Splnit požadavky odborů by vedlo k totální destrukci veřejných financí, říká místopředseda sněmovny
Sobotní demonstrace odborů vyzvala vládu k pomoci občanům v časech inflace a energetické krize. Jsou protesty odborů namístě, nebo vláda Petra Fialy (ODS) dostatečně pomáhá s dopady drahých potravin a energií na občany? „Vláda dělá, co může, opatření v sociální oblasti je celá řada, o moc víc dělat nelze. Rozumím ale obavám lidí, kteří netuší, jak se bude budoucnost vyvíjet,“ říká pro Český rozhlas Plus ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Předseda České strany sociálně demokratické Michal Šmarda vnímá požadavky, které zazněly na sobotní demonstraci, jako oprávněné. „Vláda v prvním půlroce, kdy jsme všichni očekávali nějaké kroky, postupovala dost nejasně. Ale uznávám, že v září se to zlepšilo a jsou to kroky správným směrem.“
Jsou protesty odborů na místě, nebo vláda Petra Fialy (ODS) dostatečně pomáhá s dopady drahých potravin a energií na občany? Debatují předseda ČSSD Michal Šmarda a místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS)
„Způsob pomoci, který vláda volí, je podle nás neudržitelný. Potřebujeme, aby z krize přestalo brutálně profitovat několik málo jedinců nebo firem. Energetickým firmám a dalším se díky válce zvyšují zisky a čeští občané tyto zisky zaplatí. Regulujme cenu energií už u výrobců, ne až u prodejců,“ navrhuje sociální demokrat.
Skopeček ale věří, že od začátku svého mandátu vláda přijímá účinná opatření. „A ti, co nás dříve kritizovali za plošná opatření, nás dnes kritizují za to, že pomoc míří jen vybraným firmám, což vnímám jako kritiku pro kritiku. Souhlasím ale, že zastropování cen energií je pro státní rozpočet nákladné a neřeší příčiny krize.“
Zvýšení minimální mzdy
„Už od února tlačíme na to, aby se přistoupilo k regulaci cen energií u výrobců,“ tvrdí Šmarda. „Příčiny krize jsou hlubší a není dobré kritizovat českou vládu, protože celá Evropská unie vedená Německem udělala velkou chybu, že se spolehla na ruský plyn, nehledala alternativy, a teď za to platíme.“
Občanský demokrat ale varuje, že návrhy odborů by vedly k totální destrukci veřejných financí. „Zastropování dalších cen je to nejhorší, co bychom mohli udělat. Každý ví, že když je cenový strop pod cenou tržní, vede to k nedostatku. Zastropování cen energií ale vidím jako jedinou krátkodobou variantu, pokud nechceme dostat lidi a firmy do existenčních potíží.“
Sociolog srovnává odborářskou a protivládní demonstraci: Radikální požadavky přilákají více lidí
Číst článek
„Podporujeme také zvýšení minimální mzdy,“ dodává Šmarda. „Při téměř 20procentní inflaci se ti, kteří jsou na tom nejhůř, se svými mzdami propadají do chudoby. Týká se to kuchařek ve školní jídelně, knihovníků, uklízeček a spousty dalších profesí. Je cynické jejich požadavky přehlížet.“
„Ve výdajích státu v sociální oblasti či na platy dělá vláda maximum možného,“ opakuje Skopeček. „Debatu o minimální mzdě považuji za bouři ve sklenici vody. Tu pobírají dvě procenta lidí, a když se tito dostanou do potíží, je tu sociální pomoc. Zvýšíme-li ale minimální mzdu, zaměstnavatelé si na nejméně kvalifikované práce najmou agenturní pracovníky a zaměstnanci skončí na úřadu práce.“
„Minimální mzdu sice pobírají jen dvě procenta lidí, ale mzdu těsně nad ní spousty. Firmy agenturními pracovníky nahrazují zaměstnance jen tehdy, když stát selhává. Ano, od září ke zvýšení platů státních zaměstnanců došlo, ale to je o devět měsíců později. Bude proto důležité vědět, kdy vláda plánuje reagovat na další pololetí inflace,“ shrnuje Michal Šmarda.
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.
