Vláda schválila strategii boje proti sociálnímu vyloučení do roku 2020

V Česku stále přibývá takzvaných vyloučených lokalit. Podle loňské analýzy se jejich počet za deset let zdvojnásobil – z 300 na 600. Žije v nich přes sto tisíc lidí, často v naprosto nevyhovujících poměrech. Tento fenomén se pokusí zmírnit strategie boje proti sociálnímu vyloučení do roku 2020, kterou dnes schválila vláda.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva | Foto: Šárka Ševčíková

Strategie mimo jiné předpokládá, že už za necelé čtyři roky by zhruba šest tisíc rodin, které dnes žijí na ubytovnách, mělo mít k dispozici běžné byty. A v provizorních podmínkách by nemělo zůstat ani jedno dítě.

Podrobnější akční plán má připravit ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Podle něj je zcela zásadní, aby byla připravena a schválena právní úprava sociálního bydlení.

Přehrát

00:00 / 00:00

O vládní strategii boje proti sociálnímu vyloučení mluvili ministr Jiří Dienstbier a starosta obce Zastávka u Brna Petr Pospíšil

„To by měla definitivně vyřešit celou řadu problémů, které nyní v terénu vidíme. Ať už se to týká zneužívání doplatku na bydlení, problémů ubytoven, který se nyní stále více přesouvá i do jednotlivých bytů, zejména ve strukturálně postižených oblastech. Takže definitivní změna by měla být spojena s novou úpravou sociálního bydlení,“ řekl Dienstbier ve vysílání Českého rozhlasu.

Zákon o sociálním bydlení měl v Česku platit od ledna 2017, zatím se počítá s půlročním zpožděním. Lidem, jimž hrozí ztráta bydlení, by se měli věnovat sociální pracovníci. Měli by pomoci řešit situaci a zabránit vystěhování.

Koordinované řešení sociálního vyloučení

Dnes schválená strategie podle Jiřího Dientsbiera myslí na sedm hlavních oblastí, v kterých je třeba konat, aby se předešlo rozšiřování fenoménu sociálního vyloučení a aby se redukoval. Vedle bydlení je to například řešení dluhů, podpora rodin včetně sociálních služeb a sociální práce, vzdělávání a zaměstnanost.

„Naše zkušenost je taková, že pokud se pokoušíte sociální vyloučení řešit jenom v jedné oblasti, je to neúčinné, neproduktivní. Musíte postupovat koordinovaně ve všech oblastech,“ poznamenal ministr s tím, že klíčová bude spolupráce obcí.

Starosta: Některé záměry jsou mimo realitu

Například ale starosta obce Zastávka u Brna Petr Pospíšil, který vede pracovní skupinu Svazu měst a obcí pro sociální začleňování, považuje některé věci obsažené ve vládní strategii za zcela nereálné. Svaz má například výhrady ke koncepci sociálního bydlení.

„Jak jste slyšeli sami od pana ministra, za nějaké čtyři měsíce by to mělo být v legislativním procesu, a my ji nemáme k dispozici, ani odpovědi na základní otázky,“ zmínil v Českém rozhlase Pospíšil.

V rozporu s vládními představami také městům a obcím podle něj chybějí sociální pracovníci, kteří by se lidem z vyloučených lokalit věnovali. „Nejsou asistenti pedagoga, nejsou lidé v pedagogicko-psychologických poradnách, nejsou sociální pracovníci, nejsou pracovníci pro úřady práce,“ tvrdí starosta Zástávky.

„To znamená, že na papíře to zní pěkně – že s těmi lidmi bude někdo pracovat. Dokonce i kdyby peníze byly, jako je to v případě úřadu práce, ale prostě nejsou ti lidé. Realita je taková, že se musí vyškolit a naučit se to. Jestli mluvíme o horizontu roku 2020, tak je to podle mého názoru naprostý nesmysl,“ poznamenal.

Méně exekucí, více dětí do školek...

Vládní strategie také počítá s tím, že by měl klesat roční přírůstek počtu exekucí, které jsou jednou z příčin potíží s bydlením. Do roku 2020 by měla začít fungovat "efektivní regulace trhu nebankovních spotřebitelských úvěrů". V úpadku by nově mohli být i ti, kteří nyní pravidla podle insolvenčního zákona nesplňují. Do roku 2020 by mohl také vzniknout rejstřík všech exekucí.

Víc dětí z ghett by pak mělo začít chodit do školky. Počítá se s jejich začleněním do běžných škol, víc by jich pak mělo pokračovat na střední a vysoké školy. Víc dospělých z lokalit by mělo projít rekvalifikací. Do pěti let by se zaměstnanost lidí od 20 do 64 let měla zvednout o čtvrtinu a u osob od 55 do 64 let o desetinu.

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme