Vláda jedná také o nákladech spjatých s Temelínem

Přibližně 6 a půl milionu zatím stálo posouzení bezpečnosti a vlivu jaderné elektrárny na životní prostředí, na kterém se dohodli loni v Melku premiéři Česka a Rakouska. Vyplývá to ze zprávy ministerstva průmyslu, kterou dnes projedná vláda. Podle mluvčí ministerstva Anny Stárkové zpráva podává především přehled nákladů, které vznikly společnosti ČEZ do 30. června při realizaci dohod obou vlád.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jak řekla Anna Stárková Českému rozhlasu 1 - Radiožurnálu, souhrnné náklady ČEZu do konce roku zřejmě překročí částku 8 milionů korun, protože proces z Melku ještě není skončen. O způsobu finančního vypořádání rozhodne vláda až po jeho dokončení. Stárková také připomněla, že vedle vícenákladů pro ČEZ vznikly i náklady pro stát, které lze odhadnout na trojnásobek nákladů ČEZu.

Elektrárenská společnost ČEZ utratila v souvislosti s dohodou z Melku už téměř šest a půl milionu korun. Protokol v rakouském Melku o dalším testování jaderné elektrárny Temelín uzavřeli loni premiér Miloš Zeman a kancléř Wolfgang Schüssel. Podle mluvčího ČEZu Ladislava Kříže zadala firma tyto zakázky zejména tuzemským společnostem. "Jsou to firmy z České republiky i ze Slovenska například Výzkumný ústav jaderné energetiky Trnava, Energo průzkum Praha šlo především o studie, které bylo nutné učinit, protože jde o nestandardní záležitost. Příkladem té studie je třeba seizmický rozbor, vliv tornád a tak dále těch studií bylo zhruba 10. Další náklady jsou spojené s množením, překladem a tak dále.

Náš hutní a ocelářský průmyslu by se měl restrukturalizovat. Vláda jedná o návrhu ministerstva obchodu a průmyslu, které prosazuje na resktrukturalizační projekt věřejné výběrové řízení. Vítkovice, Třinecké železárny a Nová Huť by však přivítaly, kdyby vláda dala přednost jejich vlastnímu projetku. S tím ale zásadně nesouhlasí odborové sdružení KOVO. Podle náměstka ministra odchodu a průmyslu Františka Kubelky je výběrové řízení nutné, protože je zapotřebí nejprve provést finanční restrukturalizaci: "Finanční restrukturalizace je klíčem k tomu dalšímu. Managementy na to mohou mít názor dobrý, protože tomu rozumí, ale určitě managementy nejsou ti, kteří mají peníze. My potřebujeme, aby investor nebo konsorcium investorů přineslo peníze a zasloužilo se na základě výběrového řízení o to, že budou moci vlastnit velice zajímavý byznyz hutního průmyslu."

Lepší evidenci žadatelů o civilní službu má zajistit změna příslušného zákona. Jeho věcný záměr dnes schválila vláda. Do konce dubna příštího roku má ministr práce a sociálních věcí zpracovat nový zákon o civilní službě. Zákon zavádí ohlašovací povinnost, například tehdy, když tzv. civilkář změní své trvalé bydliště. To se zatím týkalo pouze branců a vojáků. Zpřísnění podmínek se ale nevztahuje na nárok vykonávat civilní službu místo vojenské.

Zóna pro lehký průmysl a přibližně stodvacetihektarový les má vyrůst v Dolní části Vítkovic, kde hutní společnost už před třemi lety ukončila výrobu. Rozhodla o tom vláda s tím, že do konce listopadu má ministr průmyslu předložit návrh způsobu financování. Podle mluvčího kabinetu Libora Roučka bude celé území převedeno do majetku státního podniku Diamo, který se o rekultivaci postará.

Kabinet má projednat i varianty návrhů rozdělení výdajů na výzkum a vývoj v návrhu státního rozpočtu na rok 2002, návrh věcného záměru zákona o civilní službě a poslanecký návrh novely zákona o silniční dopravě a o drahách. Ministři se budou zabývat také financováním školení v souvislosti se zapojením České republiky do mírových a záchranných operací a humanitární pomoci a návrhem dalšího působení českých vojáků v operacích mezinárodního společenství na Balkáně po 31. prosinci 2001.

Milan Kopp, Aleš Heřmánek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme