Vláda rozhodne o další budoucnosti sKaret. TOP 09 je proti zrušení projektu
Po dnešku by mohlo být jasné, jestli kritizovaný projekt sKaret bude pokračovat, nebo od něj stát ustoupí. O jeho další budoucnosti dnes rozhodne vláda. Jednání zřejmě proběhne ve vyostřené atmosféře. Názor na sKarty totiž rozděluje dvě nejsilnější koaliční strany.
Premiér Petr Nečas doporučil zrušení projektu s tím, že je to podle něj nejméně špatné řešení.
„Na základě podrobné analýzy, kterou jsme si provedli, jsem doporučil, aby projekt sKaret byl ukončen,“ deklaroval premiér Nečas.
Kritizovaný projekt chce zrušit stejně tak strana LIDEM. Pro její šéfku Karolínu Peake je projekt zbytečný.
„Pokud nebudou na vládě předložena jednoznačná čísla dokazující smysluplnost a výhodnost projektu sKarty pro stát a daňové poplatníky, tak opravdu nemá cenu se dál trápit a je na místě projekt ukončit,“ uvedla Peake.
Projekt nenašel podporu ani u Národní rady osob se zdravotním postižením, která si stěžovala na to, že pro hendikepované je obtížné si přes sKartu peníze z bankomatu vybírat.
Kritika se na sociální karty snáší i od Úřadu pro ochranu osobních údajů, ombudsmana, opozice a odborářů.
TOP 09 je ale proti zrušení projektu. Podle ní má sociální karta smysl a případné zastavení projektu sKaret strana považuje za podléhaní politické náladě. Podle Miroslava Kalouska by se tak měl projekt v nějaké formě zachovat.
„Je to úspora pro stát a pro velkou část uživatelů platebních karet je to prostě komfortní služba. A žádný rozumný hospodář, když je potřeba něco opravit, tak to neudělá tak, že to vyhodí z okna,“ říká obrazně ministr financí Miroslav Kalousek.
Podle Kalouska navíc hrozí, že by Česká spořitelna jako provozovatel sKaret stát zažalovala o náhradu škody za náklady spojené s vydáváním průkazek.
Zachování ve změněné podobě
Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová na vládu přinese pozměňující návrh, aby se průkazky využívaly pouze k identifikaci příjemců dávek. Založení účtu u České spořitelny by pak podle ní mělo být dobrovolné.
„Projekt sKaret není na odpis a není mrtvý, ale že do něho bylo nainvestováno mnoho skvělých myšlenek, které prostě stejně nás časem doženou,“ domnívá se Ludmila Müllerová.
Náklady ministerstva na projekt sKaret jsou podle Müllerové v řádu desítek milionů korun. Dalších až 100 milionů korun by stály čtečky průkazek, kterými by se vybavily úřady. Stát vydal už 270 tisíc sKaret. Přes čtyři tisíce lidí průkazku odmítly.
Na rozhodnutí vlády tak čeká i Česká spořitelna, která už do projektu investovala 300 milionů korun. Banka se zatím nechce k celé situaci či případné žalobě na stát vyjadřovat.
Plastová kartička navíc
Projekt sKarty tak nehýbá náladou a emocemi pouze politiků, ale především pak lidí, kteří si ji museli pořídit kvůli pobíraní sociálních dávek. Příkladem je pan Rudolf z Prahy, který je s malým synem na rodičovské dovolené.
„sKarta funguje. My jsme si zvykli na termíny, kdy nám to chodí na účet. Máme tam automatický převod a jinak k ničemu jinému to neslouží. Docela to nechápu, celý ten systém, proč kvůli tomu museli vyrábět karty,“ říká pan Rudolf.
Pro pana Rudolfa je tak sKarta jen další zbytečnou plastovou kartičkou.
„Nenosím ji u sebe, protože skutečně nemám potřebu to nějak používat,“ krčí rameny pan Rudolf.
