Vláda odsouhlasila plán na zrušení vojenského újezdu v Brdech

Armáda už nepotřebuje tolik prostoru pro výcvik. Návrh ministerstva obrany, který do dvou let počítá se zrušením vojenského újezdu Brdy, proto dnes podpořila vláda v demisi. Další čtyři armádní území by se pak měla v roce 2015 částečně zmenšit a otevřít veřejnosti. Podle premiéra Jiřího Rusnoka se tím ušetří peníze v rozpočtu resortu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojenské cvičení Létající nosorožec v Brdech | Foto: Zdeněk Hejkrlík

„Tento projekt připravujeme více jak dva roky. Pracovalo na tom nejenom ministerstvo obrany, ale spolupracovali jsme s ministerstvem vnitra, financí, místního rozvoje, zemědělství, životního prostředí a se zástupci všech dotčených krajů, ale i jednotlivých sídelních vesnic. Já si myslím, že jsme připravili opravdu optimální návrh,“ zdůrazňuje ministr obrany v demisi Vlastimil Picek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Plán na zrušení vojenského újezdu Brdy a zmenšení dalších čtyř újezdů shrnuje Petra Benešová

Vojenské újezdy se rozkládají na zhruba 130 tisících hektarech, tedy necelých dvou procentech dnešního území České republiky.

Ve čtyřech újezdech – Boletice, Libavá, Hradiště a Březina – by se měly uvolnit části obydlených území. Vojenský újezd Brdy by se pak od roku 2016 zrušil úplně.

„Armáda má příliš mnoho vojenských prostorů vzhledem k velikosti. Máme stejně vojenských prostorů, jako jsme měli v 90. letech, ale armáda už nemá 115 tisíc lidí, ale jen 21 tisíc lidí,“ vysvětluje mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Důvody pro rušení vojenských újezdů přiblížil ministr obrany v demisi Vlastimil Picek

Při zrušení Brd a zmenšení zbývajících čtyř újezdů by se podle něj celková výcviková plocha zmenšila zhruba o 30 procent.

Ve středočeských Brdech, které mají zhruba 26 tisíc hektarů, by si armáda ale ponechala 560 hektarů jako cvičiště pro dělostřeleckou brigádu v Jincích.

„Pokud Brdy zrušíme, budeme s tím mít samozřejmě nějakou investici, která souvisí s rušením, ale do budoucna tím ministerstvo obrany ušetří jenom na Brdech 70 milionů korun ročně,“ upozorňuje Pejšek.

Rozdělení Brd mezi dva kraje

Hejtman Středočeského kraje Josef Řihák z ČSSD prosazoval, aby o změnách rozhodla až nová vláda. Sociální demokracie, která vyhrála volby, si myslí, že by se měl místo brdského újezdu zrušit výcvikový prostor Boletice.

Řihákovi se navíc nelíbí, aby část území následně připadla také pod Plzeňský kraj. Ministerská varianta počítá s tím, že by se Brdy rozdělily mezi oba kraje podle stavu před rokem 1949, kdy hranici tvořilo rozvodí.

„Požadujeme, aby tady byla vyhlášena stavební uzávěra. Tím, že dojde k odtržení asi 38 procent tohoto prostoru, tak si myslíme, že by to bylo vůči Středočeskému kraji nespravedlivé. Já věřím tomu, že vláda toto neudělá,“ doufá hejtman.

V případě krize bude vláda zřejmě moci povolat specialisty do služby v armádě

Číst článek

Místopředseda ODS Jiří Pospíšil by naopak rozdělení uvítal. „A to z toho důvodu, že právě z Brd obce na Rokycansku a Plzni-jih čerpají vodu,“ říká Pospíšil.

Vojáci nyní čistí území výcvikového prostoru od munice, aby mohl být bez problémů otevřen veřejnosti.

Obavy z turistů i stavbařů

Někteří místní však mají z otevírání Brd turistům strach. „Zrovna na této části se mi líbí, jak to bylo dřív takové tajemné. Teď jsem tu byl před 14 dny s dětmi na kolech a tady je provoz jako v Praze, z toho mám trošku obavy, aby to nešlo do Prčic,“ svěřuje se čtyřicátník Milan, který se v podhůří Brd narodil a pořád tam z města jezdí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Obavy obyvatel Brd ze zrušení vojenského újezdu zaznamenal reportér Ľubomír Smatana

Kuchařka Jana z hospody ve Strašicích vidí důsledky už dnes. „Když se půjdete podívat, tak najdete PET flašky, obaly od všeho možného. Co je újezd otevřený o víkendech pro veřejnost, tak je to znát,“ tvrdí.

Z pohoří by podle plánů měla vzniknout chráněná krajinná oblast, tento záměr nemá žádné zásadní odpůrce. Líbí se i řediteli Muzea středních Brd Martinu Langovi, který ale ví, že i v CHKO se může stavět. „Máme obavy z určitých tlaků různých stavebních lobby,“ připouští Lang.

Jana Čermáková, Ľubomír Smatana, Petra Benešová, krw, mka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme