Vláda chce pro vědu a výzkum vytvořit samostatné ministerstvo nebo úřad

Vláda bude v příštích týdnech diskutovat o založení samostatného úřadu nebo ministerstva, které by řídilo vědu a výzkum. Úřad by nastavoval pravidla pro financování a určoval priority ve výzkumu. Peníze by měly podpořit hlavně excelentní vědu, která pomůže i české ekonomice. Opozice považuje nový úřad za zbytečný.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Oddělení lékařské genetiky v Thomayerově nemocnici | Foto: Filip Jandourek

Podle vicepremiéra pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka z KDU-ČSL by úřad řešil oblast výzkumu a jeho směřování do budoucna. Teď tato kompetence připadá ministerstvu školství.

Není zatím jasné, jestli vznikne jen samostatný úřad nebo přímo nové ministerstvo. Mělo by ale být malé, maximálně pro padesát lidí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podrobnosti o možnosti vytvoření samostatného ministerstva pro vědu a výzkum zjišťovala Petra Benešová

„Můj osobní názor je, že by mělo vzniknout ministerstvo, nicméně k tomu je potřeba nějaká politická úloha. Samozřejmě je vždycky složité potom změnit kompetenční zákon,“ řekl Bělobrádek.

„My jako mezikrok považujeme za důležité, aby vzniknul aspoň samostatný úřad, který bude mít rozpočtovou položku,“ dodal.

Návrh podporuje také premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD. „Měl by to být malý, efektivní úřad, který by nám umožnil dobře naplánovat využití prostředků pro vědu a výzkum. Pomáhal by spolupracovat s podnikatelskou sférou.“

„Určitě je to dobrý nápad, protože dneska je to rozstrkané asi po jedenácti resortech. De facto tomu nikdo nevelí,“ shrnul Andrej Babiš z hnutí ANO.

Konkrétní představa o tom, kolik by to celé stálo, ale zatím není. S plány vlády navíc nesouhlasí opozice.

„Zlepšení podmínek pro vědce nezajistí žádné ministerstvo,“ řekla místopředsedkyně školského sněmovního výboru Anna Putnová z TOP 09. Nový úřad je podle ní zbytečný.

Vicepremiér Pavel Bělobrádek chce, aby ročně šlo na český výzkum 35 miliard korun ze státních a evropských zdrojů.

Podpora výzkumu řeči buněk

Jedním z příkladů špičkového bádání, které chce stát více podporovat, je výzkum biologa Vítězslava Bryji. Jeho vědecký tým z Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity v Brně zkoumá, jaká je chemická řeč buněk.

Když si buňky v těle mezi sebou nerozumí, může totiž dojít k závažným problémům. Například k nádorovému bujení.

„Buňky získávají jiný signál, než by měly. Myslí si, že jsou jinde, podle toho se chovají a vymknout se kontrole našeho těla,“ vysvětlil Bryja.

Biolog tak podrobně naslouchal komunikaci na úrovni signální dráhy, která v lidském těle ovlivňuje řadu procesů.

„Postupem času jsme se zaměřili i na jeden typ leukémie, chronickou lymfocytární leukémii, kde se ukazuje, že detaily můžou vést jako základ k tomu, že budeme schopni tím pacienty léčit.“

Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme