Vláda schválila smlouvu o pobytu amerických vojáků v Česku
Podmínky pobytu amerických vojáků pracujících na radarové stanici v Brdech posvětila vláda. Smlouvu SOFA by měli zástupci české a americké diplomacie podepsat 19. září v Londýně. Plný text smlouvy by měl být veřejnosti k dispozici o tři dny později.
Podle ministryně obrany Vlasty Parkanové se Česku podařilo do dokumentu, který má 34 článků a v českém překladu čítá 28 stran, prosadit řadu ústupků a svých postojů.
"Česká strana do kupříkladu prosadila, že se dohoda bude týkat pouze amerického personálu, který souvisí s radarovou stanicí, a případná aplikace dohody na jiné případy pobytu amerických sil je možná pouze po souhlasu České republiky," uvedla Parkanová.
Česko si podle ní ponechává plnou suverenitu a vlastnické právo k území a jakémukoli nemovitému majetku, jehož užívání bylo americké armádě povoleno. "Prostor radarové stanice bude nadále územím ČR a všechny nemovitosti, které tam budou vybudovány ozbrojenými silami USA, se stanou vlastnictvím České republiky v okamžiku dokončení," vysvětlila ministryně. Za vnější bezpečnost základny bude odpovídat Česká republika, za vnitřní USA, dodala.
O smlouvě SOFA mluvila v Radiofóru ministryně obrany Vlasta Parkanová (moderátor Jan Bumba)
Odpůrci radaru už tak nadšení nejsou. Jan Májíček z iniciativy Ne základnám vidí v zatím zveřejněných částech smlouvy několik rozporů. "České republice vzniknou nějaké vedlejší náklady, protože se zavazuje, aby chránila vnější prostor základny. To znamená, že nejenom, že za pronájem území nebudeme nic dostávat, ale ještě navíc bude třeba investovat do ochrany této základny," uvedl Májíček. Za vnitřní bezpečnost na základně by měli odpovídat Američané.
Smlouva SOFA je druhou významnou smlouvou spojenou s plánovaným vznikem amerického radaru protiraketového systému v českých Brdech. Hlavní dohodu o umístění radaru jako takového podepsali ministři zahraničí obou zemí Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová už v červenci.
K úspěšnému dokončení schvalovacího procesu je nutný ještě souhlas parlamentu a podpis prezidenta. Vzhledem k odporu levicové opozice a některých koaličních poslanců ale zatím nemá kabinet schválení smluv ve sněmovně jisté. Radaru v Česku není nakloněná ani veřejnost. Podle posledních průzkumů s ním nesouhlasí zhruba tři pětiny lidí.
Celý systém amerického protiraketového štítu, jehož součástí je i plánovaný radar v Česku, má podle USA v budoucnu chránit před útokem ze zemí, které vyvíjejí jaderný program a nemají pro něj dostatečně přesvědčivé mírové vysvětlení, jako jsou například Írán nebo Severní Korea. S radarem by mělo být propojeno silo s desítkou raket umístěných v Polsku.
