Vláda o stíhačkách

Výběr stíhaček pro českou armádu bude večer nejsledovanějším bodem zasedání vlády. Odborná komise jednoznačně doporučuje švédské letouny Jas-39 Gripen, na druhém místě skončila Belgie s nabídkou použitých amerických stíhaček F-16. Nabídky poslaly také Kanada, Nizozemsko a Spojené státy. V rozhodování kabinetu připadají v úvahu asi 4 varianty. Zvolit mezi švédskými gripeny, belgickými F-16, vyhlásit druhé kolo výběru anebo celou věc zrušit.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

F-16 nad horami

F-16 nad horami | Foto: US Dep. of Defense

Vláda má před sebou těžký úkol. Na večerním zasedání by měla rozhodnout, které stroje nahradí dosluhující stíhačky Mig v naší armádě. Odborná komise stojí na straně švédských Grippenů. Ve hře jsou i Belgie s nabídkou použitých amerických stíhaček F-16, Kanada, Nizozemsko a Spojené státy. I když favority jsou Švédové, objevují se obavy, že stroje původem z neutrálního státu zkomplikují integraci Česka do NATO a zhorší vztahy České republiky a Spojených států.

Mistopředseda branně bezpečnostního výboru sněmovny Miloš Titz ale toto nevnímá jako největší handicap pro Grippeny. "Samozřejmě první desítky Gripenů vyrobených pro švédské letectvo ještě vycházely z toho, že Švédsko bylo neutrální zemí, a nebylo ještě ani členem EU, ale postupně od 120. kusu je to letadlo, které podle našich vojenských odborníků je plně interoperabilní. Může tedy operovat s jinými typy zavedenými do aliance."

Američané na vládu naléhají, aby vybrala stroje jejich výroby. Podle Titze jsou ale F-16 už jednoduše staré. "F-16 konstrukčně bylo geniální letadlo a geniální odpověď na zkušenost s Mig-21 ve Vietnamu, ale nicméně je to letadlo 70. let. Bylo zavedeno do operační služby v roce 1979 jak ve SPojených státech, tak v západní Evropě. Spočítejte si ta léta."

Opoziční ODS postup kabinetu při přezbrojení armády kritizuje. Její stínový ministr obrany Petr Nečas je přesvědčený, že ministři měli vypsat řádné výběrové řízení, a také se pokusit v této věci předem nalézt širší shodu napříč politickým spektrem, opozici nevyjímaje. "My bychom si nikdy nedovolili jít do podobného kroku při tak slaboučkém mandátu, který má tato vláda, s převahou pouhého jednoho mandátu v poslanecké sněmovně a vůbec bychom si nedovolili podobnou věc realizovat bez hlubokých zásadních konzultací s pozicí a pokud možno bez snahy získat souhlas demokratické opozice v této věci."

Jak Radiožurnálu řekl mluvčí ministra obrany Ladislav Šticha, vláda ale dnes dodavatele stíhaček určit nemusí. "V té teoretické rovině jsou ty varianty čtyři: dvě možné a dvě velmi málo pravděpodobné. Ta první je, že vláda se přikloní k doporučení komise a vybere švédskou nabídku. Méně možná je varianta, že po diskuzi ve vládě bude vybrána jiná nabídka, například belgická. A pak jsou ty dvě velmi nepravděpodobné varianty, a to, že by vláda buď soutěž úplně zrušila anebo že by vláda připustila možnost, kterou nyní některé státy požadují, a to je jakési druhé kolo."

Markéta Kaclová, Vít Dvořák, Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme