Vláda nehodlá zbavit nemocnice dluhů plošně
Na 800 milionů korun odhadují odborníci dluhy českých a moravských nemocnic. Kabinet Vladimíra Špidly proto musí Poslanecké sněmovně v pátek předložit písemnou zprávu o postavení těchto zdravotnických zařízení, které od ledna i s jejich dluhy převezmou od státu kraje. Ty na úhradu dluhů nebudou mít peníze a převzetí dosavadních okresních nemocnic se brání. Vláda však o plošném oddlužení neuvažuje.
Parlamentem požadovanou zprávu o zadlužených nemocnicích ve čtvrtek schválila vláda na mimořádném zasedání. Kabinet ale s plošným oddlužením nemocnic nepočítá. "Centrálně máte možnost regulovat jen v těch zařízeních, která spadají do kompetence fakultních nemocnic a ostatních, které jsou řízeny přímo ministerstvem zdravotnictví," zdůvodnila postoj vlády ministryně zdravotnictví Marie Součková.
Podle ministryně by se dluhy měly řešit především změnou předpisů o úhradách za zdravotní péči. Sazba zdravotního pojištění 13,5 procenta se ale, jak Součková zdůraznila, nezmění. "Bude se zvyšovat odvod za státem placené pojištěnce, to znamená od prvního ledna zhruba v objemu dvou miliard. Dále byla zvýšena i minimální mzda na 6200 korun, takže odvod ze zdravotního pojištění bude podstatně vyšší," doplnila.
Podle šéfky resortu zravotnictví Marie Součkové také mají moci zadlužené okresní nemocnice těžit z toho, že stát zvýší platby za děti a důchodce, což představuje dvě miliardy korun navíc. Víc peněz do zdravotnictví půjde i díky zvýšení minimální mzdy, což znamená rovněž vyšší odvody na pojištění. Kabinetem schválenou zprávu obdrží sněmovna v pátek.
V některých případech bude podle Součkové třeba vyměnit personální obsazení nemocnic. "Domnívám se, že i kraje využijí svých pravomocí, a nejenom že budou probíhat častější kontrolní mechanismy, ale také otázka nových výběrových řízení na management nemocnic, a také nutnost restrukturalizace lůžkového fondu," nastínila další z možných řešení.
Ministerstvo zdravotnictví vidí cestu ke zlepšení neutěšeného stavu především v doplnění chybějící legislativy. "Izolovaně se dluhy řešit nemohou, je potřeba postupná změna celého systému," říká mluvčí resortu Mario Böhme. Podle něj to jsou především zákony o zdravotnickém zařízení, o zdravotní péči a o způsobilosti k výkonu lékařského povolání a ostatních zdravotnických povolání. "Příslušné právní normy se v současné době na ministerstvu zdravotnictví vytvářejí, postupně budou předkládány vládě a Parlamentu," dodal Bohme.
Jak Radiožurnálu řekl ředitel Kladudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi Josef Langer, vláda by se měla hlavně zamyslet nad tím, co tyto problémy způsobilo. "Celé problémy způsobily vyhlášky o úhradách, zejména vyhláška 458 o úhradách na první pololetí 2002, která diskriminuje nemocnice a neumožňuje jim naplnit, co jim bylo dáno, to znamená navýšení mezd," vidí příčinu současného stavu ředitel.
Diskusi o zadluženosti nemocnic prosadili ve sněmovně opoziční poslanci. Od ministryně zdravotnictví Marie Součkové chtěli 3. prosince slyšet, jak bude tento problém řešit. Její vystoupení však zákonodárce neuspokojilo, a uložili jí, aby zprávu předložila písemně. Písemné stanovisko chtějí i od asociace krajů. V debatě budou pokračovat 10. prosince.
S vážnými finančními problémy se potýká 30 okresních nemocnic. Zadluženost některých nemocnic vedla v minulých dnech Asociaci velkodistributorů léčiv až k zastavení dodávek léků. To postihlo nemocnice v Rokycanech, Valašském Meziříčí, Rychnově nad Kněžnou, Strakonicích, Kroměříži a v Třebíči.
