Vláda požádá Nejvyšší správní soud o zrušení Dělnické strany

Vláda dnes přiblížila konec Dělnické strany v Česku. Ministři totiž vyhověli návrhu ministra vnitra Ivana Langera z ODS toto krajně pravicové uskupení zakázat. Bitka příznivců Dělnické strany s policií si nedávno vyžádala na litvínovském sídlišti Janov 16 zraněných. O žádosti kabinetu nyní rozhodne Nejvyšší správní soud.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příznivci Dělnické strany | Zdroj: ČTK

Langer tvrdí, že Dělnická strana porušuje zákon a její činnost se neslučuje s fungováním demokratického právního státu. Odborníci podle ministra sledovali stranu delší dobu a pohár jeho trpělivosti nyní přetekl.

"Jedním z mnoha argumentů je prohlášení tiskového odboru Dělnické strany, že 17. října 2008 Dělnická strana vyhlašuje nulovou toleranci polistopadovému politickému systému, po jehož odstranění již delší dobu volá. Tohle je jeden z řady velmi pádných důvodů, proč tento návrh dávám," uvedl Langer.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s ministrem vnitra Ivanem Langerem v Ranním interview Radiožurnálu

Přestože vláda dnes zákaz podpořila, definitivně rozhodnout může až Nejvyšší správní soud. Členové vedení Dělnické strany se tomuto kroku brání. Hájí se tím, že nikdy žádným způsobem neporušili zákony České republiky. Podle nich jde o zastrašování.

Odborníci navíc říkají, že zákaz nic nevyřeší. Dokonce by prý mohl radikálům prospět. Třeba politolog Miroslav Mareš z brněnské Masarykovy univerzity tvrdí, že by se z nich mohli stát mučedníci. Zbavilo by je to také názvu strany, který teď nemusí být pro voliče příliš přitažlivý. Dělnická strana už dala najevo, že kdyby ji politici skutečně zakázali, nic by to pro ní neznamenalo.

Podle politologa Jana Charváta se dělnická strana v loni otevřela neonacistům a tím získala nové příznivce: "Tím získala poměrně slušnou základnu relativně akceschopných a mobilizovaných lidí. I když ani tady to samozřejmě nelze jakýmsi způsobem přehánět - i tady se jedná spíš o stovky členů než o nějakou rozsáhlou síť. A v jejím případě, pokud by došlo k tomu zákazu, tam se dá předpokládat, že tyto skupiny samozřejmě nezmizí, pokusí se nějakým způsobem přeskupit a pokračovat dál."

Dělnická strana je spojována s dalšími ultrapravicovými uskupeními, organizuje akce, kterých se účastní i příznivci neonacistického Národního odporu či Autonomních nacionalistů. Naposledy uspořádala pochody na litvínovskou čtvrt Janov, obývanou převážně Romy. Ten poslední 17. listopadu vyústil v ostrý střet radikálů s policií.

Potyčky byly zřejmě nejtvrdší od roku 2000, kdy rozsáhlé pouliční násilnosti provázely zasedání světových finančních institucí v Praze. Policisté obvinili 12 lidí, většinu z nich z výtržnictví. Lékaři mostecké nemocnice ošetřili 16 zraněných, deset policistů a šest civilistů. Dělnická strana ve středu oznámila, že v Litvínově připravuje další protestní akci. Údajně by se měla odehrát začátkem prosince.

Jste pro zákaz krajně pravicové Dělnické strany? Hlasujte v naší anketě!

Martin Hromádka, Václava Marešová, Lenka Jansová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme