Vláda po šestihodinové debatě prosadila ve sněmovně církevní restituce
Vládní koalice po několikahodinovém nočním jednání prosadila v poslanecké sněmovně schválení církevních restitucí. Církvím má být podle návrhu vrácen majetek v hodnotě 75 miliard korun a navíc 59 miliard jako finanční kompenzace v průběhu třiceti let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.
Opozice s návrhem nesouhlasí a snažila se jeho projednávaní blokovat. Premiér a šéf ODS Petr Nečas dlouhé projevy opozice odsoudil s tím, že diskuzi většinou nikam neposunuly.
„Ta diskuze zbytečně zabíhala do tóniny, která podle mého názoru nepřispěla k důstojnosti poslanecké sněmovny, a argumenty, které tady velmi často zaznívaly, vedle pár věcných argumentů, se kterými člověk může nebo nemusí souhlasit, nabývaly někdy až bizarních rozměrů,“ uvedl Nečas.
Hostem Ranního interview Radiožurnálu byl předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml
ČSSD nazvala schválení církevních restitucí sněmovnou za „Černý pátek pro Česko“. Podle šéfa strany Bohuslava Sobotky se sociální demokraté budou snažit, aby senát předlohu zamítl a vrátil zpět poslancům.
„Vzhledem k tomu, že ten návrh získal 93 hlasů tady při hlasování v poslanecké sněmovně, při hlasování v září bude muset získat 101 hlasů, a to si myslím, že při dnešním nadšení celé řady koaličních poslanců, které nebylo příliš velké pro schválení církevních restitucí, může být v září pro vládu problém,“ řekl Sobotka.
Premiér Petr Nečas je naopak přesvědčen, že se mu dostatečný počet hlasů podaří získat.
Bohuslav Sobotka také uvedl, že přijetí zákona je pro Českou republiku velmi riskantní, protože podle něj může znamenat prolomení restituční hranice 25. února 1948.
Ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a Starostové) naopak tvrdí, že vyrovnání státu s církvemi je nezbytné.
„Pokud se nám podaří prosadit tento zákon, po 22 letech může skončit období nejistoty, období, ve kterém také obce neměly možnost rozvíjet své stavební či komerční aktivity kvůli některým nedokončeným restitucím,“ prohlásila Hanáková.
Podle šéfa poslanců KSČM Pavla Kováčika by stát neměl v době ekonomické krize vracet církvím tak vysokou částku.
„Tento zákon přichází v době, kdy téměř všem ostatním kategoriím občanů České republiky se utahují opasky. A jestliže takový zákon předkládá vláda, která se nazývá vládou rozpočtové odpovědnosti, tak kde je ta rozpočtová odpovědnost?“ nechápe Kováčik.
Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml je proto připravený na to, že politická bitva bude pokračovat dál. Podivuje se také nad změnou názoru některých stran.
„Bylo zajímavé sledovat prozření třeba Věcí veřejných, které se v původním stavu účastnily vyjednávání za vládu, všechno odsouhlasily a včera při jednání v parlamentu najednou reagovaly úplně opačně,“ říká Ruml.
Například Českobratrská církev evangelická už ví, jak by získané prostředky využila, pokud by se vše dotáhlo do konce.
„Chtěli bychom tuto církev vést tak, aby to, co z této náhrady má a může přijít, bylo úplně jako úplně vedlejší příspěvek. Aby se církev naučila samofinancovat, žít z vlastních zdrojů. Tyhle prostředky, pokud budou, tak chceme využít pro příležitostné věci, diakonické, charitativní, osvětové,“ popsal Ruml, který je také nejvyšším představitelem církve.
