Vláda o vedení tajných služeb i o lustracích
Vláda přijala rezignaci ředitelů Bezpečnostní informační služby a Národního bezpečnostního úřadu Jiřího Růžka a Tomáše Kadlece. Do doby jmenování jejich nástupců povedou obě instituce dosavadní náměstci Jiří Lang a Jan Mareš. Premiér Špidla tvrdí, že noví ředitelé budou jmenováni do několika málo týdnů. K iniciativě komunistických poslanců na zrušení lustračních zákonů zaujal vládní kabient neutrální postoj.
Rezignaci ředitelů BIS a NBÚ vláda přijala. Do doby jmenování jejich nástupců povedou obě instituce dosavadní náměstci Jiří Lang a Jan Mareš. Premiér Špidla tvrdí, že noví ředitelé budou jmenováni do několika málo týdnů.
"Bude zahájeno jednání s výborem branně bezpečnostním, které ukládá zákon, o jménech, o nichž předpokládám, že budou nominována. Tato jména předložím výboru," oznámil Špidla.
Šéfové obou klíčových tajných služeb nabídli svou rezignaci minulý týden. Vedoucího civilní kontrarozvědky kvůli nezákonným odposlechům před časem tvrdě kritizovali siloví ministři Stanislav Gross a Jaroslav Tvrdík.
Předseda bezpečnostního výboru Jan Vidím z ODS pokládá obě rezignace za vynucené. Jak minulý týden řekl Českému rozhlasu, podle jeho názoru souvisejí právě s neshodami mezi premiérem a ministrem vnitra. "Je nyní na čase, aby teď vláda začala konzultace s opozicí. Obě speciální služby nejsou politické, jsou nutné pro fungování státu. Očekáváme, že se na nás premiér obrátí v řádu hodin."
Ministr Gross minulý týden odmítl spekulace, že snaha o odvolání Růžka i Kadlece není výsledkem jejich špatné práce, nýbrž rozporů mezi ním a premiérem Špidlou. Podrobněji však nechtěl záležitost komentovat. Českému rozhlasu pouze řekl: "To jsou dosti citlivé mechanismy na to, aby jednotliví ústavní činitelé dělali nějaké velké soudy."
Mezi Kadlecem a Růžkem, ale i jejich službami nebyly vztahy v poslední době ideální. Dokonce kolovaly informace, že BIS odposlouchávala Kadlece kvůli podezření, že NBÚ účelově provádí některé bezpečnostní prověrky. NBÚ obvinění důrazně odmítl.
Vláda zaujala neutrální stanovisko k iniciativě komunistických poslanců na zrušení lustračních zákonů. Vláda chce tuto věc řešit vlastní úpravou. Lustrační zákony patří k nejkontroverznějším právním normám polistopadové historie. Federální a po něm republikový parlament je přijal před více než deseti lety s cílem ochránit nově utvářené instituce před vlivem někdejší tajné komunistické policie a lidí s ní spjatých.
Lustrační zákony měly původně platit jen do roku 1996, avšak parlament už dvakrát prodloužil jejich platnost. Ta je nyní prakticky neomezená.
Širší využití internetu pro obchodování předpokládá tzv. Bílá kniha elektronického obchodu, kterou schválila vláda. Ministerstvo informatiky v ní navrhuje řadu změn v zákonech, které budou předloženy do konce letošního roku. Podle ministra Vladimíra Mlynáře navrhované novely například umožní strojový elektronický podpis pro různé instituce. Změní se také občanský a obchodní zákoník tak, aby se smlouvy daly uzavírat i prostřednictvím internetu.
