Vláda rozhodla využít v rozpočtu rezervní fondy, odstartovala i přípravu vysokoškolského zákona

Vláda rozhodla převést všechny rezervní fondy jednotlivých kapitol státního rozpočtu na letošní rok - v objemu více než 40 miliard korun -do příjmové části rozpočtu. Těmito prostředky byly posíleny oblast rozvoje venkova, oblast vysokého školství a prostředky Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Peníze vláda využije i na snížení schodku rozpočtu. Vláda dnes také otevřela cestu k zavedení přímé volby prezidenta a dala zelenou přípravě zákona o reformě vysokého školství. Ta bude vycházet z tezí takzvané Bílé knihy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr školství Ondřej Liška(SZ) | Foto: ČTK

Podle ministra financí Miroslava Kalouska rozhodnutí vlády využít v rozpočtu rezervní fondy ministerstev zabrání tomu, aby se deficit rozpočtu dostal na 100 miliard: "Je to poměrně významné protikrizové opatření české vlády, protože kdybychom neudělali tuto operaci, neobětovali své rezervní fondy, pak by schodek přesáhl částku 112 miliard korun se všemi riziky, které by to znamenalo pro stabilitu veřejných rozpočtů."

Současně pak kabinet rozhodl, že jednotlivá ministerstva nesmí 5 procent svých naplánovaných výdajů utratit a musí je nechat jako rezervu pro nenadálé události, které se kvůli krizi mohou objevit, dodal Kalousek:

"Vláda tím jasně říká: vytvořili jsme rezervu pro mimořádnou situaci. Nicméně nikoliv na úkor deficitu, na úkor dluhu, ale na úkor priorit stávajících kapitol. Toto opatření nás činí akceschopnými proti mimořádné situaci, kdyby musel zasáhnout několikamiliardový vládní výdaj, ale nezvyšuje dluh a nedestabilizuje rovnováhu veřejných financí."

Díky rezervním fondům vláda počítá se schodky 54,2 miliardy korun při tříprocentním růstu ekonomiky, 63 a půl miliardy při růstu dvě procenta nebo 73,3 miliardy korun při jednoprocentním růstu.

Podle místopředsedy ČSSD Milana Urbana je teď hlavně nutné dostat peníze do ekonomiky. Zmiňovaných 40 miliard korun rezerv by proto spíš poslal do průmyslu, aby podniky byly schopné překonat nejhorší období krize a nesoustředil by se jen na výši deficitu a výdajové rámce.

"Samozřejmě je důležité, aby šetřili všichni a v první řadě stát. Já si myslím, že by měl ministr financí zkrátit jednotlivé resortní kapitoly, ale ty prostředky využít do ekonomiky. Nikoliv je stáhnout z ministerstev a posadit se na ně na ministerstvu financí," uvedl Urban.

Vláda otevřela cestu k zavedení přímé volby prezidenta

Vláda souhlasila se zavedením přímé volby prezidenta. Zatím ale v té nejobecnější variantě - to znamená, že zatím by se v české ústavě změnil příslušný článek, ve kterém by se nepřímá volba změnila za přímou. Přesné podmínky, jak by se prezident volil, by měl pak určit až volební zákon, který by na změnu ústavy navazoval.

Bližší podrobnosti řekl po jednání vlády ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil: "V tuto chvíli je potřeba si říci - a to je filozofie toho návrhu - zda vůbec zákonodárný sbor vůbec chce přímou volbu prezidenta. Pokud ano, pak se budeme bavit již o konkrétní mechanice a konkrétním systému. Mohu říci, že ani příznivci přímé volby se v zásadě neshodují v tom, jak ta volba má probíhat. Takže je korektní začít od obecné otázky, a pokud bude kladná odpověď, pak se bavit dále."

Místopředseda ČSSD Milan Urban je ale k tomuto postupu skeptický: "Já si myslím, že to je postup, který se tváří, že je pro přímou volbu prezidenta, ale ve své podstatě to řešení oddaluje. Sociální demokraté jsou, vždycky byli a budou pro to, aby byl příští prezident volen přímo.

Vláda dala zelenou přípravě zákona o reformě vysokého školství

Vláda dnes odstartovala první krok k reformě vysokého školství. Přijala totiž její základní teze zakotvené v takzvané Bílé knize. Na přípravě věcného záměru zákona o vysokém školství bude pracovat jak ministr školství, tak financí. Podle Bílé knihy je totiž podstatou reformy mimo jiné systém grantů a studentských půjček, které by měly předcházet zavedení školného. O tom ale současná vláda neuvažuje.

Co by měla reforma vysokého školství přinést, řekl Radiožurnálu ministr školství Ondřej Liška: "Ten nejdůležitější princip reformy vysokých škol je zvýšení šancí, rovnost příležitostí. Dnešní systém vysokoškolského vzdělávání selektuje studenty, diskriminuje ty, kteří jsou sociálně znevýhodněni. Když se podíváte na to, kdo jsou studenti soukromých vysokých škol, kde se platí školné, tak jsou to právě studenti s nižším sociálním statutem, než ti, kteří studují 'zadarmo' na vysokých školách. To je třeba změnit."

Ondřej Liška chce zásadně změnit i způsob vedení škol. Zatímco dnes volí rektora i děkany fakult akademický senát, tedy učitelé a studenti, nově by se na výběru podílela i správní rada, vybraná ministerstvem školství.

Podle akademiků to ale výrazně omezí akademické svobody. To potvrdil i rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl: "Máme skutečně starosti o autonomii a samosprávu vysokých škol, jakožto velký výdobytek porevolučního úsilí studentů."

S omezením akademických svobod ale ministr školství Ondřej Liška nesouhlasí. "Naopak jedním z cílů reformy je posílit autonomii samotných vysokých škol a zbavit je vlivu ministra školství na vlastní fungování."

Bilou knihu terciárního vzdělávání kritizuje ČSSD, která jí dala přízvisko Topolánkova vysokoškolská Potěmkinova vesnice. Bílá kniha je podle sociálních demokratů jen zpráva o vysokých školách. Pokračuje stínový ministr školství Jiří Havel:

"Vláda si vzala jako jednu z priorit vysoké školy, ale ty třetí rok čekají na nějaké zásadní řešení. V tuto chvíli se jim dává prázdná studie o tom, jaké problémy české vysoké školy mají. To znamená, že pro vysoké školy za celé toto vládní období fakticky nebude uděláno vůbec nic."

Výhrady se ozývají i z vysokých škol. Například akademický senát Univerzity Karlovy už minulý pátek vyzval zákonodárce, aby Bílou knihu vrátili k přepracování. Zástupcům Univerzity mimo jiné vadí, že dostatečně neřeší špatnou finanční situaci humanitních fakult.

Kromě akademického senátu Univerzity Karlovy s nynějším návrhem reformy vysokoškolského systému nesouhlasí i fakulty z univerzit v Brně, Olomouci, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích i Hradci Králové.

Pokud ministerstvo školství nebude reagovat na výtky univerzit, přistoupili by akademikové v krajním případě k dalším krokům, jako jsou stávky nebo bojkot přijímacích zkoušek.

Veronika Malá, Věra Pfeifferová, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme