Vláda uvolnila přes 400 milionů pro učitele. Peníze si mají rozdělit podle kariérního řádu

Na odměňování učitelů vláda v pondělí uvolnila 404 milionů z rozpočtové rezervy. Pedagogové si je mají od září rozdělit podle kariérního řádu, který bude koncem května projednávat Senát. Na vědu a výzkum pak půjde v příštím roce 36,2 miliardy korun, což je zhruba o 3,5 miliardy víc než letos. Více peněz by mělo jít zejména do aplikovaného výzkumu.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

České peníze (ilustrační foto)

České peníze (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Pro naše děti chci ty nejlepší učitelky a učitele. Právě jsem prosadila na vládě 404 milionů korun na lepší podmínky pro pedagogy od 1. září 2017," informovalo ministerstvo školství za šéfku resortu Kateřinu Valachovou na Twitteru.

Kariérní řád počítá s tím, že učitelé se rozřadí do tří stupňů od začínajících po vynikající. Každý začínající učitel bude muset od letošního září absolvovat dvouleté adaptační období, zakončené atestačním řízením na škole, kde bude působit. Ministerstvo školství odhaduje, že na školách zpočátku bude asi 3000 začínajících učitelů. Zařadí se mezi ně i pedagogové, kteří mají méně než dva roky praxe učení.

Pedagogové s více než dvouletou praxí budou automaticky takzvanými uvádějícími učiteli. Ti by měli pomáhat začínajícím učitelům za příplatek 3000 korun měsíčně. Pokud bude mít uvádějící učitel snížen svůj rozsah přímé pedagogické činnosti, dostane příplatek 1500 korun.

Školy budou mít povinnost zajistit začínajícímu učiteli podporu, na které se budou podílet i její další zaměstnanci a odborníci z praxe. Za jednoho začínajícího učitele budou tak muset školy každý rok zaplatit přibližně 15 750 korun navíc, vypočítalo ministerstvo.

Babiš představil návrh rozpočtu. Počítá s růstem platů, důchodů i dávek

Číst článek

Nový systém by měl umožnit snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti jak uvádějícím pedagogům, tak i výchovným poradcům a metodikům prevence. Tito učitelé by se měli mít možnost více věnovat svým začínajícím kolegům nebo například konzultacím a kontrolní činnosti, na kterou teď podle odborníků nemají dost času.

Na vědu a výzkum nepůjde z fondů EU tolik peněz

Vicepremiér pro vědu a výzkum a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek již dříve avizoval, že peníze navíc by měly posílit mimo jiné rozpočet Akademie věd a vysokých škol.

Stát se podle něj musí připravit na to, že po roce 2024 nebude mít Česko tolik peněz na vědu a výzkum z evropských fondů jako nyní. Rozpočet Evropské unie po roce 2020 počítá se zkrácením peněz na výzkum až o 30 procent, což podle Bělobrádka bude znamenat osm až deset miliard korun. Výdaje veřejných rozpočtů na vědu a výzkum by se tak mohly snížit z letošního jednoho procenta hrubého domácího produktu na 0,6 procenta HDP po roce 2023.

Celkové výdaje návrhu rozpočtu na příští rok jsou o 1,25 miliardy vyšší, než byl střednědobý výhled na rok 2018, institucionální výdaje by měly být zhruba o 911 milionů vyšší, než se předpokládalo. Výhled výdajů na rok 2019 stoupne na 37,8 miliardy korun a na rok 2020 na 39,25 miliardy korun.

Peníze z rozpočtu by v dalších letech měly podpořit zejména spolupráci vědců s podnikatelským prostředím, a tím i konkurenceschopnost Česka.

Podle údajů Českého statistického úřadu celkové výdaje na výzkum a vývoj v posledních letech rostou, v roce 2015 dosáhly 88,7 miliardy. Více než polovinu do výzkumu investovaly podniky, zhruba třetina šla ze státního rozpočtu a zbývající část z peněz Evropské unie.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme