Vít Bárta částečně uspěl u Nejvyššího soudu v kauze údajného uplácení

Nejvyšší soud částečně vyhověl odvolání poslance Věcí veřejných Víta Bárty v kauze údajného uplácení. Dál nebude souzen za to, že spolustraníkům na jednání poslaneckého klubu Věcí veřejných nabídl výhodnou půjčku. Důvodem je poslanecká imunita.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Schůzka koaličních expertů s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09) k daňové reformě, Vít Bárta | Foto: Filip Jandourek

Imunita se ale nevztahuje na údajné podplácení Jaroslava Škárky a Kristýny Kočí, říká mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig:

„Ta část, kdy poskytl peníze dvěma poslancům, bude pokračovat dále v odvolacím řízením u městského soudu. Na tu se imunita nevztahuje a Nejvyšší soud ponechává orgánům činným v trestním řízení k dalším opatření.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O výroku Nejvyššího soudu mluvil na Radiožurnálu Jan Kudrna z katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy

Soud se držel zásady, že co řekne poslanec ve sněmovně, za to nemůže být trestán, vysvětluje Petr Knötig:

„Tady se soud drží výhradně ústavy, která říká, že poslanec je chráněn imunitou při svých projevech a výrocích, které v rámci orgánů Poslanecké sněmovny a svého mandátu pronese. Proto bylo trestní řízení v té části, které se týkalo poslaneckého klubu zastaveno.“

Článek 27 Ústavy ČR
(1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.
(2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory jejímž je členem.
(3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.
(4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.
(5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.

Na předání peněz, navíc mimo prostory parlamentu, se ale imunita nevztahuje, a odvolací soud tak může přezkoumávat, jestli tato takzvaně bezúročná půjčka byla úplatkem, nebo ne.

Bárta byl nepravomocně podmíněně odsouzen k 18 měsícům odnětí svobody s odkladem 2,5 roku.

Rozhodnutí se nijak nedotýká druhého nepravomocně odsouzeného Jaroslava Škárky. Ten dostal nepodmíněný trest tři roky vězení a zákaz činnosti a také se odvolal. Škárka podle nepravomocného rozhodnutí peníze navíc od Bárty vylákal pod falešnou záminkou, úplatek převzal a část peněz použil - a to je něco, čeho se poslanecká imunita skutečně netýká.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu udivuje Jana Kudrnu z katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy:

„Pro mne je to rozhodnutí překvapivé. Nemohu úplně akceptovat, že k takovému závěru Nejvyšší soud došel. Takový případ u nás doposud nebyl."

"Až dosud v teorii bylo ustanovení článku 27 odstavec 2 ústavy, které říká, že za projevy v Poslanecké sněmovně nebo jejích orgánech nemůže být poslanec trestně postižen, bylo vykládáno tak, že se tím myslí jednání samotné sněmovny, to znamená, když v plénu sněmovny poslanec pronese nějaký projev. Nebo v orgánech sněmovny, tedy výborech, podvýborech, komisích. Ale orgánem Poslanecké sněmovny rozhodně není poslanecký klub,“ uvádí Kudrna.

Martin Drtina, pir, Pavla Firbacherová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme