Vláda odložila jednání o rozdělování peněz mezi obce
Ministerstvo financí se snaží vyjít vstříc protestům obcí a měst. Ty si stěžují, že mají menší příjmy z daní než dřív a že je způsob rozdělování nespravedlivý. Ministerstvo proto připravilo změnu zákona o rozpočtovém určení daní, kterou dnes ale vláda stáhla z programu.
Novela měla přinést více peněz zejména obcím, které mají pod 300 obyvatel a nebo nízkou hustotu osídlení. Dosud zákon počítá daňové příjmy obcí podle počtu obyvatel upraveného koeficienty, které vycházejí z velikosti obcí. Hlavní změny popsal mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob: "Tento návrh byl intenzivně konzultován jak se svazem měst a obcí, tak například i se zástupci Smlouvy obcí a měst proti daňové diskriminaci. Návrh odstraňuje hlavní nedostatky stávajícího stavu a zvyšuje podíl obcí na sdílených daních. Obce si polepší minimálně o dvě a půl miliardy. Odstraňují se skokové přechody mezi velikostními kategoriemi obcí."
Návrh na změnu zákona o rozpočtovém určení daní nepodpořila víkendová rada ODS. Návrh je prý jednostranný a málo zohledňuje místo vzniku daní. Ministr zemědělství a místopředseda ODS Petr Gandalovič k tomu dodal: "To je téma, které chceme ještě znovu otevřít. Domníváme se, že současná podoba není zcela vyhovující a není zcela v souladu s naším programem."
Stažení novely zákona z programu vlády znamená, že se o změně rozpočtových pravidel bude znovu mluvit až příští rok. To se ale nelíbí třeba starostce obce Struhařov Dagmar Fedákové: "Já musím konstatovat, že jakýkoli odklad spravedlivějšího dělení daní znamená pro malé obce jen další potíže. Pro obce, které se moc nesnaží znamená narůstající zanedbanost jejich infrastruktury. Pro obce, které se snaží získat dotace, tak stále větší zadluženost. Protože na dotace dosáhnout a spolufinancovat projekty je pro malé obce prakticky nemožné nebo velice komplikované." Podle Dagmar Fedákové nahrává stávající systém větším městům: "Pokud dobře vím, tak velká města získávají na jednoho občana až šestapůlkrát více než malé obce."
