Vláda uzavřela smlouvy o finančním vyrovnání s 16 církvemi
Premiér Petr Nečas podepsal se zástupci 16 církví smlouvy o finančním vyrovnání. Církve a církevní společnosti tak v průběhu příštích 30 let od státu dostanou 59 miliard korun jako náhradu za nevrácený majetek. Proti podepsání smluv protestovala ČSSD.
Podle vlády je podpis smluv formalita. Svědčí o tom fakt, že úřad vlády nepřipravil žádnou oslavu, například společný oběd se zástupci církví.
Premiér Petr Nečas a zástupci 16 církví pouze podepsali předložené dokumenty, celá akce pak skončila brífinkem premiéra, kterého se zástupci církví nezúčastnili.
Na smlouvě má největší částku římskokatolická církev, a to 47 miliard korun, nejméně - 35 milionů korun - dostane náboženská společnost českých unitářů.
O církevních restitucích mluvili první náměstek ministryně kultury František Mikeš, poslanec za ČSSD Stanislav Křeček a právník a odborník na církevní restituce Jakub Kříž
Sedmnáctá smlouva pro Bratrskou jednotu baptistů na téměř 228 milionů zůstane bez podpisu. Suma, kterou mají baptisté dostat, je podle nich nich výrazně vyšší než škody, které baptistům vznikly po únoru 1948. Proto smlouvu zatím nepodepíšou. Čas na to mají do poloviny dubna.
Nečas řekl, že chce, aby se vydávaný majetek zveřejňoval. „Já nevidím důvod, proč nečinit všechny kroky, aby tento proces byl maximálně transparentní. Tam, kde se jedná o vydávaný majetek, aby to s nějakou periodicitou bylo zveřejňováno, zrovna tak dříve nebo později bude zjevné, že některý majetek, především proto, že například není v rukou státu - to je podstata této dohody - vydán není a je za něj vyplácena náhrada,“ prohlásil.
ČSSD chtěla podpis smluv zdržet
Podpisu smluv se snažila zabránit opoziční ČSSD. Sociální demokraté požádali Ústavní soud, aby předběžným opatřením zakázal vládě dokumenty stvrdit do doby, než se rozhodne o stížnostech na církevní restituce. Podle ČSSD hrozí, že v opačném případě už nebude možné smlouvy vypovědět.
Baptisté jako jediní odmítají církevní restituce. Nabízená částka je prý příliš vysoká
Číst článek
Že vláda měla s podpisem smluv o finančním vyrovnání s církvemi počkat, si myslí i generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek. Podobný názor má také budoucí prezident Miloš Zeman. Na podpis smluv měla totiž vláda čas až do září.
„My jsme přesvědčeni, že k odkladu neexistuje žádný důvod. Vláda má uvádět zákony v život, pokud možno bez zbytečného odkladu. Ten zákon byl demokraticky schválen, je ve sbírce zákonů a je účinný. Opozice tady jednoznačně přistupuje k Ústavnímu soudu jako ke třetí parlamentní komoře,“ říká ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Hosty Ozvěn dne na Radiožurnálu byli ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, předseda senátu za ČSSD Milan Štěch a předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml
Předseda senátu za ČSSD Milan Štěch uznává, že rychlý podpis sice není protizákonný, je to ale pohrdání právem zákonodárců se obrátit na Ústavní soud. „A podle mého názoru je to i pohrdání Ústavním soudem. Podle mého názoru se určití vládní představitelé bojí pravdy, a proto chvátají a ten čas do září nechtějí využít,“ tvrdí Štěch.
Předseda Ekomunické rady církví Joel Ruml upozorňuje, že církve čekají 23 let, až se v této věci něco pohne. „Je pravda, že čím déle od roku 1989, tím více se chuť české společnosti něco vracet snižuje. A atmosféra ve společnosti je trochu uměla živena proticírkevně. My si uvědomujeme, že to následky mít bude, ale čím dřív se tato procedura ukončí, tím lépe pro nastartování nové podoby vztahů mezi společností církvemi,“ myslí si.
Vrácení majetku církvím budou mít na starosti hlavně katastrální úřady
Číst článek