Vláda má plán boje proti drogové závislosti pro příští dva roky
Vláda sestavila nové plány, jak snížit počty závislých na drogách nebo alkoholu. Už v předchozích letech se počítalo s tím, že se musí omezit nadměrné pití a užívání konopí hlavně u mladých lidí. Zatím se to ale nepovedlo.
Případ z posledního týdne: Teprve dvacetiletí mladíci prodávali nezvykle silnou drogu extázi. Skončili ve vazbě. O rok mladší dívka, která se drogou předávkovala na maturitním večírku, zemřela.
„Výjimečný případ je, doufám, to úmrtí. Ale to, že mladí lidé neberou rekreační drogy jako hrozbu, je problém, který existuje. Protože v tuto chvíli nebyly moc prostředky na to, abychom udělali nějaké masivnější kampaně, pracovali i s mladými lidmi. Ono to vypadá, že tyto látky jako marihuana nebo extáze jsou méně rizikové. Ale přeloženo pro mladé lidi je to nerizikové – a tak to není,“ říká národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
Hostem Ranního interview na Radiožurnálu byl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil
Pražská tragédie je možná extrémní příklad, protože většina mladých Čechů se spokojí s marihuanou. Podle autorů protidrogového plánu česká společnost čím dál víc toleruje užívání konopných látek. Evropská školní studie ukázala, že aspoň jednu zkušenost s konopím má přes 42 procent českých středoškoláků. Ti se tak drží na špičce Evropy.
Problémy s kouřením marihuany má v Česku víc než 100 tisíc lidí. Pro dokreslení, alkohol pije víc než dost jeden a půl milionu Čechů. Peněz, které stát dává na prevenci, je ale čím dál míň.
Vznikne integrovaná politika
To má změnit dvouletý akční plán protidrogové politiky. „Máme několik priorit. Jedna z těch důležitých věcí je takzvaná integrovaná politika. Chceme začít propojovat politiky, které se zabývají legálními i nelegálními drogami, dohromady. To znamená alkohol, tabák a nelegální drogy,“ říká Jindřich Vobořil a pokračuje:
„Skončilo to, co bývalo dřív, že drogy byly záležitostí třeba kolem nějaké rockové subkultury. Dnes už je to v jednom balíčku, motá se to kolem noční, taneční zábavy, kde dominuje alkohol. Je to nejčastější vstupní droga. Studie říkají, že jsou tam přímé korelace u lidí, kteří před šestnáctým rokem pravidelně užívají alkohol, u nich se vyvíjí závislost i na nelegálních látkách.“
Třeba zákon zakazující kouření v restauracích ale možná ani tentokrát neprojde. Připouští to ministr zdravotnictví Leoš Heger, podle něj přitom zkušenosti ze severských zemí ukazují, že toto opatření zisky restauratérů nesnižuje, a naopak přitáhne více lidí.
Kouření v restauracích asi zůstane
Podle průzkumu Univerzity Karlovy by každý třetí mladý kuřák cigaretu do ruky vůbec nevzal, kdyby se kouřit v hospodách a barech nesmělo.
„Tendence je dekriminalizovat nelegální drogy a hledat jiné typy regulací a na druhé straně zas trochu zpřísňovat v oblasti alkoholu a tabáku. Je přichystána část novely, kde by mělo být zpřísňování v oblasti vymáhání práva u současných zákonů, nalévání nezletilým. Mělo by to být zaměřeno na lidi, kteří s alkoholem obchodují, je to spojeno i s nedávnou metanolovou aférou,“ dodává Vobořil.
Odborníci plán vítají
Přednosta Kliniky adiktologie Michal Miovský považuje plán za důležitý. „My to velmi vítáme. Je to něco, co bylo konečně po mnoha letech vyslyšeno. Troufám si říct, že je to velmi progresivní záležitost i na evropské poměry,“ říká Miovský a pokračuje:
„Prostě proto, že v Evropě ta rozštěpenost těchto témat přetrvává ve většině zemí. A alkohol s tabákem tam jsou většinou odsouvány na druhé místo právě díky tomu, že ty nelegální drogy budí více mediální pozornosti.“
Problémem podle něj je, že ačkoli i dřívější strategické dokumenty jsou velmi kvalitní, nedaří se je uvádět v život.
„Ukazuje se, že dokumenty dosahují opravdu vysoké kvality a ve srovnání s jinými zeměmi jsou některé velmi dobré. Ale v drtivé většině případů to potom naráží v té implementaci na to, že se to nepovede uvést do života a nepodaří se to udržet, pokud se vůbec něco do života uvede,“ poznamenává Miovský.
Upozorňuje také na další velký problém. V Česku prý reálně hrozí rozpad sítě zařízení pro problémové uživatele drog.
„Některá zařízení jsou skutečně zavírána a dochází k propouštění. V některých regionech můžeme hovořit o snížení dostupnosti té péče. A současně se dodnes nepodařilo, přestože dokumenty to obsahují přes 10 let, opravdu sjednotit systém financování a dohlédnout na to, aby ty peníze dostávala ta nejkvalitnější zařízení,“ konstatuje Miovský.
Stát by měl podle něj více respektovat odbornou obec. „Aby byla posílena role například odborných společností a aby jejich nálezy byly přeneseny na tu rozhodovací úroveň,“ uzavírá odborník.
