Chybějící hlasy, ale i obavy z prezidenta. Čtyři varianty vývoje poté, co KSČM přestala tolerovat vládu

Komunisté v úterý večer rozhodli, že již nebudou podporovat menšinovou vládu premiéra Andreje Babiše. KSČM tak vypověděla dohodu o toleranci, která dosud koalici hnutí ANO a ČSSD zajišťovala podporu v Poslanecké sněmovně. Ve hře jsou nyní předčasné volby, úřednická vláda i vládnutí v demisi. Server iROZHLAS.cz přináší čtyři možné varianty, které by nyní mohly nastat.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej Babiš a Programové prohlášení vlády České republiky

Andrej Babiš a Programové prohlášení vlády České republiky | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Vláda hnutí ANO a sociálních demokratů stála po dobu tří let na podpoře komunistů. S jejich pomocí schvalovala například zákony o státním rozpočtu či v době pandemie o prodloužení nouzového stavu.

Půl roku před parlamentními volbami ale předseda KSČM Vojtěch Filip oznámil, že komunistům došla trpělivost a nechávají Babišův kabinet napospas.

„Případné hlasování o vyslovení nedůvěry, pokud bude z pravicových stran předloženo, bude pro nás také způsob, jak vyjádřit současný stav nedohody o pokračování smlouvy o toleranci. Klub KSČM by potom hlasoval pro vyslovení nedůvěry,“ prohlásil Filip.

Vyvolání hlasování o vyslovení nedůvěry je sice jednou z možností, podle politologů, které oslovil server iROZHLAS.cz, k tomu ale nejspíš nedojde. Co dalšího může nastat?

Pokračování současné vlády

„Nejpravděpodobnější je, že vláda ve stejném stranickém složení dokončí volební období a dovede zemi k řádným volbám,“ nastínil pro iROZHLAS.cz politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze.

Komunisté končí s podporou Babišovy vlády. Podle Filipa by strana byla pro při hlasování o nedůvěře

Číst článek

Kabinet předsedy hnutí ANO Andreje Babiše by tak nadále vládl, i když by v Poslanecké sněmovně nedržel většinu hlasů. V praxi by to sice znamenalo, že by si koalice musela pro schválení jakéhokoliv zákona předjednávat podporu napříč politickým spektrem, vše by ale zůstalo v nezměněné podobě až do říjnových voleb.

Právě řádné volby do sněmovny, které Česko čekají 8. a 9. října, jsou podle politologů v posledních dnech hybatelem politického dění.

Karel Páral z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci míní, že obavy o volební výsledek, který se podle průzkumů pohybuje kolem hranice pěti procent, byly jedním z důvodů pro vypovězení dohody o toleranci.

„Komunisté nepochybně udělali tento krok jako zatáhnutí za záchrannou brzdu. Jejich tolerance vlády nepochybně přispěla k tomu, že ztratili část svých voličů, kteří byli tradičně protestně naladěni,“ přiblížil.

Rozpuštění Poslanecké sněmovny

Koalice Spolu, tedy uskupení ODS, KDU-ČSL a TOP 09, by se zřejmě přikláněla k rozpuštění Poslanecké sněmovny.

„Jsem přesvědčena, že nejlepší volbou by byly předčasné volby, což znamená rozpuštění sněmovny,“ řekla serveru iROZHLAS.cz předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Dodala ale, že na přesném postupu se nejprve musí dohodnout s koaličními partnery.

Podmínky pro předčasné volby

Rozpuštění Poslanecké sněmovny upravuje Ústava České republiky.

Prezident republiky sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením. S tím musí vyslovit souhlas třípětinová většina všech poslanců (120 zákonodárců).

Pokud dojde k rozpuštění Poslanecké sněmovny, konají se volby do šedesáti dnů.

V této maximálně dvouměsíční době, zastupuje sněmovnu Senát. Ten může přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona.

Senátu však nepřísluší příjímat zákonné opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv.

Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

Pokud by na takové hlasování ve sněmovně došlo, Piráti a STAN avizovali, že by zvedli ruku pro. „Za mě, pokud bychom stáli před syrovým rozhodnutím, tak je mnohem poctivější rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vyhlásit volby předčasné,“ prohlásil na tiskové konferenci předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan.

Jedním ze zádrhelů je, že nový volební zákon ještě neprošel schvalovacím procesem v Senátu.

Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy by tak rozpuštění sněmovny vyvolalo totální ústavní krizi. „Předčasné volby v tuto chvíli nelze udělat,“ řekl.

Dalším by bylo, že Spolu a Piráti se STAN nemají dostatek mandátů na to, aby mohly rozpuštění sněmovny odhlasovat. „Vyslovují se pro to kvůli tomu, že vědí, že je to pro voliče hezké, a zároveň dobře vědí, že je to nereálná varianta. Nemyslím si, že to myslí vážně,“ pokračoval Mlejnek.

Počty jsou jednoduché: ke schválení by oběma koalicím scházelo 52 hlasů. Musely by tak spoléhat na to, že by se pro rozpuštění vyslovili i poslanci KSČM, SPD, všech šest nezařazených zákonodárců a dalších nejméně 12 poslanců z ANO či ČSSD.

Zejména zapojení komunistů a sociálních demokratů považují politologové za velmi nepravděpodobné. Komunistická strana se podle nich bude snažit, aby se před volbami na její spolupráci s vládou zapomnělo.

„U KSČM sehraje roli právě vypovězení tolerance vlády – snaží se zbavit spoluzodpovědnosti. Profil strany by v předčasných volbách mohl být zatížen tím, že podporovali Babišovu vládu. Čím dál volby budou, tím víc se budou moci od vlády odstřihnout,“ myslí si Just z Metropolitní univerzity v Praze.

