Elektřina za šest korun a plyn za tři. Vláda určila maximální ceny energií pro domácnosti

Vláda se shodla maximální ceně elektřiny pro domácnosti. Strop nastavila na 6 korun za kWh za elektřinu a 3 koruny za plyn. Ceny budou platit pro domácnosti i živnostníky od listopadu. Oznámila to na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. Řešení pro firmy představí kabinet ve středu.

Aktualizováno Praha (Aktualizováno: 23:30 12. 9. 2022) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tisková konference vládní koalice

Premiér Petr Fiala z ODS (vlevo) a ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Premiér Petr Fiala uvedl, že budou maximální ceny energií, které v pondělí schválila vláda, platit nejen pro domácnosti, ale i pro poskytovatele veřejných služeb.

Lepší než zastropovat ceny energií je změnit jejich cenotvorbu. Už nejde o trh, tvrdí bývalý ministr Pilip

Číst článek

„Pokles záloh všichni pocítí už v průběhu listopadu. Zároveň budou za stejnou cenu energie nakupovat poskytovatelé veřejné služby, a to prostřednictvím státního dodavatele,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády.

Dodal, že vláda připravuje i řešení pro průmysl. To má představit ve středu. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) s profesními svazy o vhodných opatřeních pro průmysl jednal už v pondělí odpoledne.

Vliv na výši záloh bude mít pondělní stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dodal, že včetně regulované složky se celková cena elektřiny bude pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za jednu kilowatthodinu. Domácnost, která elektřinou i topí, by podle něj měla ušetřit až 111 000 korun za rok.

Zastropujeme ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, malé a střední podniky i veřejné instituce. Jak jsme slíbili, nikoho nenecháme padnout a Putin nás vydírat nebude! @Jozef Síkela dál pracuje na celoevropském řešení a na naší co největší energetické nezávislosti na Rusku.

21:31 – 12. 09. 2022

38 1253

Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu, jak o něm rozhodla vláda, vyčíslil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na maximálně 130 miliard korun. Na zastropování energií stát mobilizuje příjmy ze všech státních firem, daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, uvedl  Stanjura.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v neděli řekl, že částka pro domácnosti musí být stanovena tak, aby měly pocit, že opravdu pomůže. Opatření budou platit od 1. listopadu.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka pak v pondělí sdělil, že je rozhodnutí vlády „jasným krokem k tomu, aby situaci zvládly domácnosti i firmy“.

„Sociální systém a jeho úpravy, které jsme udělali, garantují to, že v této situaci zvládneme jak zimu, tak příští měsíce. Nebude hrozit zavírání škol a sociálních zařízení, jako jsou nemocnice,“ dodal.

Velkoobchodní cena elektrické energie v pátek končila na 496 eurech (12 150 korunách) za MWh, koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur (24 100 korun).

Stát nyní určil maximální cenu silové elektřiny v přepočtu na jednu megawatthodinu 6000 korun, včetně regulované složky zaplatí zákazníci za jednu megawatthodinu od 7000 do 9000 Kč. Podle energetické společnosti ČEZ činí průměrná roční spotřeba elektřiny u domácnosti zhruba tři megawatthodiny. 

Ministr financí Zbyňek Stanjura už dříve řekl, že aby opatření fungovalo, bude potřeba uzákonit povinnost, aby výrobci energií prodávali část produkce, asi deset až 20 procent, státu nebo státnímu prodejci.

Novela zákona

Společně s maximálními cenami energií přijala vláda i novelu energetického zákona. Tu musí schválit ještě Poslanecká sněmovna a Senát. 

První loď s LNG pro Česko dorazí do Nizozemska 19. září, řekl šéf ČEZ Beneš

Číst článek

„Dnes jsme přijali i novelu energetického zákona, která nám umožní zastropovat ceny v případě mimořádné tržní situace. Ta nastala a my teď musíme tu novelu energetického zákona schválit v Poslanecké sněmovně a Senátu,“ shrnul ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Naopak úsporný tarif vláda zatím nehodlá měnit. „Už dopředu jsme říkali, že na odpočtu částek (úsporného tarifu – pozn. red.) tak, jak bylo přislíbeno, se na tento rok nic nemění. To znamená, že zůstávají v platnosti tak, jak byly přiděleny podle jednotlivých tarifů, bez ohledu na tato opatření,“ řekl.

„Zůstává samozřejmě v platnosti také odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje jak tento, tak celý příští rok,“ dodal.

Zatímco se úsporné tarify v roce 2022 podle Síkely už nezmění, připustil, že v následujícím roce může vláda postupovat jinak.

„Pokud jde o částky úsporného tarifu na příští rok, uvažujeme, že půjdeme adresnější cestou. To znamená, že v případě potřeby bychom tam, kde by nestačilo opatření cen s cenovým stropem, úsporný tarif buď touto formou, nebo příspěvkem na bydlení, doručili adresněji,“ řekl.

Rozpisy záloh

S ohledem na stanovení cenového stropu se vláda rozhodla zrušit povinnost dodavatelů energií zaslat do konce září zákazníkům nové rozpisy záloh na energie v souvislosti se zavedením úsporného tarifu, protože po zastropování cen budou muset dodavatelé zálohy opět přepočítat tak, aby odpovídaly novým maximálním cenám.

I přes stanovení maximální ceny ale domácnosti za energie meziročně zaplatí více. V některých případech se účty za energie zvýší meziročně až o několik desítek tisíc korun.

Stanovením cenového stropu se ale přibrzdí zvýšení, které by v některých případech mohlo přesahovat meziročně i 100 000 korun. Vyplývá to z materiálů, které v pondělí vláda zveřejnila.

Katherine Vašíčková, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme