Vláda o stíhačkách
Výběr stíhaček pro českou armádu bude večer nejsledovanějším bodem zasedání vlády. Odborná komise jednoznačně doporučuje švédské letouny Jas-39 Gripen, na druhém místě skončila Belgie s nabídkou použitých amerických stíhaček F-16. Nabídky poslaly také Kanada, Nizozemsko a Spojené státy. V rozhodování kabinetu připadají v úvahu asi 4 varianty. Zvolit mezi švédskými gripeny, belgickými F-16, vyhlásit druhé kolo výběru anebo celou věc zrušit.
Vláda má před sebou těžký úkol. Na večerním zasedání by měla rozhodnout, které stroje nahradí dosluhující stíhačky Mig v naší armádě. Odborná komise stojí na straně švédských Grippenů. Ve hře jsou i Belgie s nabídkou použitých amerických stíhaček F-16, Kanada, Nizozemsko a Spojené státy. I když favority jsou Švédové, objevují se obavy, že stroje původem z neutrálního státu zkomplikují integraci Česka do NATO a zhorší vztahy České republiky a Spojených států.
Mistopředseda branně bezpečnostního výboru sněmovny Miloš Titz ale toto nevnímá jako největší handicap pro Grippeny. "Samozřejmě první desítky Gripenů vyrobených pro švédské letectvo ještě vycházely z toho, že Švédsko bylo neutrální zemí, a nebylo ještě ani členem EU, ale postupně od 120. kusu je to letadlo, které podle našich vojenských odborníků je plně interoperabilní. Může tedy operovat s jinými typy zavedenými do aliance."
Američané na vládu naléhají, aby vybrala stroje jejich výroby. Podle Titze jsou ale F-16 už jednoduše staré. "F-16 konstrukčně bylo geniální letadlo a geniální odpověď na zkušenost s Mig-21 ve Vietnamu, ale nicméně je to letadlo 70. let. Bylo zavedeno do operační služby v roce 1979 jak ve SPojených státech, tak v západní Evropě. Spočítejte si ta léta."
Opoziční ODS postup kabinetu při přezbrojení armády kritizuje. Její stínový ministr obrany Petr Nečas je přesvědčený, že ministři měli vypsat řádné výběrové řízení, a také se pokusit v této věci předem nalézt širší shodu napříč politickým spektrem, opozici nevyjímaje. "My bychom si nikdy nedovolili jít do podobného kroku při tak slaboučkém mandátu, který má tato vláda, s převahou pouhého jednoho mandátu v poslanecké sněmovně a vůbec bychom si nedovolili podobnou věc realizovat bez hlubokých zásadních konzultací s pozicí a pokud možno bez snahy získat souhlas demokratické opozice v této věci."
Jak Radiožurnálu řekl mluvčí ministra obrany Ladislav Šticha, vláda ale dnes dodavatele stíhaček určit nemusí. "V té teoretické rovině jsou ty varianty čtyři: dvě možné a dvě velmi málo pravděpodobné. Ta první je, že vláda se přikloní k doporučení komise a vybere švédskou nabídku. Méně možná je varianta, že po diskuzi ve vládě bude vybrána jiná nabídka, například belgická. A pak jsou ty dvě velmi nepravděpodobné varianty, a to, že by vláda buď soutěž úplně zrušila anebo že by vláda připustila možnost, kterou nyní některé státy požadují, a to je jakési druhé kolo."
