Soud přiznal exšéfce Energetického regulačního úřadu Vitáskové odškodné 150 tisíc

Soud přiznal někdejší šéfce Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové 150 tisíc korun s úroky jako odškodné za její trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Čtvrteční rozhodnutí není pravomocné, proti rozsudku se mohou obě strany odvolat. Vitásková se v žalobě na stát domáhá zhruba 49 milionů korun.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vitásková čelila od března 2013 stíhání v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun, které patří do impéria Zdeňka Zemka | Foto: Petr Lemberk/MAFRA | Zdroj: Profimedia

Ministerstvo spravedlnosti Vitáskové dříve vyplatilo 450 tisíc korun, vyšší odškodné jí přiznat odmítlo. „Soud dospěl k závěru, že částka 600 tisíc korun je částka přiměřená vzhledem ke všem okolnostem případu,” uvedl ve čtvrtek soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Ondřej Růžička.

Soud Vitáskové odškodnění 183 milionů nepřiznal. Stát nemůže za to, že firma nectila presumpci neviny

Číst článek

Vitásková čelila od března 2013 stíhání v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun, které patří do impéria Zdeňka Zemka. Elektrárny získaly od Energetického regulačního úřadu licenci na výrobu těsně před koncem roku 2010, tedy ještě za vysoké výkupní ceny, ačkoliv nebyly dokončené.

Brněnský krajský soud ženu původně poslal do vězení na osm a půl roku za zneužití pravomoci, zastal se jí ale odvolací soud, který ji opakovaně osvobodil pro nedostatek důkazů.

Manažerka označila poškození své pověsti za nenapravitelné. Upozornila, že měla život vybudovaný na úspěších v zaměstnání a na odborných znalostech, které nyní nemůže uplatnit.

Uvedla například, že kvůli stíhání přišla o neplacenou funkci poradkyně prezidenta Miloše Zemana, kterou vnímala jako prestižní. Zmínila také své zdravotní problémy způsobené stresem.

Vitásková ve vedení

Vitásková vedla Energetický regulační úřad v letech 2011 až 2017. Dlouhodobě uvádí, že tím, kdo připustil vydání licencí, nebyla ona, ale její předchůdce v čele úřadu Josef Fiřt. Své trestní řízení Vitásková označuje za vykonstruované. Prezident Miloš Zeman ji v roce 2018 vyznamenal medailí Za zásluhy.

Vláda bude jednat o mimořádné dávce kvůli energiím. ‚Vinu necítíme,‘ řekl ředitel regulačního úřadu

Číst článek

Soudce při odůvodnění čtvrtečního rozhodnutí případ srovnal s žalobou bývalého náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka, kterému soudy přiřkly za stíhání 520 tisíc korun. Spolu se 480 tisíci korunami, které Grygárkovi stát vyplatil již dříve, má tak právník nárok na milion korun s úroky.

Podle soudce byla Grygárkovi vyplacena vyšší částka kvůli nestandardnímu informování médií, některá měla například o Grygárkově případu k dispozici řadu informací už v přípravné fázi trestního řízení.

„Jednalo se o to, že částka byla navýšena z důvodu excesivního jednání ze strany orgánů činných v trestním řízení vůči médiím, což v tomto případě nebylo. Naopak to byla samotná média, která informovala občas nepravdivě nebo nějakým způsobem nevysvětlovala souvislosti v konkrétních situacích,“ uvedl Růžička.

‚Čelila daleko větším tlakům‘

Soudce také přihlédl mimo jiné k tomu, že Vitásková setrvala ve funkci po velkou dobu svého stíhání. „Nelze odhlédnout od situace, že v důsledku trestního stíhání musela čelit daleko větším tlakům než kdyby trestně stíhána nebyla,“ dodal však Růžička. Při výpočtu odškodného zohlednil také zásah stíhání do rodinné sféry Vitáskové.

Ombudsman chce řešit konec dodavatelů energií. Žádá vysvětlení po regulačním úřadu

Číst článek

Aktuální spor se týká náhrady nemajetkové újmy. V paralelním řízení požaduje Vitásková ještě dalších 183 milionů korun za ušlý zisk. Soud tento její nárok minulý měsíc nepravomocně zamítl.

Další peníze hodlá manažerka vymáhat ještě za své druhé trestní stíhání, které souviselo s tím, že jmenovala místopředsedkyní Energetického regulačního úřadu bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou.

Policie Vitáskovou vinila ze zneužití pravomoci a z porušení povinnosti při správě cizího majetku a způsobenou škodu vyčíslila na více než milion korun. Prvostupňový soud ženě uložil podmíněný trest, odvolací senát ji ale loni i v tomto případě pravomocně osvobodil.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme