Vládní zmocněnec Klíma: K vypnutí dezinformačních webů došlo kvůli válce, klíčová je mediální výchova

Vláda řeší, jak postupovat vůči dezinformační scéně v Česku. Po vypuknutí války na Ukrajině začali soukromí operátoři a správce české domény CZ.NIC některé dezinformační weby blokovat. A to na základě seznamu Vojenského zpravodajství. Podle zmocněnce vlády pro dezinformace Michala Klímy by ale restrikce měly být až posledním řešením. „Nejdůležitější je mediální výchova, odpovídat na ty dezinformace, komunikovat,“ říká pro server iROZHLAS.cz.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nový zmocněnec vlády pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma

Nový zmocněnec vlády pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

Už je to měsíc od blokace dezinformačních webů. Budou se na české doméně uvolňovat, nebo zůstanou i nadále blokované?
Ta blokace je prodloužená o jeden měsíc. Všichni doufáme, že do té doby skončí válka – pokud možno vítězstvím Ukrajiny – a tím ta bezprostřední situace, kvůli které byly ty weby blokované, pomine. 

Další měsíc. Dezinformační weby zůstanou po dohodě s vládou na české doméně blokované

Číst článek

Na základě čeho je ta blokace udržována? Podle pravidel sdružení CZ.NIC by mělo dojít po měsíci k přezkumu rozhodnutí. Tak to aspoň ve vysílání Radiožurnálu vysvětloval ředitel sdružení CZ.NIC Ondřej Filip.
Pan Filip se nás dotázal na stanovisko vlády - jestli vláda stále vidí ty důvody. A bylo mu řečeno, že ano. Na základě toho se CZ.NIC rozhodl, že to (blokaci dezinformačních webů, pozn. red.) prodlouží.

A může vláda jen tak říct, že vidí ty důvody a na základě toho weby blokovat? Protože se řešila i legislativní stránka věci...
Ta situace samozřejmě zatím není po právní stránce jasná. Věřím, že v brzké době dojde k nějaké úpravě legislativy, která by to upřesňovala tak, aby při takovém postupu nedocházelo k pochybnostem.

Když říkáte, že legislativa není jasná, znamená to, že pokud by se některý z provozovatelů těch webů proti blokaci odvolal, u soudu by uspěl?
To samozřejmě nevím, záleželo by na rozhodnutí soudu. To nemůžu předjímat. 

Vznik nové legislativy

Kdy by tedy měla být legislativa, řešící dezinformace, hotová? Ohledně jejího vzniku jsme zatím dostávali napříč resorty poměrně rozporuplné informace.
Představitelé vlády, kteří se zabývají legislativou, na tom pracují. Nemůžu vám ale v tuto chvíli říct, jak to bude rychlé, ani jakým způsobem to nakonec skončí. Hledají se cesty, jakým způsobem by se celá situace měla řešit.

Dezinformátoři se přesunuli na Telegram, i tam je už blokují. Sociální síť přesto roste, říká Šlerka

Číst článek

A které ministerstvo se tedy přípravou zákona zabývá? Je to pouze ministerstvo spravedlnosti?
Tu cestu v tuto chvíli hledají ministerstvo spravedlnosti a legislativní rada vlády. To znamená bezprostředně ty součásti vlády, které mají na starosti legislativu.

Takže primárně to řeší ministerstvo spravedlnosti a předpokládám, že i ministr pro legislativu Michal Šalomoun (nestraník za Piráty)?
Ano. Ale myslím, že jsou ty otázky předčasné – vyžaduje to nějaký čas. Řešení není otázkou dnů, bude to určitě trvat týdny.

Sám jste ale naznačil, že jestli se má dále proti dezinformační scéně nějak postupovat, bude nová legislativa potřeba. Není přece možné weby takto blokovat dlouhodobě...
No ano. Řekl jsem ale taky, že už nepočítám s tím, že by se to potom ještě dále prodlužovalo. Teď běží druhá třicetidenní lhůta. Doufám, že válka do té doby skončí. A i kdyby náhodou neskončila, tak chápu, že tímto způsobem nejde postupovat. Takže asi ne do té doby (do konce nové lhůty pro blokaci webů, pozn. red.), ale někdy brzy poté se nějaké legislativní řešení najde. Ale v tuto chvíli nemůžu říct žádný termín, protože ty cesty zatím hledáme. 

Takže to je tak, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) přípravu legislativy oznámil, ale zatím nejsou žádné reálné výsledky?
Představme si ten proces vzniku tak, že se někde ti právníci sejdou, diskutují, posuzují... To jsou etapy, které není možné přeskočit, protože vláda má zájem, aby nebyla narušena svoboda projevu a příslušné zákony, které garantují svobodu vyjadřování. A jsou i mezinárodní předpisy, které to garantují. Musí se proto najít řešení, které nebude v rozporu s těmito normami.

Svoboda projevu

A není už samotná blokace webů zásahem do svobody projevu?
Podle mého názoru ne, protože tady nejde o svobodu slova, ale o zahraniční propagandu a dezinformace.

Stát odmítá říct, které weby a proč nechal vypnout. Vláda připraví zákon proti dezinfu, Bartoš o něm neví

Číst článek

Je to podložené třeba nějakými analýzami, které jasně určují, jaké procento „ruské propagandy“ se na těch webech vyskytovalo?
Analýz dezinformací existuje celá řada. Vznikla různá oddělení na ministerstvech, která se tím zabývají, analyzují to. Je i celá řada analýz, které vznikají mimo státní sektor, takže myslím, že analýzy máme. Ale znova opakuji: jsem v této pozici sedm dní, takže po mě nechtějte, abych to komentoval do hloubky. Nebyl jsem ani u toho, když se ty weby poprvé vypínaly. 

Ale nijak jste se proti tomu nevymezil, takže předpokládám, že s tím souhlasíte.
Souhlasím s tím, ale pouze v té míře, že ty organizace, které o tom rozhodovaly, zkrátka vědí, co dělají.

„Lidé dnes čerpají informace z internetu, ze sítí. Nepamatují si, co je zdroj té informace. Čili ta mediální výchova má spočívat v tom, že si lidé budou hledat další zdroje, ověřovat si tu informaci, hledat si třeba i původní zahraniční zdroje.“

Michal Klíma (zmocněnec vlády pro oblast médií a dezinformací)

Takže vy sám nevycházíte z nějakých dat, ale zkrátka věříte těm konkrétním organizacím, jako je třeba Vojenské zpravodajství, které seznam dezinformačních webů správci české domény a operátorům zaslalo?
No jasně. Ale to se opírá právě o data.

To my ale nevíme. Neznáme data, o která se Vojenské zpravodajství při tvorbě seznamu opíralo.
Rozumím, ale nemůžu vám to vysvětlit. Když mi zavoláte za dva měsíce, tak vám to vysvětlím kompetentněji, ale v tuto chvíli se také nemám o co opírat.

Boj proti dezinformacím

Mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík nám sám řekl, že šířené dezinformace se velmi často pohybují na hraně zákona, hranici ale ne vždy překračují. Jak je tedy možné omezovat příspěvky, weby, které neporušují zákon?
Neříkám, že podle současné legislativy to lze, ale ani neříkám, že to není možné. Nejsem ve fázi, kdy bych to měl „vyzkoumané“. Mluvil jsem o tom obecně, tedy, že může existovat legislativa, která šíření dezinformací, které záměrně vedou k ovlivňování obyvatelstva, kriminalizuje.

Šlápli jsme na záchrannou brzdu. Dezinformační weby musí dále řešit vláda, říká ředitel CZ.NIC Filip

Číst článek

Je to třeba úprava trestního zákoníku, kterou v tuto chvíli diskutuje Slovensko. V prosinci to slovenská ministryně spravedlnosti navrhla. Je to krátký odstavec – de facto jeden paragraf – prakticky analogický k šíření poplašné zprávy, který máme i v našem trestním právu. Tedy šíření poplašné zprávy, která může vést k vyvolání paniky, nebo škodám, podobně může být klasifikována dezinformace. Takže to říkám obecně – jako jeden ze způsobů boje s dezinformacemi. 

Existují i jiné možnosti?
Samozřejmě další možností je reakce na dezinformace: vysvětlování, odpovídání, vyvracení těch dezinformací. A jednou ze zásadních metod je i posilování mediální gramotnosti. Aby se lidé už od školních let učili, jak vyhledávat zprávy. Protože doba, kdy si lidé kupovali noviny a měli garantováno, že ty zprávy jsou ověřené, je pryč.

Lidé dnes čerpají informace z internetu, ze sítí. Nepamatují si, co je zdroj té informace. Čili ta mediální výchova má spočívat v tom, že si lidé budou hledat další zdroje, ověřovat si tu informaci, hledat si třeba i původní zahraniční zdroje... je to věc, která je zásadní. 

Prověřte si, které dezinformační weby nejsou na vašem připojení k internetu dostupné. Anonymně sebraná data nám zároveň pomohou objasnit, který poskytovatel připojení blokuje které weby.

Takže chcete spíše zlepšit komunikaci a vzdělávání, než se uchylovat k restrikcím?
Samozřejmě, že restrikce – ať už ty trestně-právní, nebo ty technické – jsou krajní řešení. A navíc u toho technologického řešení to není jednoduše proveditelné. Nejdůležitější je mediální výchova, odpovídat na ty dezinformace, komunikovat. To je v každém případě to nejsprávnější.

A přesto se hned zpočátku přistoupilo k tomu nejpřísnějšímu – tedy blokaci webů.
Protože vypukla válka, která tomu dala úplně jiné priority, jinou hierarchii.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme