Vláda chce seškrtat výdaje státu o 70 miliard
Koalice chce začít tvrdě šetřit. V letech 2006 až 2007 mají vládní úspory dosáhnout částky 70 miliard korun a postihnou všechny resorty. K úsporám nutí vládu Evropská unie. Česko totiž zatím neplní podmínky pro přijetí eura a kvůli vysokým deficitům teoreticky hrozí pozastavení toku evropských peněz. Konkrétní návrh zpracuje ministerstvo financí a vláda se jím bude zabývat ještě do konce roku.
V přespříštím roce se dohodnuté úspory vyšplhají na 25 až 29 miliard. "Dohodli jsme se na určitých úsporách v oblasti výdajů v pasivní politice zaměstnanosti, v oblasti pasivních sociálních dávek, na určitém snížení výdajů v oblasti obrany."
"Bude přepracován zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů tak, aby se v příštích letech snížily jeho možné dopady, a uskutečníme určité plošné škrty v kapitolách státního rozpočtu," vypočítal ministr financí Bohuslav Sobotka.
Plošné škrty v sociální oblasti se nelíbí ministru práce a sociálních věcí Zdeňku Škromachovi. "Už to není o spravedlnosti, ale o určitém plošném snižování, a myslím, že to není úplně v pořádku," řekl Škromach. Naopak ministr spravedlnosti Pavel Němec z US-DEU plošné škrty podporuje. "Souhlasíme s tím, aby sociální dávky byly vypláceny skutečně těm, kteří to potřebují," prohlásil Němec.
Šéf křesťanských demokratů Miloslav Kalousek ale pokládá dnešní dohody za koaliční minimum. Reformy podle něj musí pokračovat. "Domnívám se, že bychom měli dál vést diskuze o některých reformních krocích. Nemohu vyloučit i některé substituce těch či oněch nástrojů, ale to, co dnes bylo projednáno a dohodnuto, je absolutní minimum, aby bylo možné dodržet výdajové limity v příštích letech," uvedl Kalousek.
Opozici se plány koalice nezdají. Podle ODS se potvrzuje, že rozpočtová strategie vlády je nepromyšlená. "O tom svědčí neustálé změny na výdajové straně. Teď slyšíme nějakých 70 miliard a vůbec netušíme, k čemu se to vztahuje, zda k původnímu Špidlovu plánu, Grossovu plánu, nebo je to dopočet na nějaká čísla, která jsme slyšeli před tím. Z tohoto pohledu je to nedůvěryhodné," kritizuje předseda sněmovního rozpočtového výboru Martin Kocourek z ODS. Komunistům zase vadí plánované škrty v sociální oblasti.
K razantním úsporám nutí českou vládu Evropská unie. Česká republika zatím neplní podmínky pro přijetí eura a vysoké deficity by navíc mohly vést k pokutám od Evropské komise a zastavení miliardových podpor z fondu soudržnosti. Z něj jdou finance na projekty týkající se životního prostředí a dopravy. K takovému pozastavení ještě v minulosti nedošlo a není automatické. Případně by tento trest musela schválit Rada na návrh Evropské komise.
Podle ekonoma České spořitelny Petra Zahradníka nám a našemu hospodářství škrty ve výdajích prospějí i bez toho, že chceme přejít na euro a že to po nás žádá Evropská komise. "U nás doma si můžeme předvídat, co chceme, ale když na nás bude tlačit Evropská komise, myslím, že to je poměrně náročný vymahatel a že tento externí korektiv máme velmi zapotřebí," míní analytik.
Podle dřívějších informací by stát měl uspořit 12 miliard korun na sociálních a nemocenských dávkách a 14 miliard na rentách, výslužném silovým složkám a platech státních úředníků. Ministerstvo financí chtělo také prosadit plošné škrty v resortech, které by měly dosáhnout 20 miliard korun. Mělo by jít o všechny resorty s výjimkou investic do vzdělání a vědy.
