Vláda schválila návrh finanční ústavy omezující zadlužení Česka
Kabinet schválil návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti, takzvanou finanční ústavu. Ta má omezit nejen zadlužení státu, ale i obcí a krajů. Normu, kterou po Česku chce také Brusel, musí ještě schválit parlament ústavní většinou a podepsat prezident Miloš Zeman.
Návrh finanční ústavy například počítá se zřízením národní rozpočtové rady a s dluhovou brzdou ve výši 55 procent hrubého domácího produktu.
„Je to hranice bezpečnosti, která je stanovena i s ohledem na to, že pokud máme jednou přijmout euro, tak celkový veřejný dluh by neměl být vyšší než 60 procent hrubého domácího produktu. Proto je ta hranice stanovena na 55 procentech. Chci připomenout, že Česká republika patří mezi nejméně zadlužené země v rámci Evropské unie. Nepatříme mezi státy, které by atakovaly 60procentní hranici,“ vysvětlil premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD.
Vláda schválila návrh finanční ústavy. O normě mluvili ekonomický expert ODS J. Skopeček a předseda rozpočtového výboru za ČSSD V. Votava
Při překročení této hranice bude muset vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Zároveň by se měla snížit platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu a nebudou přiděleny peníze na odměny za práci v sektoru veřejných institucí.
Vláda bude moci také rozhodnout o nižším zvýšení vyplácených důchodů, než stanoví zákon.
Návrh je podle opozice i ministra financí příliš měkký
Normu o finanční ústavě by mohli po debatě podpořit i zákonodárci TOP 09 a ODS, jejichž předchozí vláda chtěla finanční ústavu prosadit také, ale už to nestihla. Navržený způsob je ale podle nich málo důrazný.
„Podle našeho názoru to nestačí, protože v současnosti máme podíl veřejného dluhu k HDP kolem 43 procent. Vláda to posunula na hranici 55 procent, což ukazuje, že ona sama nechce řešit veřejné finance a posouvá odpovědnost na příští politickou reprezentaci. Těch 55 procent v následujících letech bezesporu nedosáhneme,“ upozornil ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Přísnější by byl i ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO. Hranici 55 procent vidí jako kompromis.
„Jako ministr financí jsem doufal v ještě menší číslo. Nicméně je to dobrý kompromis, který jasně stanoví, co se stane, pokud bychom se dostali do té situace. Naše finance se vyvíjejí dobře, takže naší vlády se to týkat nebude,“ vysvětlil Babiš.
Vládní návrh se ještě může změnit
Opoziční strany proto chtějí vládní normu pozměnit. Návrhy budeme předkládat v tom směru, ve kterém jsme s původní fiskální ústavou přišli my, řekl Skopeček.
„Budeme chtít hranici zpřísnit. Jak jsem studoval vládní materiály, tak z návrhu vypadla i povinnost vlády si jít do Poslanecké sněmovny pro důvěru, překročí-li veřejný dluh HDP více jak 50 procent. Jak jsem to četl já, tak tam chybí i hmotná odpovědnost politiků. Tedy když se stát zadluží příliš, aby to pocítily i peněženky poslanců,“ vyjmenoval Skopeček.
„Je třeba si uvědomit, že opoziční poslanec, a ODS je teď v opozici, nemá možnost ovlivňovat výrazným způsobem financování státu. Pro takové plošné trestání jsem poměrně dost vyhraněn. O limitu 55 procent může být diskuze, ale myslím si, že na tom budeme trvat. Výraznou diskuzi očekávám o ustanovení hospodaření samosprávných celků,“ dodal předseda poslaneckého rozpočtového výboru za ČSSD Václav Votava.