Hnutí ANO odmítalo plnit vzájemnou dohodu, nesplnilo své sliby, vysvětluje Filip odřeknutí tolerance

Číst článek

Ještě méně by se poté mohla opozice spolehnout na vládní stranu ČSSD. „Sociální demokraté budou chtít využít posun v očkování před volbami. V tuto chvíli by se navíc do sněmovny ani nemuseli dostat,“ uvedl Just.

Jeho slova potvrdil i Josef Mlejnek: „ČSSD je pod pětiprocentní laťkou, nemůže chtít předčasné volby, to by pro ně byla sebevražda. Pokud je už politika nebaví a chtějí skončit, tak budou hlasovat pro rozpuštění sněmovny.“

Sociální demokraté navíc nedávno na svém sjezdu potvrdili v křesle předsedy Jana Hamáčka, který se jednoznačně vyjadřoval pro setrvání ve vládě. Na rozdíl od Tomáše Petříčka, kterého staronový předseda několik dní po sjezdu odvolal z funkce ministra zahraničí.

Vyslovení nedůvěry – vláda v demisi

Další variantou, po které již v minulosti volali poslanci hnutí SPD, je hlasování o nedůvěře vládě.

K takové variantě se v úterý přiklonil i předseda komunistů Vojtěch Filip. Prohlásil, že jím vedená strana hlasování vyvolávat nebude, ale pokud by na něj došlo, vyjádřili by se poslanci proti vládě.

Vyslovení nedůvěry by se nebránila zřejmě ani předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová. „Pokud by před rozpuštěním sněmovny došlo na hlasování o nedůvěře, tak snad ani nemusím připomínat, že Babišova vláda důvěru TOP 09 nikdy za svou existenci neměla a nemá ji samozřejmě ani teď,“ uvedla.

Podobně se už v neděli pro CNN Prima News vyjádřil místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Vyslovení nedůvěry

Aby mohli poslanci hlasovat o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě, musí ho písemně podat nejméně padesát poslanců. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců (100 hlasů).

Vláda podá demisi, jestliže Poslanecká sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru. Vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny.

Podá-li vláda demisi, prezident republiky demisi přijme.

Takové vyústění situace by však podle oslovených politologů dalo velkou moc do rukou prezidenta Miloše Zemana. Na to ve svém vyjádření pro ČTK upozornil i šéf Pirátů Ivan Bartoš.

Pokud by sněmovna vyslovila vládě nedůvěru, musel by premiér předat prezidentovi demisi celého kabinetu. Ten by ho však mohl pověřit, aby vládl do doby, než jmenuje nového premiéra. Vládla by tedy v demisi, bez důvěry Poslanecké sněmovny.

Pro tuto variantu se ostatně v neděli v rozhovoru pro Blesk vyjádřil i prezident Miloš Zeman. Pokud by poslanci vládě vyslovili nedůvěru, byl by prý pro to, aby vládla v demisi až do podzimních voleb.

Sám premiér se o této možnosti vyjádřil s tím, že na ni opozice nemá odvahu. „Myslím, že by to nic dobrého nepřineslo, ale je to na nich. Myslím, že na to opozice nemá odvahu,“ sdělil Babiš pro Radiožurnál.

„Miloš Zeman by mohl dosáhnout svého, protože by měl vládu v hrsti. Kdykoliv by mohl novou vládu skutečně najmenovat, i třeba po nějaké době. Miloš Zeman by po vládě něco chtěl, vláda by se vzepřela a prezident by mohl jmenovat nového premiéra. Opoziční strany by rozhodně měly přemýšlet i o těchto případných krocích,“ upozornil Just.

Pekarová Adamová ale pro server iROZHLAS.cz uvedla, že z toho strach nemá. „Prezidenta jsem se nikdy neobávala a neobávám ani nyní. Tato vláda je už dávno jeho a zobou mu z ruky všichni klíčoví ministři,“ prohlásila.

Vyslovení nedůvěry – úřednická vláda

Poslední varianta je do určité fáze stejná jako předchozí – Poslanecká sněmovna by vládě vyslovila nedůvěru. Prezident Miloš Zeman by ale ustoupil od svého plánu nechat vládu u moci do říjnových voleb a nahradil by ji jinými osobnostmi. Vytvořil by tedy takzvanou úřednickou vládu.

Vláda ztratila podporu, řešením jsou předčasné volby, řekl Stanjura. Zeman by ji nechal dovládnout

Číst článek

Taková situace nastala už v roce 2013, kdy po demisi vlády Petra Nečase z ODS jmenoval prezident novým premiérem Jiřího Rusnoka. Jeho kabinet složený ze 14 nestraníků a jednoho člena KDU-ČSL byl reálně u moci šest měsíců, většinu času ovšem vládl bez důvěry Poslanecké sněmovny.

„Miloš Zeman by mohl využít situace – jmenovat vládu novou a ta by se ujala pravomocí ještě předtím, než by získala důvěru. Klidně by si tak mohla nakoupit například Sputnik V. Právě tato varianta vyvolává obavy v opozičních stranách, takže si myslím, že nebudou chtít svrhávat Babišovu vládu. Vtáhli by Miloše Zemana ještě více do hry, než je již vtažen,“ řekl politolog Mlejnek.

Jeho slova potvrdil i Petr Just, podle něhož by tak prezident mohl snáze prosazovat své zájmy. „Lépe by mohl ovlivňovat rozhodování například při dostavbě jaderné elektrárny Dukovany nebo při odvolání ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky. Jediní, komu by tato situace mohla vyhovovat, by byli komunisté a SPD, jsou totiž na stejné lodi s Milošem Zemanem,“ uzavřel.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme