Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) neprosadil úplný zákaz vydávání víz ruským turistům. Ministři se shodli jen na pozastavení dohody, která usnadňuje vydávání turistických víz. „Je to dobrý kompromis. Snaha o úplné pozastavení vydávání víz je kontraproduktivní,“ míní politolog z Univerzity Karlovy Ondřej Slačálek. „Je to polovičaté řešení. Mělo být přijato mnohem razantnější,“ reaguje bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář.

Pro a proti Praha 21:59 1. září 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Bývalý diplomat míní, že všichni ruští občané, kteří by chtěli cestovat do schengenského prostoru za turistikou, by měli tu možnost dostat, ale za určitých podmínek.

„Za předpokladu, že odpoví na základní otázky. Třeba tak jako my, když žádáme o vízum do Spojených států amerických, musíme odpovídat na otázku, zdali podporujeme terorismus a podobně. Měli by odpovědět třeba na to, zda souhlasí s válkou Ruska na Ukrajině a s anexí Krymu,“ vysvětluje.

Podle politologa by ale taková procedura dostala ruské turisty pod nepřiměřený tlak. „Oni jsou už tak pod velkým tlakem. V podstatě bychom po nich chtěli něco, co by se za určitých okolností – záleželo by na formulaci otázky – mohlo kriminalizovat,“ naznačuje.

„Za Putinovu politiku platí i ti občané Ruska, kteří nemají reálné možnosti ji ovlivnit,“ konstatuje dále Slačálek.

„Což je do jisté míry správné, ale především by za ni měl platit někdo úplně jiný. A za druhé, je důležité, aby to nebylo kontraproduktivní. Putin už nyní legitimizuje svoji válku mobilizací proti Západu, zdůrazňováním, že Západ chce škodit obyčejným Rusům. My bychom toto jeho strašení, tuto jeho mobilizaci materializovali,“ myslí si politolog z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Pas má zlomek populace

Kolář připomíná, že v Rusku má cestovní pas zlomek populace. Ty, kteří pas mají, cestují a mají na to peníze, by si prý netroufal nazvat obyčejnými Rusy. Jsou to podle něj lidé, kteří obvykle mají lepší postavení ve společnosti, lepší příjem a mají také svým způsobem nějaký vliv na dění v zemi.

„Samozřejmě omezený, protože Rusko je diktatura, která nedává příliš prostoru pro občanské aktivity. Ale když tito lidé mlčí ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině, a myslí si, že když se budou tvářit, že se nic neděje, mohou si cestovat jako turisté, bylo by dobře, aby pochopili, že to není možné.“

Získat víza bude pro ruské turisty dražší a náročnější. V Praze se na tom shodli unijní ministři zahraničí

Číst článek

„Že není možné se tvářit, že se Rusko nechová jako fašistický a agresorský stát a oni jako jeho občané si mohou užívat západních vymožeností a válet se po našich plážích a v našich lázních. Bylo by teď na místě, aby pocítili důsledek své, když ne tiché podpory, tak alespoň pasivity,“ naznačuje bývalý velvyslanec.

Politolog připomíná, že turistické cesty v minulosti byly mnohými občany diktatur využívány také k neturistickým a protirežimním účelům. Za důležitý označuje také fakt, že režim nemůže držet lidi jako na pustém ostrově, že mohou jet na Západ.

„Je důležitý právě pro mentalitu této skupiny, jejíž možnosti něco měnit nepřeceňuji. My často, když moralisticky kážeme o tom, co by Rusové měli dělat a jak by to měli jednat, zapomínáme dodat, že jim v tuto chvíli za protesty proti válce hrozí vězení, že ten režim mučí a v některých případech i vraždí lidi,“ upozorňuje.

Připomíná dále zkušenosti z Běloruska, kde Evropa podle něj zdaleka nedokázala podpořit masivní protestní hnutí tak, jak Putin dokázal podpořit svého chráněnce Lukašenka.

„Takže my chceme po Rusech poměrně velké nasazení, ale příliš mnoho jsme zatím v minulosti pro demokraticky orientované Rusy či Bělorusy nedokázali udělat,“ dodává.

Výjimečný režim

„Nesouhlasím s tím, že jsme toho pro demokratické Rusy dělali málo,“ reaguje Kolář. Problém je podle něj heterogennost ruské opozice a její roztříštěnost.

Rusové se hrnou na evropské ambasády pro víza. Bojí se plošného zákazu

Číst článek

„Skupinka liberálních Rusů nebo Rusů demokraticky orientovaných je opravdu malá a její efektivita byla v minulosti často testována jako téměř nulová. To, že jsou mezi nimi lidé, kteří si zaslouží naši podporu, o tom není sporu. Našim úkolem teď ale je dát Rusům najevo, že to, co se děje na Ukrajině, neakceptujeme a oni jsou za to spoluvinní a musí to pocítit. Pak jim teprve můžeme vysvětlovat, jak to udělat, aby se ti z nich, které chceme podpořit, mohli k nám dostat,“ konstatuje.

Neexistuje podle něj žádné mezinárodně uznané právo jakéhokoli občana cizího státu vstoupit na území jiného státu.

„To je naopak právo států rozhodnout, koho na své území pustí. Rusové doposud měli v Česku výjimečný režim. Nemuseli dokládat řadu dokladů jako lidé z jiných zemí, které s námi mají vízový režim. Měli to i mnohem levnější. Prostě je potřeba to srovnat. Stejně to pokládám za polovičaté,“ uzavírá bývalý diplomat Petr Kolář.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.

Karolína Koubová, kbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít