dobře promýšlel. Kdy přesně ta myšlenka vyvstala, ale nemůžeme určit. 

Miloš Zeman ve svém podnětu, tak jak jste mi dopředu řekli, označil převoz do nemocnice za spektakulární. Proč? 
MŠ: Zřejmě kvůli tomu, že v den, kdy byl Zeman převezen do nemocnice, byli u Lánského zámku novináři. Byli tam kvůli jeho schůzce s Andrejem Babišem, šéfem hnutí ANO. Bylo po volbách a v době, kdy se spekulovalo, jestli Zeman Babiše nepověří sestavením vlády, ačkoliv jeho hnutí skončilo těsně druhé. Exprezident ale několikrát předtím v médiích zmínil, že neuznává koalice, tedy i vítězné uskupení SPOLU. Z tohoto důvodu se celý jeho převoz odehrál v doprovodu novinářů, a to včetně vyndávání ze sanitky, kdy bylo vidět, že Miloš Zeman není v dobré kondici a vypadalo to, že není při vědomí. 

Tehdy se hodně řešilo i to, zda zveřejnit záběry z převozu je etické, nebo ne. Byla to i velká novinářská kauza, protože na zveřejněných záběrech Miloš Zeman skutečně nevypadal vůbec dobře.
MŠ: Ano, některá média to tehdy publikovala, pak se to stahovalo i z některých webů a tak. 

Vy jste říkali, že převoz se uskutečnil v době nebo krátce poté, co Andrej Babiš po volbách byl za Milošem Zemanem na Lánském zámku. Kromě toho, zda zveřejnit, nebo nezveřejnit záběry z převozu do nemocnice, se také řešilo, zda to byl, nebo nebyl plánovaný převoz. Andrej Babiš pak v médiích několikrát řekl, že už na Lánském zámku Miloš Zeman nevypadal vůbec dobře.
MŠ: Andrej Babiš mluvil o tom, že převoz do nemocnice měl být plánovaný, ale když on sám navštívil Lánský zámek, tak to vypadalo, že se Zemanovi do nemocnice nechtělo. Babiš naznačil, že ho musel přemlouvat k tomu, aby vůbec s převozem souhlasil. Dokonce kvůli tomu Babiš, alespoň to zmínil v podcastu Insider, kontaktoval Zemanovu dceru Kateřinu.

Viděl jsem, že to Andrej Babiš říkal také v pořadu Xavera Veselého, kde byl hostem a vzpomínal právě na schůzku na Lánském zámku.

Přesuňme se teď do nemocnice - co se Miloši Zemanovi nezdálo na péči v Ústřední vojenské nemocnici, kde byl hospitalizovaný? 
TČ: Zeman v podnětu nekritizoval péči v nemocnici jako takovou, namítal nepravdivost lékařských záznamů. Konkrétně v podnětu napsal, že přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ÚVN Tomáš Tyl označil za důvod hospitalizace dehydrataci a metabolický rozvrat, ale že tato diagnóza byla ve středu 13. října vyvrácena. Pak v podnětu následuje pasáž, ve které Zeman tvrdí, že v průběhu hospitalizace na jednotce intenzivní péče byla vedena lékařská epikrýza, to jsou záznamy o pacientovi, která ale nekorespondovala s vývojem jeho stavu. Podle Zemana byla kopírovaná ze dne na den bez ohledu na skutečný vývoj. To je, myslím, asi nejzásadnější obvinění z celého toho podnětu, a proto jej taky policie a státní žalobci ještě znovu prověřují, tedy že Zeman obvinil lékaře, že nepsali do jeho lékařských záznamů pravdu, když to zjednoduším.

Kdo měl tehdy k Miloši Zemanovi výhradní přístup? Vratislav Mynář a jeho okolí? Ptali jste se jich, co říkají na přístup nemocnice k Miloši Zemanovi? 
MŠ: Kancléř Mynář si stále stojí zatím, že, a teď odcituji SMS zprávu, kterou nám zaslal: "prezident republiky po celou dobu hospitalizace vykonával svoji funkci".

I v době, kdy byl na jednotce intenzivní péče, nebo na ARO? Teď si nejsem jistý, na kterém z těch dvou oddělení tehdy byl. 
MŠ: Ano, podle kancléře Mynáře celou dobu. 

MŠ: V kontextu toho je zvláštní, že sám Zeman letos v lednu v rozhovoru pro Blesk řekl, že se během pobytu v nemocnici bál o svůj život.

Popisoval, že ticho je vypovídající v takové situaci. 
MŠ: A že z nemocnice odejde buď v rakvi, nebo do LDN. 

Sabotéři

V čem tedy Miloš Zeman spatřuje hlavní části sabotáže? Říká, že jednak převoz do nemocnice byl spektakulární, také že lékařské zprávy neodpovídaly stavu, totiž, že tedy senátoři, kteří se pak rozhodovali o tom, zda mu odejmou, nebo neodejmou pravomoci, se rozhodovali podle zpráv, které neodpovídaly skutečnosti. Chápu to tak správně? 
TČ: Chápeš to správně. Trestného činu sabotáže se podle něj měli účastnit lékaři a senátoři, a navíc toho měli dopustit jako členové organizované skupiny a ve vzájemné koordinaci. V tom podmětu popisuje několik skutků, kterými měli naplnit objektivní stránku trestného činu. Teď budu citovat, co v tom výčtu stálo: "veřejné šíření nepravdivých informací, spektakulární převoz prezidenta do režimového zdravotnického zařízení, vydávání nepravdivých lékařských dobrozdání, omezení kontaktu prezidenta s jeho spolupracovníky, publikace nikým nevyžádaného a nepravdivého stanoviska lékařských autorit", tedy naráží na stanovisko, které poté citoval předseda Senátu Miloš Vystrčil, že prezident není schopen zastávat svoji funkci...

TČ: ...a potom aktivitu, která směřovala ke svolání mimořádných jednání Poslanecké sněmovny a Senátu, jejich orgánů, a snahu nebo diskuzi o aktivaci článku 66 Ústavy, a tedy zbavit prezidenta jeho ústavních pravomocí na základě nepravdivých závěrů o jeho zdravotním stavu. 

Takhle je v zákonech definovaná sabotáž, Terezo? 
TČ: Sabotáž definuje paragraf 314 Trestního zákoníku. Když to budeme parafrázovat a trochu to zjednodušíme, tak se v něm píše, že sabotáž je, pokud někdo zneužije svého postavení, povolání nebo funkce s úmyslem poškodit ústavní zřízení a obranyschopnost České republiky, tedy například zmařit nebo ztížit plnění nějakého důležitého úkolu veřejné moci. Přísnější trest hrozí, pokud se toho dopustí organizovaná skupina. Pokud bychom to aplikovali na tento případ, tak v Zemanově pojetí senátoři, lékaři, ale třeba i ústavní právník Jan Kysela zneužili svého postavení a funkcí. Lékaři tím, že vystavovali, cituji, "nepravdivá lékařská dobrozdání", a senátoři tím, že se snažili aktivovat článek 66, a tím zabránit prezidentovi, aby svolal po volbách Poslaneckou sněmovnu, přijal demisi vlády a podobně. 

Zmínila jsi jméno ústavního právníka Jana Kysely. Jakou roli měl mít pan Kysela v tomto příběhu? 
MŠ: K tomu se dostanu, ale nejdřív začněme tím, že předseda Senátu Miloš Vystrčil se krátce po Zemanově hospitalizaci snažil získat od kancléře Vratislava Mynáře informace o tom, co ze Zemanova zdravotního stavu a jeho předpokládaného vývoje plyne pro výkon úřadu prezidenta republiky. Mynář mu ale neodpověděl, na jeho žádost vůbec nezareagoval, a Vystrčil se proto obrátil se stejným dotazem na ÚVN. Její vedení si chtělo být jisté, že je v pořádku, že po něm Vystrčil, potažmo Senát, chce informaci o prezidentově zdravotním stavu nebo o prognóze jeho vývoje. Právě tady se objevuje role Jana Kysely. Toho nemocnice oslovila s žádostí o konzultaci. Sám Kysela nám řekl, že šlo o dvou až tříminutový telefonát, který se týkal výlučně toho, jestli z článku 66 Ústavy vyplývá právo požadovat informace o zdravotním stavu prezidenta. 

Takže byl spíš konzultant, než že by měl nějakou hlavní roli?
MŠ: Takto nám popsal svoji roli. Byl v souvislosti s tím několikrát zmíněný v médiích, a když jsme mu volali, tak byl velice rád, že se ho na to někdo přímo zeptal. 

I po takhle dlouhé době. 
MŠ: Ano. Ještě je důležité říct, že nemocnice, alespoň podle mluvčí Jitky Zinke, oslovila několik dalších odborníků v oblasti ústavního práva anebo státovědy. 

Co na Zemanová obvinění v podnětu říkají samotní senátoři? 
MŠ: Shodují se, že celý konstrukt údajné sabotáže je nesmyslný. Výslovně je v podnětu popsaná pouze role předsedy Senátu Miloše Vystrčila. Ostatní senátoři nejsou jmenovaní, jen je tam uvedeno, že k této věci veřejně vystupovali před médii. 

Například, vzpomínám si, Zdeněk Hraba za STAN. 
MŠ: Ano, ten před médií vystupoval jako předseda senátní komise pro Ústavu. 

Pokud je Miloš Vystrčil v podnětu výslovně zmíněný, tak jeho jste se na to ptali? Známe jeho stanovisko k tomu, proč si Miloš Zeman myslel, že zrovna on má být jednou z hlav ústavního puče?
TČ: Vystrčil nám popsal důvody, proč se o zdravotní stav prezidenta zajímal, když jsme se ho na to ptali, ačkoliv obecně považoval celou událost za uzavřenou a nechtěl příliš zabíhat do podrobností, protože měl pocit, že se k tomu už v médiích vyjadřoval mockrát. Ale řekl nám, že ho tím tehdy pověřil organizační výbor Senátu a že také cítil obrovský tlak veřejnosti i médií, která se ho tehdy opakovaně ptala, zda není na místě zvážit aktivaci článku 66, zda to řeší, zda činí nějaké kroky. Také nám řekl, že s lékaři o tom nikdy nekomunikoval, že poslal jediný dopis, v němž navíc vůbec nechtěl znát diagnózu, ale jen to, jestli prezidentův stav umožňuje výkon jeho funkce. Pak jsme se ptali ještě senátora Zdeňka Hraby i senátora Jiřího Drahoše...

Jiří Drahoš byl další, kterého jsme ještě nezmínili.
MŠ: Ano, Jiří Drahoš, neboli Zemanův soupeř z prezidentského klání v roce 2018, nám dokonce řekl, že by Zeman měl být za aktivitu senátorů rád, i kvůli tomu, že vytvořili tlak na Zemanovo okolí, a i díky tomu možná nakonec Zeman skončil v nemocnici, kde mu lékaři zachránili život. 

Musíme říct, že senátoři od celého plánu, aby aktivovali dotyčný článek ústavy, upustili. Proč tedy Miloš Zeman vůbec nakonec podával podnět k prošetření sabotáže? 
TČ: Hradní advokát Marek Nespala nám to vysvětlil určitým precedentem, který se podle něj má zapsat do historie Hradu nebo úřadu prezidenta. 

TČ: Prezident má povinnost chránit úřad uloženou Ústavou, stejně jako vykonávat funkci hlavy státu podle nejlepšího vědomí a svědomí v zájmu lidu. Takže, řekněme, že Zeman chtěl vytvořit určitý precedent pro své nástupce. 

Sabotáž se nestala, vyšetřování pokračuje

Nakonec z toho ale sešlo, sabotáž to nebyla. Uznala to policie, ministerstvo spravedlnosti, vnitra, nebo kdo? 
TČ: Pokud se budeme bavit o tom, jak Zeman s Nespalou popsali sabotáž, tak tam policie i státní zástupci velmi jasně a opakovaně řekli, že k ní prostě dojít nemohlo. Žalobce vrchního státního zastupitelství Marek Bodlák v dokumentu, kterým informoval Nespalu, že se celá věc odkládá, napsal, že pokud Ústava předpokládá určitou situaci a stanovuje konkrétní postup, a někdo toho postupu využije, tak nemůže jít logicky o protiústavní krok. Takže co se týče sabotáže je to, myslím, uzavřené a jasně dané.

V podnětu ale Zeman psal také o lékařských zprávách, které nekorespondovaly s jeho zdravotním stavem. Tady žalobci vyhodnotili, že vyslovil podezření ze spáchání trestného činu "padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy", když to takto odcituji. Proto věc loni předali k prověření Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 6, a to kvůli místní příslušnosti Ústřední vojenské nemocnice. Ale i toto podezření nakonec odmítli. Zeman se pak prostřednictví Nespaly obrátil ještě na nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Nespala říkal, že chtěli využít veškeré možnosti, které mají. Stříž v této pasáži předal podnět městskému státnímu zastupitelství. Řekněme, že to teď bude kontrolovat postupy a kroky Obvodního státního zastupitelství na Praze 6, které to loni řešilo.

Takže to ještě není uzavřený příběh?
TČ: Když se budeme bavit o té lince, jestli lékařské zprávy nemohly být nějakým způsobem nepravdivé nebo mohly nekorespondovat se skutečným stavem, tak tam to není zcela uzavřené. 

Je to celé, co jsme tady společně probrali, jakýsi, a teď použiji Zemanova slova, "spektakulární příběh", který nějakým způsobem dokresluje jeho prezidentství, jeho druhý mandát, anebo je to něco, na co se za rok zapomene? 
MŠ: To, že prezident hovoří o puči a nechá policii prověřit údajnou sabotáž lékařů a senátorů, je určitě věc, na kterou se nezapomene.

Je to něco, co jsme tady ještě neměli.
MŠ: O to víc, že je to spojeno se Zemanovým zdravím, které bylo velkým tématem během jeho druhého volebního období. Jak jsme zmínili, v médiích toto téma rezonovalo několik měsíců. 

Terezo? 
TČ: Podle mě je to také ukázka, v jakém stavu se Zemanův prezidentský úřad v úplném závěru nacházel. Zeman vlastně obvinil ze sabotáže i šéfa Ústřední vojenské nemocnice Miroslava Zavorala. To je člověk, který rozhodně nepatřil do okruhu lidí v hradní nemilosti, když to takto pojmenuji, jako například zmínění senátoři. Zavoral je také člověk, který dostal od prezidenta loni v říjnu vyznamenání, a přesto se v podnětu objevil. Kancléř Mynář stále trvá na tom, že Zeman byl naprosto schopný vykonávat svoji funkci. Do toho sám Zeman, jak jsme řekli, letos v lednu hovoří o strachu ze smrti a o tom, že sám Zavoral měl hovořit o tom, že z nemocnice se již nemusí vrátit, takže informace jsou rozporuplné a vyvolávají tolik otázek. 

MŠ: Dokresluje to chaos, který okolo zdraví prezidenta během druhého funkčního období panoval. Pak tu máme informaci o tom, kolik ten podnět, který podle všeho neměl moc šanci na úspěch, stál z veřejných peněz. Bylo to minimálně 316 tisíc, které si hradní advokát Marek Nespala jen za posledních sedm měsíců loňského roku za tuto záležitost naúčtoval. Takže vyvstává otázka, jaký to celé mělo ve skutečnosti smysl. 

V podcastu byly dále využity zvuky ze Seznam Zprávy.