Vláda schválila návrh na omezení imunity zákonodárců
Koaliční vláda podle očekávání schválila návrh na omezení imunity zákonodárců. Ústavní novela, pod kterou se jako zástupci sněmovny podepsali lídři všech tří koaličních stran, omezuje imunitu na dobu mandátu zákonodárců.
Pro vládu byla otázka imunity zákonodárců důležitým tématem a zabývala se jím tedy hned na své první schůzi.
„To proto, že je to atraktivní záležitost. Když se dávala dohromady koaliční smlouva, tak některým stranám, například Věcem veřejným, záleželo právě na takových věcech. Teď je tu naděje, že tahle věc parlamentem projde a bude efektivní,“ myslí si komentátor Českého Rozhlasu Petr Nováček.
Po schválení kabinetem projedná iniciativu sněmovna, schválit ji budou muset také senátoři a podepsat prezident. K prosazení návrhu ústavního charakteru je třeba ve sněmovně většina 120 hlasů, nová vláda přitom disponuje jen 118 hlasy.
„Myslím, že návrh sněmovnou projde. Nedovedu si představit, kdo by se proti němu postavil, protože by to bylo politicky zničující. Pokud to tedy půjde rychle před podzimními volbami," předpověděl komentátor.
Novelu podle dřívějších vyjádření zřejmě podpoří i sociální demokraté. Premiér a předseda ODS Petr Nečas o tom s nimi chce jednat.
„Tento předkládaný návrh novely ústavy omezuje trestněprávní procesní imunitu pouze na trvání mandátu poslance nebo senátora. Po skončení jeho mandátu je možné ho standardně trestně stíhat s tím, že po dobu, kdy běží jeho mandát, neběží promlčecí lhůty,“ sdělil premiér Petr Nečas.
Podobné pojetí imunity je už dnes ve světě běžné. Naopak současná praxe, že poslance nebo senátora není možné stíhat nikdy, pokud ho komora nevydá, má u nás podle ústavního právníka Jana Wintra původ v první republice:
„Za první republiky to bylo navždy vyloučeno. Domnívám se, že tehdy to nebylo nic mimořádného, ale vývoj ve světě dospěl k tomu, že imunita je chápána jenom jako ochrana poslance jenom po dobu, kdy je členem parlamentu, takže není žádný důvod, proč by poslanec neměl být stíhán poté, co jím přestane být.“
Vláda začala pracovat na programovém prohlášení
Vláda podle očekávání odmítla návrh přímé volby prezidenta z dílny ČSSD a další předlohy sociálních demokratů na zavedení institutu obecného referenda a zrušení poplatků ve zdravotnictví.
Nový kabinet na své první schůzi také začal projednávat i programové prohlášení. Dnes dostal na stůl první hrubou verzi programového prohlášení. Tedy jednotlivé kapitoly tak, jak je zpracovala ministerstva, takže dnes se dolaďovala forma a obsah.
Příští středu se bude ještě připomínkovat a celý komplexní dokument pak půjde k připomínkování mezirezortnímu. Kompletní programové prohlášení chce premiér Petr Nečas schválit 4. srpna.
Co se týče obsahu některých kapitol, tak ministerstvo práce a sociálních věcí chystá sjednocení všech úřadů, které vyplácí dávky nebo vazbu výplaty těchto dávek na docházku dětí do školy.
Resort dopravy zase počítá s odkladem zavedení dálničních vinět a ministerstvo financí chce v budoucnu omezit zvyšování důchodů tak, aby se přizpůsobovaly jen růstu cen. Ne jako dosud i růstu reálných mezd.
