Vláda chce zabránit korupci ve veřejných zakázkách
Vláda dnes projedná opatření, která mají zabránit korupci ve veřejných zakázkách. O výběrových řízeních nad půl miliardy korun by od dubna mohli rozhodovat jen lidé, kteří mají prověrku na stupeň 'důvěrné'.
O prověřování lidí spojených s velkými výběrovými řízeními se začalo mluvit před několika týdny v souvislosti se snahou vlády bojovat proti korupci. Návrh vládě předkládá premiér Jan Fischer.
Projektový manžer Transparency International, Radim Bureš, mluví o zprůhlednění
V případě, že jeho návrh dnes projde, museli by být v budoucnu do komisí, které rozhodují například o stavbě dálnic nebo o velkých armádních zakázkách, nominováni jen lidé s prověrkou, kterou provádí národní bezpečnostní úřad.
Dokument počítá jak s prověřováním lidí, kteří připravují podmínky tendru, tak i těch, kdo nabídky hodnotí a vybírají vítěze. Zaostřeno bude už i na lidi rozhodující o tendrech nad 300 milionů.
Další protikorupční opatření
Podle Radima Bureše z Transparency International samo toto opatření zásadním způsobem nezmění situaci. Jedná se prý ale o krok správným směrem: "Je to pověstný kamínek do mozaiky, který přispívá k celému systému opatření, jež mohou omezit korupci ve veřejných zakázkách."
K výraznému zprůhlednění systému veřejných zakázek byl ale ještě měla přibýt další opatření.
"Chce to zejména povinné zveřejňování výsledků a protokolů k veřejným zakázkám, tak aby bylo zřejmé, jaké byly nabídky, jak ty nabídky byly hodnoceny, podle jakých kritérií, jak to hodnocení dopadlo. A v případě, že se jedná o kvalitativní kritéria, tak zdůvodnění, proč byla dána přednost určité firmě před jinou. Považujeme za důležité, aby všechny tyto informace byly veřejně na internetu," pokračuje Bureš.
Stejně tak vidí prověrky i bývalý ministr vnitra a ředitel civilní rozvědky, František Bublan. Tedy jako dobrý, ale ne samospasitelný návrh.
Předseda občanského sdružení Oživení, Tomáš Kramár, upozorňuje na fakt, že tendr neovlivňuje jen hodnotící komise, ale i řadoví úředníci.
Jedním z důvodů, proč by prověrku měl provádět Národní bezpečnostní úřad je také prověření financí jednotlivých členů komise.
"Oni se sice neseznamují s utajovanými skutečnostmi, ale prověrka může odhalit spojení s nežádoucími skupinami. Bude to jistota, že jsou z minulosti čistí. Také je důležité, že součástí prověrky je majetkové přiznání. NBÚ může ještě pět let kontrolovat účty členů komise a jednoznačně tak vidět, jestli přibyly peníze," vysvětluje Bublan.
Členové komise by museli sami zažádat o prověrku na NBÚ. Výsledky prověrek ale nejsou a nebudou transparentní. Ale pokud člen komise prověrku ztratí, informuje se o tom premiér a nebude tak moct zasadat v komisi.
Problém vidí Bublan ve faktu, že například vojenské zakázky podléhají určitému stupni utajení. Jakýkoliv pokus zprůhlednit je bude proto zřejmě neúspěšný.
Radim Bureš z Transparency International připoměl výsledky průzkumu, který v nedávné době dělala Asociace malého a středního podnikání. Ukázalo se, že provize u veřejných zakázek činí v průměru až patnáct procent.
V porovnání s ostatními evropskými zeměmi jsme v trochu horším průměru. Nejvíce bezkorupční jsou severské země, západ je na tom lépe než my a hůře je na tom jih - například Itálie nebo Řecko.
Předseda občanského sdružení Oživení, Tomáš Kramár, podotýká, že je nutné si uvědomit, že hodnotící komise má velmi omezené možnosti manipulovat s danou zakázkou: "Největší riziko manipulace nebo korupce je při vytváření té zadávací dokumentace. Lidé, kteří připravují ty zakázky jsou často řadový úředníci. A u nich není šance, abychom chtěli aby desítky nebo stovky úředníků měli prověrky."
