Vláda schválila revizi dávek. Poroste také starobní důchod i minimální mzda
Čtyři dosavadní dávky by mohla od příštího roku nahradit jedna nová podpora. Místo příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků by úřady práce mohly začít vyplácet novou dávku státní sociální pomoci. Od ledna se také zvedne o 358 korun starobní důchod, činil by tak průměrně 21 600 korun. Vláda také rozhodla o růstu minimální mzdy v příštích dvou letech.
Podle ministerstva je nová podpora adresnější a motivuje k řešení nepříznivé situace, ulevit má také úřadu práce díky digitalizaci a úbytku administrativy. K podobě normy měly výhrady resorty, ombudsman, kraje, sdružení obcí, organizace na pomoc potřebným či odbory.
STEM: Současný systém penzí neumožňuje prožít důstojné stáří, soudí většina Čechů
Číst článek
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už před jednáním kabinetu řekl, že se podoba reformy bude ještě „ladit“ při projednávání ve Sněmovně.
Nová dávka se má skládat ze čtyř částí - z peněz na živobytí, bydlení, děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše by se měla odstupňovat podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, dvě auta či úspory nejvýš 200 000 až 400 000 korun podle počtu svých členů.
Část na živobytí by připadla jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. U zranitelných osob, tedy dětí, lidí nad 68 let, penzistů či invalidů by měla dosahovat životního minima. U ostatních dospělých by se pohybovala od existenčního do životního minima podle snahy o zlepšení vlastní situace.
Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu. Částka by vycházela z normativních nákladů a energetického paušálu, které by se stanovily na každý rok. Roli by hrála při výpočtu i výše výdělku.
Středula: Zrušení zaručené mzdy porušuje unijní směrnici. Odbory podají stížnost Evropské komisi
Číst článek
Na peníze na dítě by dosáhly rodiny s příjmem pod čtyřnásobek minima místo dosavadního 3,4násobku u přídavků na děti. Podmínkou by byla práce či její hledání a školní docházka dětí. Domácnosti s příjmem do 1,43násobku minima by dostávaly na potomka 500 korun, nad tuto hranici do trojnásobku minima pak 1000 korun. Opatření má podle ministerstva motivovat lidi k práci a k výdělku. U příjmu mezi trojnásobkem a čtyřnásobkem minima by částka zas postupně klesala.
Celkovou dávku by navýšil pracovní bonus. Domácnostem s příjmem do 1,6násobku minima by stát přidal navíc částku, která by odpovídala dvěma pětinám výdělků členů rodiny. Při vyšším příjmu by se bonus snižoval.
Zvyšování minimální mzdy i důchodu
Vláda také rozhodla o růstu minimální mzdy v dalších dvou letech a o nařízení o navýšení starobním důchodu.
Pro letošek činí minimální mzda 18 900 korun. Na hodinu je to 112,50 Kč. Predikovaná průměrná mzda má pro příští rok činit 49 233 korun. Po vynásobení koeficientem by tak minimální mzda měla od ledna vzrůst na 20 800 korun. Na hodinu by se mělo platit minimálně 124,40 Kč. Výši minimální mzdy na další rok vyhlásí ministerstvo práce ve Sbírce zákonů do konce září. „Návrh nařízení vlády vychází ze současného střednědobého cíle ministerstva práce.
24:06
Důchody míří k udržitelnosti, proto můžeme zpomalit tempo zvyšování důchodového věku, obrací Jurečka
Číst článek
To znamená postupně rovnoměrně zvyšovat relaci minimální a průměrné mzdy tak, aby mohlo být v roce 2029 dosaženo 47 procent, což při budoucím zachování této dynamiky znamená každoroční zvyšování relace o 1,2 procentního bodu,“ uvedlo ministerstvo práce v podkladech k nařízení. Při tomto tempu růstu bude příští rok minimální mzda odpovídat 42,2 procenta průměrné mzdy a v roce 2026 pak 43,4 procenta.
Firmám vzrostou příští rok mzdové náklady o 3,5 miliardy korun. Veřejná sféra by měla na minimální a zaručený plat mít 17,1 miliardy korun navíc. Z toho by stát získal na odvodech od firem 1,2 miliardy korun a od veřejného sektoru 5,76 miliardy.
Ministerstvo práce v podkladech píše, že výdělková úroveň a minimální mzda v Česku patří v EU k nejnižším a koeficienty ke zvýšení přiblíží české příjmy částkám ve vyspělejších evropských zemích. Podle resortu měla ČR šestou nejnižší minimální mzdu z 22 států sedmadvacítky.
Starobní důchod se od ledna zvedne v průměru o 358 korun. Činit tak bude průměrně asi 21 060 korun. Všichni příjemci starobních, invalidních a pozůstalostních penzí dostanou přidáno 260 korun. K tomu jim ještě vzroste zásluhový díl penze o 0,6 procenta. Pětisetkorunový bonus za vychované dítě se navýší o tři koruny. O 0,6 procenta se upraví také důchodové příplatky pro odbojáře, vězně komunistického režimu a pozůstalé po nich.
Nařízení schválila ve středu vláda. Oznámilo to ministerstvo práce. Na valorizaci bude podle údajů resortu příští rok potřeba asi 12,3 miliardy korun.
5:34
OVĚŘOVNA: Důchod podle ukrajinských pravidel, ale vyplácený Českem. Šíří se další lež o uprchlících
Číst článek
Solidární pevná výměra, která je stejná pro všechny, musí odpovídat desetině průměrné mzdy. Ta by měla pro příští rok činit 46 557 korun. Na zásluhový díl, v němž se odrážejí odpracované roky, výše odvodů z výdělků a počet vychovaných dětí, pak zbývá navýšení o 0,6 procenta. U průměrné starobní penze je to 92 korun.
K tomu se přidá valorizace výchovného. Bonus 500 korun za dítě by se zvýší o tři koruny. Starobní penze tak od ledna vzroste v průměru celkem o 358 korun. Senioři a seniorky s podprůměrnou penzí dostanou přidáno méně.
Zásluhová výměra se neupraví od ledna lidem, kteří nastoupili do předčasné penze od října loňského roku a nemají ještě řádný důchodový věk. Poroste jim zatím jen solidární část důchodu.
Průměrný starobní důchod by měl příští rok podle podkladů k nařízení odpovídat 42,7 procenta průměrné hrubé mzdy a 53,9 procenta mzdy čisté. Proti letošku je to pokles o 1,6 procentního bodu. O něco oslabí podle podkladů k nařízení i zásluhovost penzí a posílí solidarita. Letos solidární díl činí 21,3 procenta důchodu, příští rok to má být 22,2 procenta. Na valorizaci je potřeba asi 12,3 miliardy korun. Systém důchodového pojištění by měl v roce 2025 podle propočtů zůstat dál v deficitu, a to asi 18,3 miliardy korun.
