Vláda: Čeští vojáci půjdou do války jen s mandátem OSN

Česká republika se nejspíš zapojí do případné vojenské operace proti Iráku. Vláda totiž jednomyslně schválila žádost Američanů o pomoc v operaci proti režimu Saddáma Husajna. Ta mimo jiné předpokládá posílení naší protichemické jednotky v Kuvajtu z 250 na 360 mužů a prodloužení jejího pobytu na Středním východě. Konečné slovo ale bude mít parlament. Podle premiéra Vladimíra Špidly chce Česko k nasazení vojáků mandát OSN. Bez mandátu by naši chemici mohli zasáhnout tehdy, kdyby byly v oblasti použity zbraně hromadného ničení.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

prezident se členy vlády | Foto: Stanislav Peška

Vláda souhlasí s průjezdy a přelety koaličních sil a schválila také pobyt cizích vojáků na území republiky. Spojené státy požádaly v souvislosti s vývojem situace kolem Iráku také o posílení české protichemické roty v Kuvajtu a o změnu mandátu této jednotky, která nyní působí v protiteroristické operaci Trvalá svoboda.

Podle stanoviska vlády by naši chemici měli zasáhnout buď v případě, že se vojenská akce uskuteční s mandátem OSN, anebo tehdy, jestliže Irák použije zbraně hromadného ničení. "Jednotka bude na akci pod mandátem (OSN) rozšířena na sílu praporu chemické ochrany o 110 specialistů chemiků a lékařů, tak aby mohla rozšířit svou působnost a zdvojnásobit zhruba své odborné kapacity," uvedl po jednání kabinetu ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

Premiér Vladimír Špidla připustil, že názory na to, co mandát OSN je, jsou v různých zemích rozdílné. "Proto vláda České republiky v tomto materiálu říká, že za mandát považujeme rezoluci Rady bezpečnosti, stanovisko Rady bezpečnosti nebo prohlášení předsedy Rady bezpečnosti, samozřejmě v souvislosti s dříve platícími rezolucemi."

Přehrát

00:00 / 00:00

V. Špidla o mandátu OSN

Ministr zahraničí Cyril Svoboda je přesvědčen, že tato podmínka je de facto splněna. Už v roce 1991 mezinárodní společenství uložilo Bagdádu, aby se stáhl z Kuvajtu a zlikvidoval zbraně hromadného ničení. To ale dle něj prokazatelně neudělal. "Vycházíme z toho, že ten mandát již tu je a že za mandát OSN se považuje také nový akt Rady bezpečnosti. Inspektoři OSN budou podávat první průběžnou zprávu 27. ledna Radě bezpečnosti. Rada se bude touto otázkou zabývat a jistě k tomu něco řekne," řekl Svoboda v Radiofóru.

Prezident Václav Havel, který se jednání vlády také zúčastnil, doufá, že se žádostí Američanů vysloví souhlas obě komory parlamentu. "Já bych rád konstatoval, že všechny podklady, které ministerstva pro schůzi vlády vypracovala a které jsem měl možnost číst, mně přišly velmi solidní, velmi odpovědné. Dospěl jsem k názoru, že to není rozhodování jednoduché, že má bezpočet rozmanitých, složitých souvislostí, ale posléze jsem dospěl k názoru, že to, co bylo předloženo vládě, je rozhodnutí správné; plně se s ním identifikuji."

Spor o podíl armády České republiky v chystané operaci proti Iráku rozdělil politickou scénu. Jedna část je pro kladnou odpověď Spojeným státům, které požádaly o pomoc při zajištění útoku a druhá tento krok podmiňuje mandátem Rady bezpečnosti OSN. Podle premiéra Vladimíra Špidly nejde o zásadní rozpory, ale o pochopitelné zvažování mimořádné situace. "Pokud se ukazují rozdílné názory, tak to nejsou názory, které jsou vyvolány nějakou animozitou nebo nějakými rozpory koaličními. Prostě ta věc je mimořádně těžká a pokud sledujete vývoj v různých státech ve světě, tak vidíte, že nejsou v jiné situaci. Prostě to je mimořádná situace a váhání a nejistoty jsou přirozené."

Pro prezidenta Havla, jemuž začátkem února končí mandát, byla dnešní návštěva na zasedání vlády historicky poslední. Prezident je pro společný postup proti Iráku. Hradní mluvčí Ladislav Špaček řekl, že hodně při tomto rozhodování záleží také na postoji mezinárodního společenství. "Česká republika je vázána svými spojeneckými závazky, svým členstvím v Alianci a zejména svým příslušenstvím k euroatlantickému světu, který vyznává určité hodnoty, Pokud mezinárodní se společenství rozhodne, že bude zapotřebí učinit nějaký krok, Česká republika musí kladně zvážit, zda se připojí či nikoliv. Samozřejmě, že se připojt nemusí, protože je svobodným státem, ale pak si také musí spočítat, jaké to může mít důsledky."

Manželka jednoho z vojáků, kteří mají zkušenosti z kuvajtské mise, Dagmar Vilhelmová Českému rozhlasu řekla, že se sice o manžela bojí, respektuje ale jeho povolání. "Bojím se hodně. Velice nás to zaskočilo, dcery o tom ani nechtějí slyšet, já tedy taky ne. Ale nedalo by se nic jiného dělat, protože je to jeho zaměstnání, takže bychom se s tím museli vyrovnat, i když jsme to nikdo nečekali."

O podílu české armády ve válce proti Iráku musí ještě rozhodnout parlament. Podle předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka by bylo možné svolat příslušnou schůzi v závěru tohoto týdne. "Pokud vláda rozhodne, že se obrátí na sněmovnu, pak si dovedu představit, že například v pátek by se to jednání sněmovny mohlo konat."

Poslanci a senátoři ODS podpoří žádost Spojených států o účast českých chemiků v případné vojenské operaci proti Iráku, jen když bude pro i celá vládní koalice. Podle předsedy občanských demokratů Mirka Topolánka je jeho strana připravena reagovat na návrh české vlády ohledně naší účasti v Iráku jako státotvorná a konstruktivní opozice. Před tím ale chce znát jasné vládní stanovisko včetně upřesnění mandátu pro vyslání našich vojenských specialistů. "Chceme vyjasnit, za jakým účelem ta akce bude a za jakých okolností do Iráku půjdeme. Teprve potom, a potom kdy celá vládní koalice bude pro a nebude tak roztříštěná, jak se zdá být, jsme ochotni hlasovat pro."

Mezera mezi postojem politiků a veřejnosti se v zemích klíčových amerických spojenců v otázce Iráku zvětšuje. Proti zvažovanému útoku na Irák se staví například francouzská veřejnost. V zemi sílí názor, že by Francie měla uplatnit v Radě bezpečnosti OSN právo veta. Podle některých průzkumů je proti útoku na Irák až 80 procent Francouzů a stejné procento je přesvědčeno o tom, že Bagdád nepředstavuje výrazné nebezpečí a vojenská intervence by byla jen demonstrací americké síly. Sdělovací prosteřdky navíc předpovídají, že debata o účasti francouzských jednotek na případné vojenské akci bude v parlamentu velmi bouřlivá a výsledek hlasování nejistý. Pokud by Francie do války své jednotky poslala, půjde o 15, maximálně 20 tisíc vojáků.

K otevřeným kritikům vojenského zásahu proti Iráku se připojila také britská ministryně pro zámořský rozvoj Clare Shortová. Podle ní má Velká Británie povinnost udržovat ve světě jednotný postoj vůči režimu Saddáma Husajna, a to prostřednictvím OSN. Shortová veřejně formulovala stanovisko, které je v kuloárech Whitehallu slyšet stále častěji. Tento názor ovšem odporuje oficiální linii ministerstva zahraničí, podle které dává Londýn řešení prostřednictvím OSN přednost, ale v případě nutnosti si vyhrazuje právo na jednostrannou akci. Shortová patří k mluvčím umírněného křídla v Blairově vládě, ale má na premiéra vliv. Spojeným státům vyčetla, že dávají Iráku vyšší prioritu než palestinské otázce. Podle ní právě to vyvolává vůči USA nedůvěru. Válka bez nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN zatím nemá podporu britské veřejnosti. Vyvolala by i prudké spory ve vládní straně a po včerejším prohlášení Shortové je možno tvrdit, že i ve vládě.

58 procent Britů dotázaných v průzkumu veřejného mínění si navíc myslí, že irácký prezident nepředstavuje hrozbu dostatečně velkou, aby mohla ospravedlnit válku proti jeho režimu. Sám Husajn se domnívá, že americké agresi mohou v tuto chvíli zabránit jen země blízkovýchodního regionu.

Markéta Kaclová, Jiří Hošek, Milan Kocourek, Lenka Šumová, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme