Vláda přijala dohodu o rozpočtových škrtech. Vyšší daně budou platit všichni

Další vládní krize definitivně končí. Ministři potvrdili úterní dohodu koaličních lídrů a schválili plán ekonomických škrtů a úsporných opatření na příští dva roky. Ta mají udržet schodek státního rozpočtu pod třemi procenty HDP. Jde o kombinaci úspor a zvýšení daní.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr financí Miroslav Kalousek prezentuje přijatá úsporná opatření na tiskové konferenci po zasedání vlády

Ministr financí Miroslav Kalousek prezentuje přijatá úsporná opatření na tiskové konferenci po zasedání vlády | Zdroj: ČTK

Úsporná opatření vláda odsouhlasila bez jediného zádrhelu. Ministři začali jednat krátce po deváté hodině a už před desátou byly škrty jednomyslně schváleny.

Hladké projednání úsporného balíku se víceméně očekávalo. Věci veřejné, které poslední vládní krizi vyvolaly, totiž tvrdí, že se škrty problém nemají a šlo jim prý především o revizi koaliční smlouvy. „My jsme se nikdy nebránili rozpočtové zodpovědnosti, takže já si nemyslím, že by byla nějaká příležitost po této revizi k nějakým dramatickým veletočům,“ řekl předseda Věcí veřejných Radek John.

Přehrát

00:00 / 00:00

Někdejší viceguvernér Centrální banky, analytik společnosti Deloitte Luďek Niedermayer a hlavní ekonom Unicredit bank Pavel Sobíšek diskutovali o rozpočtových škrtech přijatých vládou

Škrty pocítí všichni, opatření má ale platit jen tři roky. O jedno procento v obou sazbách se zvýší DPH, stoupne daň z příjmů a lidé vydělávající více než sto tisíc korun měsíčně zaplatí takzvaný solidární příspěvek ve výši sedmi procent. Zachováno nakonec zůstane porodné, zruší se ale strop na odvody zdravotního pojištění i slevy pro pracující důchodce.

Zavede se také spotřební daň z vína deset korun na litr. Státu by měla ročně přinést asi 300 milionů korun. Dopadnout by měla hlavně na laciné víno z dovozu, zatímco domácí producenti kvalitního vína se prý obávat nemusejí. Definitivní podobu nové sazby vláda určí s ohledem na platnou legislativu Evropské unie, potvrdil v České televizi ministr financí Miroslav Kalousek:

„Skoro 60 procent spotřeby vína v České republice je dovoz a nejmasivnější dovoz jsou ta úžasně lahodná krabicová vína. A my jsme se shodli na tom, že budeme hledat, jak více ochránit zejména moravské a částečně i české specifikum malých, drobných vinařů. Očekáváme, že zhruba 25 až 30 procent domácí produkce zdaněno nebude.“

Vinaři se bouří proti nové dani, je prý likvidační

Číst článek

Součástí úsporných opatření je pomalejší růst důchodů. „To znamená úprava valorizačního schématu pro roky 2013 až 2015 v důchodovém systému tak, že dosavadní systém valorizací je snížen na formuli, která bude zahrnovat jednu třetinu růstu cen a jednu třetinu růstu mezd,“ zopakoval v České televizi premiér Petr Nečas.

Průměrný důchod v Česku by se tak měl v příštím roce zvýšit zhruba o 156 korun místo původně očekávaných 428 korun. Aby novela zákona o důchodovém pojištění začala platit, musí ji schválit sněmovna i senát a podepsat prezident. Proti pomalejšímu růstu penzí se už postavila Rada seniorů.

Ekonom: Vládní škrty kladou až příliš velký důraz na vyšší zdanění

Číst článek

Dohodou o rozpočtových opatřeních podmiňoval Nečas další vládní spolupráci. Balík teď projednají poslanci. Premiér věří, že všechny tři koaliční strany škrty ve sněmovně podpoří.

„Buďto dohoda a naplňování, nebo předčasné volby. A já jsem jednoznačně řekl, že tento vládní projekt má smysl pouze tehdy, jestliže bude naplňovat konsolidační strategii. Ta je dohodnutá, přes tu nejede vlak. Pokud někdo nebude dodržovat, nemá význam v tomto vládním projektu pokračovat ani hodinu navíc. To, co platilo před týdnem, platí teď, tak bude platit i za týden, za měsíc a podobně, kdyby někdo náhodou přišel s nějakým neplněním nebo nějakými dodatečnými požadavky,“ prohlásil Nečas.

Daňový systém je prý nestabilní, po volbách může přijít změna

Příliš časté změny daňového systému ovšem destabilizují ekonomická očekávání, upozorňuje někdejší viceguvernér Centrální banky, analytik společnosti Deloitte Luďek Niedermayer. Koalice podle něj navíc příliš často mění své plány a problém představují i neshody mezi vládou a opozicí ohledně nastavení daňového systému.

„Obrovská snaha této vlády nezvyšovat daně z práce, to znamená daně z příjmu fyzických osob, je něco, co opozice nepodporuje. Takže z tohoto hlediska je to prostředí nestabilní díky tomu, že po volbách může dojít k podstatným změnám,“ vysvětluje.

Schází mu také analýza faktické rozpočtové situace, od které by se odvíjel plán, kolik a jakou formou se má ušetřit. S předloženými úspornými opatřeními proto Niedermayer spokojen není. Připadá mu také, že seznam byl sestaven tak, aby splnil fiktivní a nepříliš podložený cíl.

Vláda nezvyšuje daně na úkor šetření, říká ekonom

„Mám pocit, že už bychom se měli dívat na daňový systém jako na něco, co působí na ekonomiku, ovlivňuje její vývoj, její růst, zasahuje jednotlivé vrstvy obyvatel a takhle ty změny provádět. Například si myslím, že tento balíček je opravdu velmi tvrdý pro důchodce, protože na ty dopadne zvýšení DPH a zároveň podivná změna výpočtu penzí,“ uvažuje.

Na důchodech, které stále více zatěžují státní rozpočet, se šetřit musí, upozorňuje hlavní ekonom Unicredit bank Pavel Sobíšek. Jednotlivá vládní opatření jsou podle něj správná, otázkou prý ale je, jestli jednotlivé kroky nejdou moc rychle nebo jestli jsou správně strukturovány.

Levice varuje, že na škrty doplatí nejvíc ze všech nízkopříjmové skupiny obyvatel. S tím ovšem Sobíšek nesouhlasí: „Mezi nízkopříjmové skupiny obyvatelstva patří hlavně vícečetné rodiny s dětmi a na ně, pravda, dopadnou opatření ve formě vyšší DPH, ale to je všechno. Tyto rodiny zpravidla neplatí vůbec daň z příjmu. Zatímco na všechny ostatní příjmové skupiny to dopadne vícenásobně, jednak vyšší sazbou DPH a jednak vyšší sazbou daně z příjmu.“

Premiér Petr Nečas přichází na zasedání vlády | Foto: ČTK

Stejně tak si navzdory mínění některých analytiků nemyslí, že vládní strategie představuje zvyšování daní na úkor šetření. „Vláda se snaží šetřit jak na straně výdajů, tak tím, že zvyšuje daně. A právě kombinace těchto dvou opatření je obvykle nejefektivnější,“ říká.

„Když se podíváme na strukturu opatření, tak dvě z těch opravdu zásadních se týkají právě výdajové strany rozpočtu. Jednak jde o krácení valorizace důchodů a jednak o bod nazvaný zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě,“ dodává Sobíšek s tím, že ovšem zatím nebyly zveřejněny detaily druhého bodu.

Tereza Janouškovcová Bartůňková, Veronika Sedláčková, Martina Spěváčková, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme