Vláda plánuje pro uprchlíky z Jordánska a Kurdistánu kurz češtiny i bezpečnostní prověrky

Česká republika plánuje do konce roku 2017 přijmout 1100 uprchlíků, kteří jsou na území Evropské unie, a dalších 400, kteří jsou v uprchlických táborech mimo EU. První by mohli přijít už v září. Rozhodla o tom na včerejším večerním jednání vláda. Kabinet se v souvislosti s tím zabýval i možnými bezpečnostními riziky, podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) si vláda musí při výběru ponechat právo veta.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Uprchlický tábor Za'atari v Jordánsku

Uprchlický tábor Za'atari v Jordánsku | Foto: DFID - UK Department for International Development, CC BY-NC-ND 2.0, UNCHR/Sokol

Česko by mohlo přijmout 400 běženců ještě letos, příští rok 700 a o rok později 400. To jsou čísla, s nimiž jede Chovanec na dnešní neformální zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra zemí EU do Lucemburku.

Podle vyjádření členů vlády po včerejším jednání mandát neobsahuje žádná kritéria výběru, některá však zřejmě nastavená budou. Chovanec zmínil třeba profesní zaměření konkrétního uprchlíka a jeho šance na uplatnění na českém trhu práce. A jde také o otázky bezpečnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Plány české vlády ohledně přijímání uprchlíků přiblížila redaktorka Lenka Jansová

„Jsme připravení v táborech v Jordánsku a Kurdistánu vyslat naše odborníky tak, aby lidé, kteří nám budou přicházet z těchto oblastí, prošli bezpečnostním skenem, prošli dejme tomu jakýmsi tříměsíčním přípravným kurzem, kde by získali základy češtiny, byl proveden bezpečnosti sken, pohovory a další věci. Chceme eliminovat jakékoli bezpečnostní riziko pro Českou republiku,“ nastínil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

V případě lidí, kteří už jsou na území EU, chce mít Česká republika v případě pochyb – ať už bezpečnostních, nebo zda se skutečně jedná o uprchlíky – možnost vracet je do zemí, kam prvně přijeli.

„To znamená především do Itálie a Řecka,“ řekl včera v České televizi vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Česko je připravené do konce roku 2017 přijmout 1500 uprchlíků

Číst článek

Jan Schroth, projektový manažer české kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci, upozornil, že ti uprchlíci, kteří se dostanou až do Evropy, patří mezi elitu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhodnutí vlády přijmout 1500 migrantů komentuje Jan Schroth, projektový manažer české kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci

„Jsou to ti, kteří na to mají prostředky, kteří tady mají kontakty. Jsou to lidé, kteří jsou i jazykově vybaveni, takže Evropa se těchto migrantů nemusí obávat. Spíše by je mala vítat, protože to jsou lidé, kteří mají co nabídnout,“ poznamenal.

Vláda se bude tématem migrantů podrobněji opět zabývat příští týden. Chovanec předloží ministrům deset objektů, o které by se mohly rozšířit služby pro azylanty. „V současné době nebudu sdělovat lokace, vláda se s nimi seznámí příští týden,“ poznamenal ministr.

Mluvit se také bude o navýšení počtu cizineckých policistů nebo pracovníků ministerstva vnitra či o tom, kolik by to všechno mělo Českou republiku stát.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je přijímání uprchlíků „solidární akce“ a „nezbytná pomoc v krizové situaci“, ne však řešení dnešních problémů Evropy s migrací.

„Řešení migrační krize spočívá v dalších opatřeních, která Česká republika i nadále bude velmi důrazně v Evropě prosazovat, a to je skutečné fungování schengenské hranice, zejména jižní schengenské hranice, reálná návratová politika, abychom byli schopni vracet ekonomické imigranty, kteří nezískají v Evropě azyl, a samozřejmě stabilizace zemí v okolí Evropské unie,“ poznamenal Sobotka.

Ze Sýrie už uprchly 4 miliony lidí

Počet uprchlíků ze Sýrie, kterou zmítají boje od roku 2011, už přesáhl čtyři miliony, což je největší migrační vlna způsobená jediným konfliktem za jednu lidskou generaci. Dnes na to upozornil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Jejich počet navíc pořád stoupá a slíbených peněz na zabezpečení potřeb lidí v nouzi se akutně nedostává. Jak upozorňuje zmíněný úřad, financí je tak málo, že už nebude možné zajistit materiál a potraviny potřebné pro přežití běženců v příštích šesti měsících.

Syřané jsou přitom jen jednou skupinou migrantů, která se snaží najít útočiště v Evropě. Stejně tak se to týká obyvatel afrických zemí s nestabilními režimy, v neposlední řadě Libye.

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme