Vláda schválila celostátní referendum. Podpisem by ho muselo podpořit 250 tisíc občanů

Vláda dnes schválila návrh ústavního zákona o celostátním referendu. Vyhlašovalo by se, pokud by ho svým podpisem v petici podpořilo čtvrt milionu občanů. Rozhodnout by pak mohli o věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu. Zasahovat by naopak nesměli mimo jiné do základních práv a svobod, rozpočtu nebo daní. Zákon musí ještě schválit poslanci i senátoři.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka | Foto: ČTK

Návrh zákona o referendu, o kterém se v Česku léta diskutovalo, připravil ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier z ČSSD.

Výhrady k němu má ale vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL nebo ministerstvo zemědělství. Ombudsmanka Anna Šabatová má k návrhu zákona jedinou připomínku. Podle ní by mělo k vyhlášení referenda stačit 100 tisíc podpisů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vláda schválila celostátní referendum. Podpisem by ho muselo podpořit 250 tisíc občanů. O referendu mluvila ombudsmanka Anna Šabatová

„Domnívám se na základě určitých zkušeností, že shánět podpisy je velmi náročné. Mám trochu strach, že 250 tisíc způsobí, že se nikomu nepodaří dosáhnout toho, aby bylo vyhlášeno referendum,“ řekla dnes Českému rozhlasu Šabatová a dodala:

„Vycházím z analýzy při prezidentských volbách, kdy bylo 50 tisíc (podpisů). Několik kandidátů, kteří zaměstnávali týmy dobrovolníků, nedokázalo splnit tento požadavek.“

Návrh na konání referenda by mohli podat občané České republiky nad 18 let. Svým podpisem v petici by ho muselo podpořit nejméně čtvrt milionu lidí. Referendum by vyhlašoval prezident a bylo by platné, pokud by k urnám přišlo alespoň 25 procent oprávněných voličů.

Referendum bude mít určitá omezení

Ministr Jiří Dienstbier vyjmenoval několik dřívějších problémů, o kterých mohli Češi v případném referendu rozhodnout:

Přehrát

00:00 / 00:00

Návrh zákona o referendu zhodnotili členové ústavně-právního výboru sněmovny Jan Chvojka (ČSSD) a Martin Plíšek (TOP 09)

„Z těch nejvýraznějších debat z minulosti lze uvést případ amerického radaru v Brdech, placení na vysokých školách nebo rychlostního limitu na našich dálnicích.“

O některých věcech ale Češi nebudou moci rozhodnout ani po zavedení celostátního referenda.

„Nelze zasáhnout od základu demokratického právního státu, hlasovat o tom, že Česká republika poruší své závazky z mezinárodního práva a nelze zasáhnout od trestního řízení s konkrétní osobou nebo hlasovat o jmenování a odvolání ústavních činitelů, například prezidenta republiky,“ upřesnil Dientsbier.

Zákon musí podpořit i opozice

O návrhu zákona ještě budou hlasovat obě komory Parlamentu. Přijetí ústavní změny musí odsouhlasit tři pětiny všech poslanců a tři pětiny přítomných senátorů. Prezident nemá právo ústavní zákon vetovat.

Koalice tak bude muset hledat spojence i u opozice. Zavedení referenda podporují komunisté i současní či bývalí zástupci hnutí Úsvit.

ČRo, Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme