Vláda jednala o Štiříně a návrhu zákona o církvích

Snadnější přístup k registraci pro církve s nízkým počtem členů má umožnit zákon o svobodě víry a postavení církví a náboženských společností. Jeho návrh schválila vláda. Kabinet se také zabýval hospodařením Kongresového centra Štiřín.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hospodaření v Kongresovém centru Štiřín bude prověřovat policie. Po jednání vlády to prohlásil ministr zahraničí Jan Kavan. Vláda se zabývala zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu o nakládání s penězi ve Štiříně. Kontroloři našli v hospodaření centra řadu nedostatků. Ty se podle Kavana týkají například neodůvodněných slev za poskytné služby, nesprávného rozdělování odpisů anebo preferováním některých firem při zadávání zakázek. Ministerstvo proto svá zjištění předalo službě policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti. Ta bude zkoumat, zda jednání zaměstnanců Štiřína nenaplňuje skutkové podstaty trestného činu zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence a trestného činu pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě.

Z funkce ředitele Štiřína byl v září 1999 odvolán Václav Hrubý poté, co z výsledků nezávislého auditu naznačily špatné hospodaření centra. Podle Hrubého ale pravým důvodem odvolání bylo to, že odmítl vyrobit důkazy pro tvrzení premiéra Miloše Zemana, že bývalý ministr zahraničí Josef Zieleniec uplácel novináře.

Bývalý ředitel Konferenčního centra Václav Hrubý prohlásil, že žádná ze zakázek neproběhla bez výběrového řízení. Řekl, že ministerstvo zahraničí nikdy nepomlouval, pouze se snažil dokázat i pomocí nahraných telefonátů, že byl vydírán kvůli tomu, aby poskytl důkazy o údajném podplácení novinářů někdejším šéfem diplomacie Josefem Zielencem. Také se diví, proč nebylo podáno trestní oznámení přímo na jeho osobu, když má ministerstvo zahraničí jistotu, že tím, kdo pochybil, byl on.

Dosud platí, že registrovat se může pouze ta církev, která shromáždí 10 000 podpisů věřících. Návrh nového zákona o svobodě víry a postavení církví a náboženských společností jejich počet snižuje na 300. Předpis upravuje vztah státu k náboženským subjektům a v budoucnu by měl nově vzniklým církvím a náboženským společnostem usnadnit cestu k dosažení právní subjektivity. Ta by měla napříště vznikat pouhou registrací ministerstvem kultury, které je i předkladatelem návrhu.

Zákon nyní umožňuje menším náboženským skupinám registrovat se jako náboženská společenství, nikoliv jako občanská sdružení, jak tomu bylo doposud. Ředitel Pastoračního střediska při pražském arcibiskupství Aleš Opatrný ale upozorňuje i na nevýhody nového zákona o svobodě víry. Když si podle něj někdo vymyslí sektu a sežene 300 podpisů, tak se bude tvářit jako seriózní podnik.

Podle Církve československé husitské návrh v řadě věcí neodpovídá tomu, co bylo dohodnuto se zástupci církví a náboženských společností na jednání komise ustavené ministrem kultury. Týká se to například vztahů mezi duchovními a jejich církvemi a výkonem zvláštních práv církví, tedy působnosti církví ve veřejné sféře. České muslimy navíc mrzí, že se na práci komise nemohli podílet. Naopak Církev adventistů sedmého dne nemá proti návrhu zákona zásadní námitky. Vedoucí Islámského centra v Praze Vladimír Sáňka poukázal na to, že v komisích ustavených ministrem kultury byli jen zástupci církví, které jsou už registrovány.

Členové kabinetu měli také posoudit návrh vládního nařízení, které určí podmínky pro komunikaci občanů s úřady prostřednictvím internetu. Vláda tuto debatu odložila o 14 dní. Důvodem odkladu je potřeba projednat některé otázky se zákonodárci. Nařízení je jedním z prováděcích předpisů, které navazují na zákon o elektronickém podpisu. Upravuje například činnost elektronické podatelny, příjem a podání podepsaných elektronických dokumentů.

Konsorcia Salomon Brothers, Citibank, Deloitte and Touche a N. M. Rothschild zatím zůstávají vítězi výběrového řízení na poradenskou firmu pro privatizaci elektroenergetiky a plynárenství. Vláda vzala na vědomí právní rozbor Ministerstva financí, z kterého jednoznačně vyplývá, že tendr není možné zrušit, tak jak si to kabinet před čtrnácti dny představoval. Podle mluvčího ministerstva Libora Vacka jedinou institucí, která může anulovat výběrové řízení je Úřad pro hospodářskou soutěž. Ten už řízení šetří a právo zrušit řízení má jedině v tom případě, že by zjistil porušení zákona.

Vláda se také shodla na znění novely zákona o investičních pobídkách. Novela odstraňuje výkladové a aplikační problémy zákona platného od května loňského roku. Postup posuzování žádostí o udělení pobídek bude nyní plně odrážet postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a zlepší se kontrola splnění všeobecných podmínek jednotlivými příjemci úlev. Rovněž se zvýší kompetence ministerstev financí, práce a sociálních věcí a životního prostředí. Podmínkou získání investičních výhod je investice nejméně deset miliónů dolarů, v regionu s vysokou nezaměstnaností polovina. Pobídky zahrnují slevu na dani z příjmů a hmotnou podporu vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci zaměstnanců.

Markéta Kaclová, Aleš Heřmánek, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme